EU připravuje plán na odvetná cla v hodnotě 100 miliard eur jako reakci na Trumpovu hrozbu 30 % cel

24. 7. 2025

čas čtení 4 minuty

Evropská unie pohrozila uvalením cel v hodnotě téměř 100 miliard eur (87 miliard liber) na americké dovozy, od bourbonové whisky po letadla Boeing, pokud Donald Trump do konce příštího týdne neuzavře obchodní dohodu. Pokud členské státy souhlasí, mohou být cla na americké zboží – od letadel po whisky – zavedena od 7. srpna.

Evropská komise ve středu oznámila, že plánuje sloučit dva dříve připravené seznamy amerického zboží, které by byly zahrnuty do případných odvetných opatření vůči americkým clům.

Pokud Brusel hrozbu skutečně naplní, budou cla zavedena na americké zboží dovážené do EU, včetně drůbežího masa a alkoholu ze staršího seznamu v hodnotě 21 miliard eur, i na novější seznam v hodnotě 72 miliard eur, který zahrnuje automobily a letadla.

Pokud členské státy EU schválí tento krok – hlasování se očekává v následujících dnech – odvetná cla v celkové výši 93 miliard eur by mohla být zavedena od 7. srpna.

Primárním cílem EU je dosáhnout vyjednaného výsledku s USA,“ uvedl Olof Gill, mluvčí Evropské komise pro obchod, a dodal, že Unie bude „současně pokračovat v přípravách na všechny možné scénáře“. Aby byla odvetná opatření „srozumitelnější, jednodušší a účinnější, sloučíme seznamy 1 a 2 do jednoho seznamu,“ doplnil.

Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič měl naplánovaný rozhovor s americkým ministrem obchodu Howardem Lutnickem před středečním odpoledním brífinkem pro velvyslance členských států EU.

Podle diplomatických zdrojů se nálada v Bruselu vyostřuje poté, co americký prezident před 10 dny odmítl předběžnou dohodu, a zároveň ještě přitvrdil, když pohrozil zavedením plošného 30% cla od 1. srpna, pokud k dohodě nedojde.

Německo, které dosud veřejně usilovalo o rychlou dohodu s cílem ukončit devastující 27,5% cla na svůj automobilový průmysl, nyní upřednostňuje použití nástroje proti nátlaku (ACI) – nařízení EU, které je považováno za „jaderný odstrašující prostředek“ proti ekonomickému nátlaku.

ACI by umožnil EU reagovat celou škálou opatření, včetně cel, ale také zákazu amerických služeb – což by tvrdě zasáhlo především technologický sektor.

Evropský automobilový průmysl byl cla obzvlášť silně zasažen. Společnost Stellantis, vlastník značek Jeep a Vauxhall, tento týden uvedla, že Trumpova cla ji stála 300 milionů eur, a automobilka Volvo oznámila prudký pokles provozního výsledku ve druhém čtvrtletí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron již delší dobu zastává názor, že EU musí být připravena reagovat a čelit Trumpovým hrozbám tvrdším způsobem.

O využití nástroje proti nátlaku (ACI) jednaly minulý pátek Německo i Francie během schůzky velvyslanců členských států EU.

Šlo bezpochyby o posun v rétorice, ale není jasné, zda by skutečně doporučili stisknout ono tlačítko, tedy spustit odvetné mechanismy,“ uvedl jeden z diplomatů v Bruselu.

Tobias Gehrke, vedoucí analytik think-tanku European Council on Foreign Relations, uvedl, že EU promarnila příležitost, když po summitu obchodních ministrů na začátku minulého týdne – tedy dva dny poté, co Trump zaslal dopis s hrozbou 30% cel – neoznámila záměr použít nástroj proti nátlaku (ACI).

„Je zde pocit, že EU zpackala svou strategii, přestože měla v ruce solidní karty,“ řekl. „EU měla okamžitě reagovat odvetou na americká cla. Ačkoliv se často opakovalo heslo ‚vyjednávejme z pozice síly‘, žádné konkrétní kroky to nedoprovázely.“

Podle něj jediným způsobem, jak prolomit patovou situaci, by bylo osobní setkání mezi Trumpem – který se tento víkend nachází ve Skotsku – a Macronem, německým kancléřem Friedrichem Merzem a italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou.

Nejnovější krok EU přichází před čtvrtečním summitem s Čínou, na kterém se mají setkat předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenovápředseda Evropské rady António Costa a čínský prezident Si Ťin-pching.

Čína si v obchodních vztazích s EU udržuje dominantní postavení – její obchodní přebytek za první polovinu roku 2025 dosáhl 143 miliard eur, což je meziroční nárůst o 20 %. Exporty hybridních elektromobilů se od ledna do května ztrojnásobily. Tato vozidla nepodléhají sankčním clům, která EU zavedla v roce 2023. Naopak dovoz čistě elektrických vozů poklesl ve stejném období o 32 %.

Současně však čínské omezení vývozu vzácných zemin zasahuje německý automobilový průmysl, který tyto suroviny potřebuje pro výrobu magnetů do mechanismů pro otevírání oken a zavazadlových prostor.

Článek The Guardian v angličtině.

1
Vytisknout
665

Diskuse

Obsah vydání | 25. 7. 2025