Bulharsko se připravuje na vstup do eurozóny uprostřed obav z dezinformací podporovaných Ruskem
28. 12. 2025
Bulharsko se připravuje na přijetí eura v lednu navzdory novým domácím politickým turbulencím a obavám, že dezinformace podporované Ruskem prohlubují nedůvěru v novou měnu.
Tato balkánská země s 6,5 miliony obyvatel se 1. ledna stane 21. zemí, která vstoupí do eurozóny, přičemž politici v Bruselu a v Sofii doufají, že to podpoří ekonomiku nejchudší země EU a upevní její prozápadní směřování.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že „díky euru“ bude Bulharsko mít více obchodu, více investic a více „kvalitních pracovních míst a reálných příjmů“.
Při nedávné návštěvě Sofie řekl komisař pro hospodářství Valdis Dombrovskis, že tento krok je klíčový v době ruské války s Ukrajinou, rostoucí geopolitické napětí a globální ekonomické nejistoty, které „podtrhují význam evropské jednoty“.
„Většina evropských zemí – včetně Bulharska – je příliš malá na to, aby sama ovlivňovala dnešní svět. Potřebnou váhu mohou získat pouze plnou integrací do širších politických a ekonomických struktur Evropské unie,“ řekl.
Navzdory propagovaným výhodám však Bulhaři zdaleka nejsou jednotní. Nedávný průzkum ministerstva financí ukázal, že zatímco 51 % občanů bylo pro vstup do jednotné měny, 45 % bylo proti.
V červnu, kdy Evropská komise schválila vstup do eurozóny, vypukla v parlamentu rvačka, při které poslanci z krajně pravicové proruské strany Revival zablokovali pódium.
Petar Ganev, vedoucí výzkumný pracovník Institutu tržní ekonomiky, think tanku se sídlem v Sofii, uvedl, že rozdělení názoru na euro je příznakem širšího politického napětí.
„To není překvapivé. Země je rozdělena téměř ve všem, co si dokážete představit,“ řekl Ganev. „A po politické nestabilitě jsme skončili ve velmi nepřátelském politickém prostředí.“
Čtyřletá politická krize, která se vyznačovala sedmi parlamentními volbami a rozsáhlou korupcí, podkopala důvěru ve vládu a přispěla k polarizaci politického klimatu. Minulý týden odstoupila vláda bývalého premiéra Rosena Zhelyazkova po necelém roce ve funkci, a to po týdnech masových protikorupčních protestů po celé zemi.
Ačkoli je nepravděpodobné, že by politické drama bránilo přijetí eura, mnozí se obávají, že během přechodu dojde k prudkému nárůstu cen, a při průměrném měsíčním platu kolem 1 100 liber si to mnoho Bulharů nebude moci dovolit.
Očekává se, že nejvíce zranitelné vůči inflaci budou komunity ve venkovských oblastech a starší lidé, kteří se přechodu obávají nejvíce, i když Brusel uvedl, že neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly, že inflace poroste.
Při procházce podél Dunaje Nencho a Maya Neshevovi, 67letí důchodci z Vidinu, města v severozápadní Bulharsku, řekli, že se obávají možné inflace a jejího dopadu na rodinný rozpočet.
„Nejistota je zřejmá a mám obavy, protože jsem v důchodu,“ řekla Maya. „Mám si udělat zásoby? Má to smysl? Jak to bude v lednu? Je lepší šetřit [starou měnu] leva po celý leden? Pokračovat v levách a pak v únoru přejít na euro? Je tu spousta nejistoty.“
Elena Vasileva (26), inženýrka v potravinářském průmyslu z Hisary, malého města 70 mil východně od Sofie, se obává, že opuštěním leva, který byl poprvé zaveden v roce 1881, Bulharsko ztratí část své identity.
„Na našich penězích jsou vyobrazeni někteří z nejvýznamnějších lidí naší země,“ řekla. „Je to jako ztratit svou identitu. Je to škoda.“
Victor Papazov, makroekonom a poradce protievropské strany Revival, která vedla kampaň proti členství v eurozóně a je blízká straně Jednotné Rusko Vladimira Putina, tvrdil, že Bulharsko směřuje ke krizi podobné té v Řecku.
„Každý rozumný člověk by byl proti přijetí eura,“ uvedl Papazov v dlouhém písemném prohlášení. Dodal: „Přistoupení nyní situaci zhorší a urychlí. Podle mého názoru nemá přijetí eura ani jedinou vážnou pozitivní stránku.“
Vůdce strany Revival Kostadin Kostadinov čelil na začátku tohoto roku kritice, když bezdůvodně prohlásil, že Bulhaři po vstupu do eurozóny přijdou o své úspory kvůli odlišnému směnnému kurzu.
Vyšetřovací zprávy mezitím odhalily, že síť sociálních médií spojená s Ruskem se snažila podkopat podporu eura šířením dezinformací.
Na otázku ohledně údajného ruského vlivu na veřejné mínění o euru Dombrovskis odpověděl, že „není žádným tajemstvím“, že Rusko vede hybridní válku proti Evropě. „Jde o provokace, sabotáže, narušování evropského vzdušného prostoru, vměšování se do politických procesů v Evropské unii i v jiných zemích a šíření dezinformací,“ uvedl.
Navzdory protestům a obavám z přistoupení zůstává mnoho lidí pozitivních. Maria Valentinova (35), lékárnice ze Sofie, uvedla, že euro „bude z dlouhodobého hlediska pro ekonomiku země prospěšné“. Byla ráda, že její šestiletý syn vyroste v zemi patřící do eurozóny.
Do 31. ledna budou Bulhaři moci platit v levech i eurech, poté budou přijímány pouze platby v eurech. Valentinova uvedla, že má obavy z tohoto přechodného období, které popsala jako „trochu stresující“, ale dodala: „Myslím, že to nakonec bude dobrá věc.“
Ganev řekl, že věří, že přechod bude hladký a že si Bulhaři po několika týdnech na novou měnu zvyknou. „Co se stane s naší zemí a zda budeme v eurozóně dobrým nebo špatným příkladem... záleží zcela na nás,“ řekl.
Diskuse