Lipavský: od zbabělosti k lokajství

11. 10. 2025

čas čtení 5 minut

 

Prohlášení Ne naším jménem! – Za spravedlivý mír na Blízkém východě


Globální flotila Sumud (arabsky „vytrvalost“) byla historicky jednou z největších civilních nenásilných flotil. Více než 50 lodí a více než 500 lidí ze 44 států se za podpory řady osobností světa pokusilo opět prolomit nelegální vražednou izraelskou blokádu Gazy, a ukončit tak hlad a nedostatek, které izraelská armáda po dva roky užívá coby válečné zbraně při genocidě Palestinců. Ti, co se na lodích plavili, ukázali světu, že tolik omílané hodnoty lidských práv nejsou pro ně jen prázdnými slovy. Jejich odvaha stát na straně sdíleného lidství byla i výzvou vládám, aby konečně přestaly mlčet a spojily se k ukončení izraelské genocidy jako nejnaléhavějšího úkolu dneška.


p { margin-bottom: 0.1in; direction: ltr; line-height: 115%; text-align: left; orphans: 2; widows: 2; background: transparent }

 

Účastníci flotily tímto dali západním vládám příležitost jednat ještě dříve, než přišel Trump se svým koloniálním mírovým plánem. Nastavili přitom své tváře s plným vědomím toho, že se vydávají do rukou státu, který páchá na druhých genocidu. Izrael tím, že s nimi zacházel hrubě a nedůstojně, snažil se je zlomit v připravovaném ponižujícím scénáři a následně je deportoval, poplival i státy, odkud účastníci flotily přišli. Jedinou pádnou odpovědí na toto svévolné izraelské násilí byla reakce Kolumbie, která vyhostila izraelské diplomaty.

Odcházející český ministr zahraničí Jan Lipavský naproti tomu projevil stejnou míru bezpáteřnosti, lokajství a oportunismu, s jakou vystupoval po celou dobu izraelské genocidy, kdy ji jeho úřad pomáhal diplomaticky krýt. Aniž by se o cokoliv účinného k zastavení izraelských zločinu byť jen pokusil, prohlásil odcházející Lipavský humanitární flotilu za „mediální divadlo“ a přidal pár dalších přičinlivých frází z katalogu izraelské propagandy. Lipavského slova považujeme za záměrnou dehonestaci, na kterou by si například ve věci české pomoci Ukrajině netroufl ani pomyslet. Jeho nehorázné vyjádření doplňuje prohlášení, které ke Globální flotile Sumud vydalo jeho ministerstvo zahraničí. To je plné pomluv a otevřeně manipulativních tvrzení a je o to skandálnější, že je namířeno vůči české občance, která se plavby zúčastnila a která svou statečností dala na chvíli zapomenout na hanbu, kterou cítíme v souvislosti s fanatickou podporou Izraele ze strany české vlády.

Ministerstvu zahraničí v čele s Lipavským je třeba připomenout, že česká občanka Šárka Přikrylová byla izraelskou armádou unesena v mezinárodních vodách a násilím dopravena do Izraele. Izraelská blokáda Gazy není omluvitelná válečným právem, a je tedy nelegální, jak potvrdila například i Palmerova zpráva, a únos Přikrylové, jakož i dalších účastníků globální flotily Sumud tak byl aktem státního terorismu. Oproti tomu, co tvrdí ve svém prohlášení ministerstvo zahraničí, Přikrylová podepsala souhlas s deportací do tří dnů, což však podepsat odmítla, bylo přiznání, že nelegálně vstoupila do Izraele - kam však byla izraelskou armádou unesena. Oproti ministrovým fabulovaným vyjádřením bylo cílem a smyslem globální flotily Sumud prolomit nelegální izraelskou blokádu Gazy, která znemožňuje jakoukoliv potřebnou humanitární pomoc. Je proto nelogické žádat, aby její účastníci odevzdali převáženou, byť symbolickou pomoc také, či právě Izraeli.

Je tristní, ale pro věc signifikantní, že je třeba ministerstvu zahraničí ve věci ochrany české občanky nelegálně unesené do Izraele připomínat, že zde není kvůli šíření izraelské propagandy a spekulací o tom, co měl udělat Hamás, ale proto, aby se drželo náplně činnosti, kterou je pověřeno. Nářky nad tím, jak ministerským úředníkům případ Přikrylové přidělal práci, je jen nepochopením jejich odpovědnosti, a pokud už si chce ministerstvo zahraničí stěžovat, mělo by tak učinit u svého izraelského protějšku.

Jan Lipavský se stal ministrem po vlastním ponížení. Jeho jmenování bylo tehdejším prezidentem Milošem Zemanem zdržováno pro údajnou Lipavského vlažnou podporu Izraele, byl dokonce podezírán ze snahy naslouchat více než jeho předchůdci palestinské straně, či dokonce vyvažovat naší jednostrannou až fanatickou podporu Izraeli. Toto podezření nebylo vůči Janu Lipavskému spravedlivé. Ať již začal poslouchat kohokoliv, Lipavský se ve snaze udržet ve funkci ukázal jako přičinlivý podporovatel izraelských válečných zločinů, včetně zločinu nejtěžšího –genocidy. Tak jako neváhal odkopnout pro získání ministerstva své údajné ideály, odkopl pro jeho udržení svou politickou stranu, která ho do funkce nominovala. Jeho pracovním nástrojem byla manipulace, vyhýbání se odpovědnosti a lež.

Jan Lipavský tak v úřadě začínal jako zbabělec, aby z něj odcházel jako tuctový lokaj a pomlouvač.

Stal se jedním z těch, kteří nás zatáhli do spoluviny za izraelskou genocidu.

Chybět nám nebude.

Ne naším jménem! – Za spravedlivý mír na Blízkém východě


V Praze 9. října 2025




p { margin-bottom: 0.1in; direction: ltr; line-height: 115%; text-align: left; orphans: 2; widows: 2; background: transparent }

-1
Vytisknout
572

Diskuse

Obsah vydání | 10. 10. 2025