„Varování pro ostatní“: Podezřelá smrt vůdce milice v době, kdy Kreml znovu upevňuje svou kontrolu

24. 12. 2025

čas čtení 6 minut
 Foto: Zavražděný ruský ultrapravičák Orlov 

Zprávy o tom, že Stanislav Orlov byl zabit moskevskými bezpečnostními službami, poukazují na to, že se Putin rozhodl tvrdě zvládnout nestátní aktivisty
 

Pod freskami zdobenými stropy a zlatými ikonami moskevské katedrály Krista Spasitele se stovky mužů těsně natlačily do dolní haly, zatímco kněží zpívali modlitby za mrtvé. V pondělí smuteční hosté v tmavých zimních bundách zaplnili jedno z nejposvátnějších míst Ruska – kostel, který je obvykle vyhrazen pro státní rituály a národní vzpomínkové akce. Později, u jeho hrobu, dav zapálil jasné světlice a křičel: „Jeden za všechny, všichni za jednoho.“

Sešli se, aby se rozloučili se Stanislavem Orlovem, známějším pod přezdívkou „Španěl“, zakladatelem krajně pravicové jednotky Española – formace fotbalových chuligánů a neonacistických dobrovolníků, kteří bojovali jako paramilitární síla na straně Ruska na Ukrajině.

 
Ruské proválečné telegramové kanály prezentovaly pohřeb jako akt posvěcení: velitel z bojiště byl pochován v srdci duchovního a politického establishmentu Moskvy. Uprostřed této vážnosti však jeden detail nápadně chyběl. Nebyla zmíněna žádná oficiální příčina smrti – mlčení, které jen podtrhlo nejistotu ohledně Orlovových posledních dnů.

Více než dva týdny byla Orlovova smrt, o které se poprvé začalo spekulovat na internetu 9. prosince, předmětem intenzivních spekulací a debat. Ruské zpravodajské weby spojené s Kremlem a nezávislá média brzy informovaly, že Orlov nebyl zabit na bojišti na Ukrajině, ale že byl přepaden a zastřelen moskevskými bezpečnostními službami ve svém domě na Krymu, který byl anektován Ruskem.

V pondělí zveřejnila protiválečná agentura Astra, působící v exilu, záznam z bezpečnostní kamery, který podle ní zachycuje okamžiky před Orlovovou smrtí, kdy k jeho domu přijíždí skupina ozbrojených ruských vojáků, po čemž následuje zvuk výstřelů. Astra uvedla, že sanitka přijela vyzvednout Orlovovo tělo až o šest hodin později.

Analytici tvrdí, že Orlovova smrt odráží širší a stále viditelnější zásahy Kremlu proti odpadlickým ultranacionalistickým osobnostem a poloautonomním ozbrojeným skupinám v důsledku Wagnerovy vzpoury.

Po většinu Putinovy rozsáhlé invaze ruský stát toleroval – a někdy dokonce podporoval – radikální formace, které dokázaly rychle mobilizovat bojovníky a projevovat nekompromisní zápal. Jednotky jako Española byly užitečné z vojenského i ideologického hlediska, protože ztělesňovaly syrový, pouliční patriotismus, který doplňoval oficiální propagandu.

Española – která byla sankcionována Spojeným královstvím a EU – se podílela na některých z nejkrvavějších útoků Ruska na ukrajinská města, včetně bitev o Mariupol a Bachmut.

Sloužila však také mimo frontové linie. Española, která sdružovala fotbalové chuligány z největších ruských fotbalových klubů, vedla obzvláště účinnou reklamní kampaň a podařilo se jí propojit ruskou sportovní kulturu s širším společenským životem.

Skupina přilákala prominentní bývalé sportovce jako tváře kampaně, včetně bývalého ruského fotbalového reprezentanta Andreje Solomatina, který se k jednotce přidal v roce 2022. Obrazy skupiny se také objevily na významných sportovních akcích: během populárního hokejového zápasu CSKA Moskva byly vystaveny symboly Española a nosily se nášivky spojené s jednotkou.
Solomatin a Orlov


Tolerance vůči nepravidelným jednotkám působícím mimo hlavní velitelskou strukturu, jako je Española, se však po červnu 2023 výrazně snížila, když se vzbouřila žoldácká skupina Wagnera Jevgenije Prigožina, která na krátkou dobu obsadila vojenské velitelství a vyslala ozbrojenou kolonu směrem na Moskvu.

Ačkoli povstání během několika hodin zkolabovalo, znamenalo nejzávažnější výzvu Putinově vládě za poslední desetiletí. O dva měsíce později Prigožin zahynul při letecké havárii, kterou západní představitelé obecně považují za odvetu na příkaz Kremlu. Od té doby ruský bezpečnostní aparát systematicky podniká kroky k opětovnému upevnění kontroly.

Nezávislé ozbrojené formace byly rozpuštěny nebo začleněny do pravidelné armády. Významní ultranacionalističtí kritici byli umlčeni: Igor Girkin, bývalý velitel, byl loni uvězněn za extremismus poté, co napadl ruské vojenské vedení a vysmíval se válečnému úsilí.

Stejný osud potkal i Españolu, která v říjnu náhle oznámila, že se rozpouští a že její jednotky budou začleněny do ruské pravidelné armády. O dva měsíce později je její zakladatel mrtvý.

„Orlovova smrt je dalším demonstrativním odstraněním radikálů, kteří se vymkli kontrole, a následuje stejnou logiku jako odstranění Prigožina,“ řekl moskevský politický analytik Andrej Kolesnikov.

Kolesnikov uvedl, že zjevná vražda má sloužit jako „varování, které má odradit ostatní od sledování nezávislé cesty“, zejména s ohledem na možnost, že se z fronty vrátí velké množství rozhořčených a ozbrojených mužů, pokud probíhající mírové rozhovory otevřou cestu k ukončení války.

Zdá se, že poselství bylo přijato. Jen málo z několika stovek vlivných blogerů podporujících válku se veřejně vyjádřilo k okolnostem Orlovovy smrti, většina z nich mlčí.

Samotná skupina Española vydala na Telegramu opatrně formulované prohlášení, ve kterém uvedla: „Nemůžeme přehlédnout, že mnoho lidí se zajímá o důvody smrti Španěla – a my ne méně.“ Skupina však vyzvala své příznivce, aby počkali na výsledky oficiálního vyšetřování.

Rozhodnutí umožnit Orlovovi pohřeb v moskevské katedrále Krista Spasitele však podle Kolesnikova zachycuje jeden z hlavních paradoxů válečného Ruska.

„Radikální fanatici jsou oslavováni, svatořečeni a oplakáváni v nejposvátnějších prostorách,“ řekl Kolesnikov. „Ale když překročí úzké hranice stanovené státem, mohou být eliminováni.“

Kolesnikov tvrdil, že Kreml uplatnil stejnou logiku i na Prigožina. Ačkoli ruský prezident Prigožina za jeho zradu zavrhl, zároveň se snažil nezlehčovat roli válečného pána a jeho bojovníků ve válce na Ukrajině, aby si neznepřátelil jejich četné obdivovatele.

Prigožinův památník, který se nachází pouhých 300 metrů od Rudého náměstí v jedné z nejnavštěvovanějších turistických oblastí Moskvy, zůstal nedotčen. „Rusové mohou samozřejmě uchovávat památku na muže jako Prigožin,“ řekl Kolesnikov. „Ale poselství je jasné: neusilujte o moc – ani o její malou část.“

0
Vytisknout
949

Diskuse

Obsah vydání | 23. 12. 2025