"Ne naším jménem": Afrikánci se staví proti Trumpovým falešným tvrzením o genocidě v Jižní Africe

17. 11. 2025

Skupina významných Afrikánců odsoudila tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o "genocidě bílých" v Jižní Africe a obrátila se na členy Výboru Senátu USA pro zahraniční vztahy.

Skupina složená ze spisovatelů, akademiků, podnikatelů a potomků osobností z doby apartheidu napsala otevřený dopis s názvem "Ne naším jménem", v němž odmítla opakovaná Trumpova tvrzení, že bílí Jihoafričané čelí systematickému pronásledování.

Tvrdí, že bílí Afrikánci nejsou pod žádnou "existenční hrozbou" a vyzývají mezinárodní společenství, aby zpochybnilo Trumpovy dezinformace.

Politický analytik Dr. Piet Croucamp, jeden z hlavních iniciátorů dopisu, řekl FRANCE 24, že vedl přímé rozhovory se senátorem Chrisem Coonsem, demokratem, o Trumpových nepravdivých tvrzeních.

Croucamp potvrdil, že dopis byl zaslán několika senátorům, převážně z Demokratické strany, a uvedl, že ačkoliv "mluví k přesvědčeným", doufají, že odpor demokratů vůči uprchlické politice pomůže předat pravdu Senátu.

Trump upřednostňuje bílé Afrikánce, bojkotuje G20

Trumpova administrativa oznámila plány na uprchlickou politiku, která by omezila počet přijatých uprchlíků v zemi pro fiskální rok 2026 na 7 500 a upřednostnila bílé Afrikánce.

Zdá se, že jen hrstka bílých Jihoafričanů touží požádat o azyl v USA. Zatímco veřejné údaje neukazují úplný počet Jihoafričanů, kterým byl udělen status uprchlíka, zprávy z médií naznačují, že v květnu tohoto roku bylo do USA přesídleno přibližně 59 bílých Jihoafričanů. Podle afrikánských novin Rapport bylo do konce září udělen azyl asi 400 bílým Jihoafričanům.

Mezitím Trump pokračuje v prosazování narativu o bílých obětech v Jižní Africe. Minulý týden oznámil na své platformě sociálních médií Truth Social, že USA se nezúčastní summitu G20 v JAR v roce 2025 ve dnech 22. až 23. listopadu, "pokud bude toto porušování lidských práv pokračovat.

"Afrikánci – potomci holandských osadníků, stejně jako francouzských a německých přistěhovalců – jsou zabíjeni a vražděni a jejich půda a farmy jsou nezákonně konfiskovány," napsal.

Během nedávné konference v Miami Trump dodal, že Jihoafrická republika "by už ani neměla být v G20, protože to, co se tam stalo, je špatné. Nebudu tam zastupovat naši zemi. Neměla by tam být."

Na tomto pozadí napsala skupina Afrikánců otevřený dopis, aby zpochybnila Trumpův narativ o "genocidě bílých".

Jihoafrické ministerstvo mezinárodních vztahů a spolupráce opakovaně vyvrátilo Trumpova tvrzení.

Otevřený dopis: "Ne naším jménem"

Otevřený dopis měl původně 40 signatářů, ale za pouhý týden se jich shromáždilo více než 1 500.

V reakci na zprávy, že se bílým Jihoafričanům dostává v USA přednostního zacházení jako uprchlíkům, se v dopise uvádí, že to "přivedlo naši identitu do centra pozornosti způsoby, které jsou hluboce znepokojivé. Odmítáme narativ, který vykresluje Afrikánce jako oběti rasové perzekuce v Jižní Africe po pádu apartheidu."

Dále se uvádí, že vyčleňování bílých Afrikánců jako "obětí multirasismu" je nejen odcizuje od jejich jihoafrických spoluobčanů, ale také poškozuje vztahy vybudované od konce apartheidu před 30 lety.

