„Cla se zvýší na 250 procent“: Trumpova kampaň proti evropskému farmaceutickému průmyslu
13. 8. 2025
čas čtení
6 minut
Proč jsou léky v USA tak drahé? Kvůli investicím do nových produktů, tvrdí Trump, a proto vyzývá ke zvýšení cen v zahraničí. Odborníci vidí jiné důvody. Bílý dům ale každopádně hrozí, že znovu použije celní kladivo.
Hlavy států a vlád obvykle své protějšky ke zvyšování cen
nevyzývají. I Donald Trump je v tomto ohledu jiný. Už měsíce naléhá na
Evropany, aby na trh uvedli léky a další léčiva za vyšší ceny. A co když
to neudělají?
Pak celní kladivo znovu hrozí. „Zpočátku zavedeme malé clo na léčiva, ale za rok – maximálně za rok a půl – se zvýší na 150 procent a poté na 250 procent,“ řekl americký prezident nedávno v rozhovoru pro CNBC.
Léky nejsou téměř nikde tak drahé jako v USA
Trumpův
problém: Téměř nikde jinde na světě nejsou léky tak drahé jako ve
Spojených státech. Ve srovnání s jinými industrializovanými zeměmi jsou
ceny léků na předpis někdy dvakrát až čtyřikrát vyšší, uvádí studie
think tanku RAND z roku 2024.
Cenové
rozdíly jsou u generických léků bez značky menší. Ve výsledku však v
USA činí roční výdaje na léky na předpis na obyvatele přibližně 1 126
dolarů, ve srovnání s 552 dolary ve srovnatelných zemích OECD – což je
méně než polovina.
Každý třetí Američan si nemůže dovolit léky na předpis
Podle průzkumu KFF 31 procent Američanů uvádí, že kvůli vysokým cenám neužívá své léky podle předpisu. Odhady naznačují, že v příštím desetiletí by mohlo více než 1,1 milionu pacientů v systému Medicare, veřejném systému zdravotního pojištění pro seniory a osoby se zdravotním postižením, zemřít, protože si nemohou dovolit léky na předpis.
Vysoká cenová hladina léků v USA je způsobena především rozsáhlým nedostatkem regulace. V jiných zemích o cenách často rozhoduje jeden orgán, například v Německu vykonává odpovídající dohledová práva Institut pro kvalitu a efektivitu zdravotní péče (IQWiG) ve spolupráci s Národní asociací zákonných zdravotních pojišťoven (GKV-Spitzenverband der Krankenkassen).
Každý třetí Američan si nemůže dovolit léky na předpis
Podle průzkumu KFF 31 procent Američanů uvádí, že kvůli vysokým cenám neužívá své léky podle předpisu. Odhady naznačují, že v příštím desetiletí by mohlo více než 1,1 milionu pacientů v systému Medicare, veřejném systému zdravotního pojištění pro seniory a osoby se zdravotním postižením, zemřít, protože si nemohou dovolit léky na předpis.
Vysoká cenová hladina léků v USA je způsobena především rozsáhlým nedostatkem regulace. V jiných zemích o cenách často rozhoduje jeden orgán, například v Německu vykonává odpovídající dohledová práva Institut pro kvalitu a efektivitu zdravotní péče (IQWiG) ve spolupráci s Národní asociací zákonných zdravotních pojišťoven (GKV-Spitzenverband der Krankenkassen).
Analýzy
nákladů a přínosů porovnávají nové léky s jinými na trhu. Pokud studie
ukážou, že náklady jsou tyto příliš vysoké nebo přínosy pro zdraví
příliš nízké, žádost nebo schválení je zamítnuto. V USA jsou struktury
složitější: Cenová jednání zahrnují menší vládní programy a tisíce
jednotlivých zdravotních pojišťoven, takže to snižuje vyjednávací sílu.
Farmaceutické
společnosti však tvrdí, že vysoké ceny odrážejí náklady na výzkum a
vývoj. Bez vyšších spotřebitelských cen, které by kompenzovaly investice
do výzkumu, by podle těchto firem nebyly objeveny ani uvedeny na
trh žádné nové léky.
Dotují Američané globální zdravotní péči?
Trump tento argument přijal. Podle Trumpa američtí pacienti dotují zdravotní péči po celém světě tím, že plní pokladny farmaceutických společností, aby mohly investovat do inovací.
Dotují Američané globální zdravotní péči?
Trump tento argument přijal. Podle Trumpa američtí pacienti dotují zdravotní péči po celém světě tím, že plní pokladny farmaceutických společností, aby mohly investovat do inovací.
