Cesta k míru na Ukrajině je nejasná, říká Trump, zatímco američtí vyslanci se připravují na setkání s představiteli Kyjeva

4. 12. 2025

čas čtení 5 minut
 

Trumpova vyjádření přicházejí poté, co několikahodinové setkání amerických vyslanců s Vladimirem Putinem v Kremlu nepřineslo žádný průlom


Cesta k mírovým rozhovorům na Ukrajině je nejasná, řekl Donald Trump po tom, co označil za „poměrně dobré“ rozhovory mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkými vyslanci, které však nepřinesly žádný průlom.

Po několikahodinovém setkání v Kremlu v úterý se americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner chystali ve čtvrtek setkat s hlavním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě.

 
Ve středu Trump v Oválné pracovně novinářům řekl, že Putin by rád uzavřel dohodu, ale „co z toho setkání vzejde, vám nemohu říct, protože k tangu jsou potřeba dva“. Prezident dodal, že USA mají „něco docela dobře vypracovaného [s Ukrajinou]“.
 
Kreml ve středu uvedl, že Putin přijal některé návrhy USA zaměřené na ukončení války na Ukrajině a je připraven pokračovat v hledání kompromisu, ale že „kompromis zatím nebyl nalezen“.

Obě strany se dohodly, že nebudou zveřejňovat obsah svých jednání v Kremlu, ale přinejmenším jedna významná překážka urovnání zůstává: osud čtyř ukrajinských regionů, které Rusko částečně okupuje.

Ruský představitel novinářům řekl, že „dosud nebyl nalezen kompromis“ v otázce území, bez kterého Kreml nevidí „žádné řešení krize“.
 
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyloučil, že by se vzdal území, které Rusko obsadilo, a ve středu uvedl, že jeho tým se připravuje na schůzky ve Spojených státech, a dodal, že dialog s Trumpovými zástupci bude pokračovat.

„Důstojný mír je možný pouze tehdy, pokud budou zohledněny zájmy Ukrajiny,“ řekl.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha zaujal tvrdší postoj a vyzval Putina, aby „přestal plýtvat časem celého světa“.

Jednání se zintenzivnila v obtížné situaci pro Kyjev, který ztrácí pozice na východní frontě ve prospěch Ruska a zároveň čelí největšímu korupčnímu skandálu za celou dobu války.

Šéf Zelenského štábu, který vedl ukrajinskou delegaci na mírových jednáních, v pátek rezignoval poté, co jeho dům prohledali vyšetřovatelé protikorupčního úřadu. Mezitím se postup Ruska na východní Ukrajině zrychlil a Putin prohlásil, že Moskva je připravena bojovat dál, aby získala zbytek území, na které si činí nárok, pokud se Kyjev nevzdá.

„Průběh a povaha jednání byly ovlivněny úspěchy ruské armády na bojišti v posledních týdnech,“ řekl novinářům poradce Kremlu Jurij Ušakov, který se účastnil jednání mezi USA a Ruskem.

V listopadu unikl návrh mírového řešení USA, který vyvolal znepokojení ukrajinských a evropských představitelů, kteří tvrdili, že je příliš nakloněn Moskvě. Návrh počítal s tím, že Ukrajina postoupí část území Rusku, Rusko bude znovu přijato do G8 a Ukrajině bude zakázáno vstoupit do NATO.

Evropské země poté přišly s protinávrhem a při jednáních v Ženevě USA a Ukrajina oznámily, že vytvořily aktualizovaný a vylepšený mírový rámec pro ukončení války.

Putin v úterý obvinil evropské mocnosti, že se snaží potopit mírová jednání tím, že navrhují řešení, která jsou pro Moskvu naprosto nepřijatelná, a zároveň pohrozil, že Rusko je připraveno na válku s Evropou, pokud ji Evropa zahájí.

Ukrajina a její evropští spojenci naopak obvinili Putina, že předstírá zájem o mírové úsilí. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová ve středu uvedla, že Rusko by mělo „ukončit výhrůžky a krveprolití a být připraveno usednout k jednacímu stolu a podpořit spravedlivý a trvalý mír“.

„Vidíme, že Putin nezměnil svůj kurz. Na bojišti postupuje stále agresivněji,“ řekl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna na zasedání ministrů zahraničí evropských členských zemí NATO. „Je zcela zřejmé, že nechce žádný mír.“

Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že partneři Ukrajiny budou i nadále poskytovat vojenskou pomoc, aby byl na Moskvu vyvíjen tlak.

Ve středu Evropská komise rovněž oznámila, že bude pokračovat v  plánech na financování Ukrajiny prostřednictvím úvěru založeného na zmrazených ruských aktivech. V reakci na obavy Belgie, která je hostitelem většiny těchto aktiv, navrhla výkonná moc EU také možnost úvěru EU založeného na společném půjčování.

Vedoucí představitelé EU budou požádáni, aby o těchto možnostech rozhodli ještě tento měsíc, protože Ukrajina čelí hrozící finanční krizi.

Ve středu Valné shromáždění OSN vyzvalo k okamžitému a bezpodmínečnému návratu ukrajinských dětí „násilně přesunutých“ do Ruska. Ukrajina obvinila Rusko z únosu nejméně 20 000 ukrajinských dětí od začátku konfliktu v únoru 2022.

Valné shromáždění přijalo nezávaznou rezoluci poměrem hlasů 91:12, přičemž 57 se zdrželo hlasování. Rusko bylo mezi zeměmi, které tento návrh odmítly.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
279

Diskuse

Obsah vydání | 4. 12. 2025