Venezuela: Následujících 72 hodin bude pro svět kritických

3. 1. 2026

čas čtení 2 minuty
Pokud se Spojeným státům podaří získat kontrolu nad Venezuelou a tím pádem i nad největšími  zásobami ropy na světě, bude to znamenat významný posun v globální moci. Takový krok by neměl za cíl obnovení demokracie nebo ochranu lidských práv, ale opětovné potvrzení strategické dominance nad energiemi, obchodními trasami a regionálními aliancemi, píše na X Ibrahim Majed.

Kde je pobouření těch, kdo v Putinovi spatřují nového Hitlera, nad další agresí Spojených států? Pokud tito lidé důrazně neodsoudí Trumpovo bombardování Venezuely, mají právo pouze mlčet, podotýká Daniel Veselý.

K tomu dodává Jan Čulík: I když je Trumpův útok na Venezuelu ilegální a je nutno ho odsoudit, přece jen je rozdíl mezi Trumpovým útokem na Venezuelu a Putinovým útokem na Ukrajinu. Maduro ve Venezuele ukradl volby a brutálně utlačuje velkou část obyvatelstva. Ukrajina naproti tomu je demokratická země. Trump ovšem neútočí na Venezuelu, aby tam vytvořil demokracii. 

V takovém případě by se Írán pravděpodobně dostal do popředí strategických priorit Washingtonu.

Zajištění kontroly nad venezuelskou ropou by snížilo zranitelnost USA vůči energetickým výpadkům v Perském zálivu a poskytlo by jim nárazník při případné konfrontaci s Íránem.

Se spolehlivým alternativním zdrojem nezpracované ropy pod kontrolou USA by Washington byl v lepší pozici, aby absorboval nebo kompenzoval zničení nebo odstavení energetické infrastruktury v Perském zálivu během války.

To by snížilo ekonomické náklady eskalace a učinilo by vojenský tlak na Írán politicky a ekonomicky lépe zvládnutelným.

Zároveň by taková kontrola posílila schopnost Spojených států ovlivňovat globální toky ropy a její ceny, čímž by se posílila ústřední role dolaru na energetických trzích a pomohlo by to zachovat existenci petrodolaru, který je základem finanční moci USA.

Venezuela by se tak stala více než jen regionálním problémem.

Stala by se strategickým precedentem a důkazem toho, že ekonomický tlak, politické manipulace a v případě nutnosti i síla mohou být použity k restrukturalizaci suverénních států a přeskupení globální rovnováhy sil.

Pokud však Spojené státy budou čelit trvalému odporu ve Venezuele, výsledek se dramaticky změní
.
Dlouhotrvající krize by vyčerpala politický kapitál, napnula vojenské a ekonomické zdroje a oslabila schopnost Washingtonu prosazovat svou moc jinde, včetně Blízkého východu.

To by také zkomplikovalo strategické plánování Izraele, které je úzce spojeno s regionálním vlivem USA.

To, co se stane ve Venezuele, nepostihne jen Latinskou Ameriku.

Bude to formovat budoucnost kontroly nad energiemi, meze americké moci a směr geopolitické konfrontace daleko mimo Caracas.



Článek v angličtině ZDE

1
Vytisknout
2394

Diskuse

Obsah vydání | 2. 1. 2026