Ačkoli
Spojené státy tvoří pouze 4,2 procenta světové populace, financují
přibližně 75 procent příjmů farmaceutických společností, argumentuje
Bílý dům. „Dotujeme zdravotní péči ostatních, kteří platí jen zlomek
toho, co platíme my,“ řekl prezident nedávno na tiskové konferenci po
boku svého tzv. "ministra zdravotnictví a sociálních služeb" Roberta F.
Kennedyho. „To není dobré.“
Jeho výpočet: Pokud farmaceutické produkty, včetně produktů od světových lídrů v oboru ve Spojených státech, zdraží všude, společnosti jako Johnson & Johnson a Pfizer si mohou doma účtovat méně a stále mít dostatek peněz na výzkum a nový vývoj.
Čísla jsou sporná
Čísla jsou však sporná. Studie BMJ z roku 2023, think-tanku specializujícího se na lékařské otázky, zjistila, že mezi lety 1999 a 2018 utratilo 15 největších biofarmaceutických společností na světě, včetně několika amerických korporací, více za prodejní a administrativní činnosti, v neposlední řadě za PR a marketing, než za výzkum a vývoj.
Jeho výpočet: Pokud farmaceutické produkty, včetně produktů od světových lídrů v oboru ve Spojených státech, zdraží všude, společnosti jako Johnson & Johnson a Pfizer si mohou doma účtovat méně a stále mít dostatek peněz na výzkum a nový vývoj.
Čísla jsou sporná
Čísla jsou však sporná. Studie BMJ z roku 2023, think-tanku specializujícího se na lékařské otázky, zjistila, že mezi lety 1999 a 2018 utratilo 15 největších biofarmaceutických společností na světě, včetně několika amerických korporací, více za prodejní a administrativní činnosti, v neposlední řadě za PR a marketing, než za výzkum a vývoj.
Po
této zkušenosti Trump vidí zvyšování cen v jiných zemích, zejména v
Evropě, jako poslední způsob, jak snížit ceny léků v USA, aniž by se
snížily zisky farmaceutických společností nebo se vzdaly inovací. To je
však docela iluzorní: Vlády nemohou zvyšovat ceny o nic více než samotné firmy a je nepravděpodobné, že by odpovědné orgány podlehly tlaku
Washingtonu.
Pokud je heroin levnější než léky nebo cigarety
Pokud se ceny nezmění, mohlo by to oslabit šance republikánů v listopadu 2026 v polovině volebního období. Trump svým voličům slíbil výrazné snížení cn léků. Je ironií, že drahé léky sehrály klíčovou roli v Trumpově prvním volebním vítězství v roce 2016.
V té době Středozápad zažil „opioidní krizi“, kdy silné léky proti bolesti, které užívalo mnoho pracovníků, vedly k masové závislosti. Protože lékaři směli tyto opioidy předepisovat pouze na krátkou dobu, nabízeli drogoví dealeři alternativy těm, kteří již byli závislí – zejména heroin, který se například v Pensylvánii prodával za téměř stejnou cenu jako krabička cigaret a byl výrazně levnější než léky proti bolesti na černém trhu.
Na heroin zemřely statisíce lidí. Trump varoval před „drogovými dealery“, kteří spolu s dalšími zločinci překračují jižní hranici do USA, a slíbil, že postaví zeď s Mexikem – a tím ospravedlnil své volební vítězství.
Krize s opioidy je nyní považována za ukončenou. Drahé drogy však ztěžují každodenní život zejména Američanům s nízkými příjmy a právě mezi nimi se nachází většina Trumpových voličů.
(Připravil Milan Lelek)
Pokud je heroin levnější než léky nebo cigarety
Pokud se ceny nezmění, mohlo by to oslabit šance republikánů v listopadu 2026 v polovině volebního období. Trump svým voličům slíbil výrazné snížení cn léků. Je ironií, že drahé léky sehrály klíčovou roli v Trumpově prvním volebním vítězství v roce 2016.
V té době Středozápad zažil „opioidní krizi“, kdy silné léky proti bolesti, které užívalo mnoho pracovníků, vedly k masové závislosti. Protože lékaři směli tyto opioidy předepisovat pouze na krátkou dobu, nabízeli drogoví dealeři alternativy těm, kteří již byli závislí – zejména heroin, který se například v Pensylvánii prodával za téměř stejnou cenu jako krabička cigaret a byl výrazně levnější než léky proti bolesti na černém trhu.
Na heroin zemřely statisíce lidí. Trump varoval před „drogovými dealery“, kteří spolu s dalšími zločinci překračují jižní hranici do USA, a slíbil, že postaví zeď s Mexikem – a tím ospravedlnil své volební vítězství.
Krize s opioidy je nyní považována za ukončenou. Drahé drogy však ztěžují každodenní život zejména Američanům s nízkými příjmy a právě mezi nimi se nachází většina Trumpových voličů.
Zdroj:
(Připravil Milan Lelek)
764
Diskuse