Izrael zakáže desítkám humanitárních organizací působit v Gaze, zatímco 10 států varuje před utrpením tamějších lidí

31. 12. 2025

 
Prohlášení dodává, že „1,3 milionu lidí stále potřebuje naléhavou pomoc s ubytováním. Více než polovina zdravotnických zařízení funguje pouze částečně a čelí nedostatku základního zdravotnického vybavení a zásob. Úplný kolaps sanitární infrastruktury vystavil 740 000 lidí riziku toxického zaplavení“.

Ministři deseti států vyzvali OSN a její partnery, aby pokračovali ve své práci v Gaze, a požadovali zrušení „nepřiměřených [izraelských] omezení dovozu zboží považovaného za zboží dvojího užití“.

Izrael zablokoval vstup stovek položek do Gazy s odůvodněním, že by je Hamás mohl použít k obnově tunelů nebo k vojenským účelům. Mezi těmito položkami je i některé životně důležité lékařské vybavení a vybavení pro ubytování.

Ministři také vyzvali k otevření hraničních přechodů, aby se zvýšil tok humanitární pomoci do Gazy, a uvedli, že koridory pro přepravu zboží zůstávají uzavřené nebo jsou pro humanitární pomoc silně omezené, včetně Rafahu, největšího vstupního bodu, který vede přímo do Egypta.

„Byrokratické celní procesy a rozsáhlé kontroly způsobují zpoždění, zatímco komerční náklad je propouštěn volněji,“ uvádí se v prohlášení.

„Cíl 4 200 nákladních vozidel týdně, včetně přidělení 250 nákladních vozidel OSN denně, by měl být minimem, nikoli maximem. Tyto cíle by měly být zrušeny, abychom si mohli být jisti, že nezbytné zásoby jsou dodávány v potřebném rozsahu,“ dodává se v prohlášení.

Podle 20bodové dohody, která v říjnu umožnila uzavření křehkého příměří, je Izrael povinen umožnit „okamžité zaslání plné pomoci do Gazy“.

Příměří ukončilo dva roky neúprosného konfliktu, ale další pokrok směrem k trvalé mírové dohodě se zastavil, protože Izrael prohlásil, že se nestáhne z 53 % Gazy, která je stále pod jeho kontrolou, dokud Hamás neodzbrojí a nevrátí ostatky posledního rukojmího, kterého drží. Islamistická militantní organizace se dosud odmítla zavázat k úplnému odzbrojení.

Donald Trump v pondělí prohlásil, že doufá, že „rekonstrukce“ palestinského území, které bylo zničeno izraelskou ofenzívou v reakci na útoky Hamásu ze 7. října 2023, bude moci brzy začít, ale žádné podrobnosti neuvedl.

Izraelští představitelé uvedli, že humanitární organizace dostatečně varovali před novými registračními požadavky a že asi 15 % nevládních organizací působících v Gaze nedostalo obnovení povolení.

„Humanitárním organizacím, které nesplní bezpečnostní a transparentní požadavky, bude pozastavena licence,“ uvedlo ministerstvo a dodalo, že ty, které „odmítly předložit seznam svých palestinských zaměstnanců, aby se vyloučila jakákoli spojitost s terorismem“, obdržely formální oznámení, že jim bude od 1. ledna licence odebrána.

Zástupci nevládních organizací již dříve konstatovali, že nové požadavky jsou v rozporu s evropskou legislativou na ochranu osobních údajů a mohou ohrozit jejich zaměstnance.

Ve svém úterním prohlášení izraelské ministerstvo uvedlo, že vyšetřování odhalilo, že MSF zaměstnává dvě osoby s vazbami na palestinské militantní skupiny: údajného odstřelovače Hamásu a člena Palestinského islámského džihádu.

MSF uvedla, že „by nikdy vědomě nezaměstnávala osoby zapojené do vojenských aktivit“.

Prohlášení ministerstva neuvádí, zda byla licence MSF odebrána.

„Pokud jde o registraci, MSF pokračuje v jednání a diskusi s izraelskými úřady,“ uvedla nevládní organizace. „Zatím jsme neobdrželi rozhodnutí o opětovné registraci.“

Obvinění proti MSF se podobají obviněním, která Izrael vznesl proti UNRWA, hlavní agentuře OSN pracující s Palestinci v regionu.

Zákon přijatý v pondělí v Izraeli donutí elektrárenské a vodárenské společnosti, poskytovatele telekomunikačních služeb a banky přerušit veškeré služby pro UNRWA. Předchozí zákony znemožnily agentuře působit v Izraeli a ukončily veškeré kontakty s vládou.

Mezinárodní soudní dvůr, nejvyšší soud OSN, zbavil UNRWA obvinění, že není nestranná.

Izraelská agentura COGAT (Coordination of Government Activities in the Territories), která je odpovědná za správu Gazy a okupovaného Západního břehu, uvedla, že organizace, jejichž činnost v Gaze bude nyní pozastavena, neposkytovaly tomuto území žádnou pomoc od uzavření příměří, které vstoupilo v platnost v říjnu, a přispívaly pouze asi 1 % z celkového objemu pomoci poskytované v minulosti.

„Provedení rozhodnutí vlády proto nebude mít žádný negativní dopad na objem humanitární pomoci směřující do pásma Gazy,“ uvedla agentura.

Mezi další významné organizace, kterým nebylo prodlouženo povolení, patří Care International a pobočky významných charitativních organizací, jako jsou Oxfam a Caritas, podle seznamu ministerstva. Všechny tyto organizace poskytují různé sociální služby, včetně distribuce potravin, zdravotní péče, služeb pro osoby se zdravotním postižením, vzdělávání a duševního zdraví.

Ministerstvo uvedlo, že těmto skupinám bylo poskytnuto 10 měsíců na poskytnutí požadovaných informací, ale „přesto nesplnily požadavky“.

Ministerstvo uvedlo, že do konce listopadu bylo podáno přibližně 100 žádostí o registraci a „pouze 14 žádostí organizací bylo zamítnuto“.