Dopis také tvrdí, že použití rasy jako základu pro zvláštní azylový status podkopává principy ochrany uprchlíků. "Vyvyšovat utrpení bělochů nad ostatní znamená posilovat rasizovaný světonázor, který staví bělošství do středu a vidí bílou identitu jako existenčně ohroženou."

Signatáři trvají na tom, že to neodráží jejich hodnoty ani životní zkušenosti v Jihoafrické republice. Nazývat zločin v Jižní Africe "genocidou bílých", píší, je "hrubé a narcistické" ve srovnání s prožitými zkušenostmi lidí v místech, jako je Gaza a Súdán.

V posledním odstavci dopis naléhá na Jihoafričany a mezinárodní pozorovatele, aby "se postavili těmto pokřiveným narativům a uznali důstojnost všech lidí – nejen těch, kteří zapadají do politické agendy".

Místní rozdělení se prohlubuje

Otevřený dopis znovu rozdmýchal dlouhotrvající ideologické rozpory v Jihoafrické republice ohledně rasy, identity a zastoupení v rámci afrikánské komunity.

Dopis sice odráží nálady mnoha bílých Jihoafričanů, kteří Trumpovy výroky kritizují, ale také odhalil rostoucí propast mezi levicovými a pravicovými skupinami v zemi.

Levicově orientovaná média dopis z velké části uvítala jako odmítnutí politiky oběti, zatímco několik komentátorů se ho snažilo zdiskreditovat tvrzením, že prohlášení pomohla vypracovat vládní úřednice. Ačkoli se na tom podílela státní zaměstnankyně, činila tak za svou osobu.

Ernst Roets, zástupce výkonného ředitele pravicové organizace pro občanská práva AfriForum, který opakovaně kritizoval otevřený dopis, řekl FRANCE 24, že jeho signatáři jsou "zcela odtrženi" od reality a žitých zkušeností Jihoafričanů.

Podle Roetse rozdělení, které následovalo po dopise, odráží dlouhodobé napětí mezi konzervativními skupinami a intelektuály, kteří zapomínají na pocity a zkušenosti lidí v terénu.

Autoři dopisu tvrdí, že vykreslování Afrikánců jako obětí rasové perzekuce – jak to dělají někteří američtí konzervativci a místní lobbistické skupiny – nahrává krajně pravicové teorii "Velké výměny" a odráží kampaně jako "Make Afrikaners Great Again", což je místní variace Trumpova sloganu "Make America Great Again".

AfriForum a Solidarita v posledních letech vyslaly své zástupce do Spojených států, aby lobbovali proti navrhované jihoafrické politice vyvlastňování půdy a upozorňovali na útoky na farmy. Signatáři dopisu, kteří se označují za progresivní Afrikánce, však odmítají představu, že tyto skupiny reprezentují všechny bílé afrikánsky mluvící.

"Žádná jednotlivá organizace nemá jasný nebo legitimní mandát mluvit jménem všech Afrikánců," uvádí se v dopise. "Afrikánci jako my, kteří odvozují své jihoafrické kořeny až do 17. a 18. století, se rozhodli identifikovat jako členové inkluzivní a rozmanité afrikánsky mluvící komunity."

Roets řekl: "Obávají se kritiky, ale oni sami kritizují," a dodal, že autoři dopisu "nerozumí svým vlastním lidem" a že to vysvětluje, proč byli "tak šokováni" reakcí, které se jim dostalo.

Uprchlice, která koncem srpna odešla z JAR do USA, řekla France24, že ona a její rodina nezveřejňují svůj status uprchlíka, protože "někteří liberálové zde nemají rádi uprchlíky".

Její rodina byla přesídlena do jižní části USA, kde se podle svých slov cítí bezpečněji než v JAR. Ačkoli ona osobně nebyla útokem na farmě zasažena, její manžel se stal obětí útoku. Dodala, že její rodina se v USA finančně rozvíjí "mnohem rychleji", ale tento úspěch vyžaduje "ochotu začít se základní prací", a to i poté, co v JAR zastávala profesionální pozici.

Zdroj v angličtině: ZDE