Je Trump nebezpečnější než Putin?

12. 7. 2025

 
Vezměme si události jen z posledního týdne, z nichž málokterá byla natolik závažná, aby se dostala do světových zpráv, ale každá z nich je dalším krokem k erozi demokracie v nejmocnější zemi světa a ze strany této země.

Ve středu Trump pohrozil, že uvalí 50% cla – ano, vrátil se k tomuto mrtvému koni – na Brazílii, pokud tamní soudní orgány nestáhnou žalobu na bývalého prezidenta Jaira Bolsonara, který je podobný Trumpovi a je obviněn z pokusu o zvrácení své volební porážky v roce 2022 a z vedení puče proti muži, který ho porazil, Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi. Lula co nejstručněji vysvětlil na sociálních sítích, že Brazílie je suverénní země a že nezávislá justice nemůže „akceptovat zásahy nebo pokyny od kohokoli... Nikdo není nad zákonem“.

Toto se stává Trumpovým zvykem. Stejný krok učinil minulý měsíc na obranu Benjamina Netanjahua, když naznačil, že Izrael by mohl přijít o miliardy dolarů v americké vojenské pomoci, pokud bude premiér i nadále souzen za korupci. V obou případech Trump jasně spojil obviněné muže se sebou a snahy o jejich potrestání označil za „hon na čarodějnice“. „Není to nic jiného než útok na politického oponenta,“ napsal k Bolsonarovým právním problémům. „O tom vím hodně!“

Je snadné bagatelizovat Trumpovy zjevné snahy o vytvoření mezinárodního svazu populistických autokratů, ale není to jen bratrská solidarita, co ho pohání. Chce také rozbít normu, která dlouho platila v demokratickém světě a která vyžaduje, aby i ti nejmocnější podléhali zákonům. Tato norma je pro něj překážkou, brzdí jeho moc. Pokud ji dokáže zdiskreditovat, vznikne nová konvence, která bude akceptovat beztrestnost vůdců, a to pomůže jeho projektu v USA: hromadění stále větší moci a oslabení nebo odstranění jakékoli konkurenční autority, která by mohla působit jako brzda.

V tomto cíli mu tiše pomáhají ty americké instituce, které by se měly považovat za rovnocenné složky vlády – Kongres a Nejvyšší soud – a jejichž ústavní povinností je postavit se proti příliš mocné výkonné moci. Republikáni v Kongresu nyní schválili megazákon, o kterém vědí, že zaplaví budoucí generace Američanů dluhy a připraví miliony lidí o základní zdravotní péči. I tak odložili vlastní úsudek a sklonili se před mužem, který by se rád stal králem.

Méně se diskutovalo o mimořádném rozšíření pravomocí americké imigrační a celní policie (ICE). Její rozpočet byl podle zpráv zvýšen o 308 %, přičemž dalších 45 miliard dolarů bude vynaloženo na zadržování a 29,9 miliardy dolarů na „vymáhání a deportace“. Brzy bude mít kapacitu zadržet téměř 120 000 lidí najednou. A nezapomeňte, že podle nejnovějších údajů nemá asi polovina všech zadržených agenturou ICE žádný trestní záznam.

Není divu, že i konzervativní kritici bijí na poplach. Anti-trumpovští republikáni z Bulwark varují, že během několika měsíců bude „národní brutální jednotka“ ICE mít dvakrát více agentů než FBI a vlastní rozsáhlý vězeňský systém, čímž se stane „hlavním nástrojem vnitřní státní moci“. Z tohoto pohledu si Trump uvědomil, že zkorumpovat FBI je úkol nadlidský – i když stále stojí za pokus –, a proto ji nahrazuje stínovou silou vytvořenou podle svého vlastního obrazu. Jak píše Bulwark: „Americký policejní stát je tady.“

Ti, kteří jsou nejvíce ohroženi, možná sdílejí videa maskovaných agentů ICE, jak na ulicích chytají  migranty a násilně s nimi zacházejí, stejně jako se šíří zprávy o otřesných podmínkách v prostorách ICE, kde jsou lidé drženi v „podzemních věznicích“, více než 100 lidí namačkaných v malé místnosti, bez možnosti sprchy nebo převlečení, někdy dostávají jen jedno jídlo denně a jsou nuceni spát na betonových lavicích nebo na podlaze. Ale to není předmětem celonárodního zájmu. Protože to není doprovázeno provokativním vystoupením Trumpa, děje se to mimo zorné pole veřejnosti.

Totéž lze říci o sérii nedávných rozhodnutí Nejvyššího soudu. Možná nemají okamžitý, senzační dopad jako minulá rozhodnutí, ale urychlují stejný Trumpův trend od demokracie k autokracii.

V úterý soudci dali Trumpovi zelenou k hromadnému propouštění federálních zaměstnanců a k rozpuštění celých vládních agentur bez souhlasu Kongresu. Dříve Nejvyšší soud rozhodl, že Trump může odvolat demokraty z vedení vládních orgánů, které mají být pod politicky vyváženým dohledem.

Ještě užitečnější pro Trumpa je, že soudci minulý měsíc omezili pravomoc nižších soudů blokovat výkonnou moc, čímž pomohli jednomu z nejkontroverznějších prezidentských dekretů: zrušení principu, že každý, kdo se narodí v USA, je automaticky občanem USA, což je právo tak zásadní, že je zakotveno v ústavě. Jedním rozhodnutím za druhým Nejvyšší soud odstraňuje omezení pro Trumpa a dává mu ještě větší moc. Není divu, že když byla ve čtvrtek jedna z menšinových soudkyň Ketanji Brown Jacksonová dotázána, co ji v noci nenechá spát, odpověděla: „Stav naší demokracie.“

Trump mezitím úspěšně dosahuje svého cíle zastrašit tisk a vymáhat od velkých zpravodajských organizací značné finanční částky výměnou za stažení (obvykle chabých) žalob proti nim, což má požadovaný odstrašující účinek.