Írán zatýká přední reformisty blízké prezidentovi země

11. 2. 2026

čas čtení 5 minut
Foto: Zatčená Azar Mansouri

Zatýkání vysokých představitelů Reformistické fronty následuje po kritice postupu úřadů při nedávných protestech

Vůdlkyně íránské Reformní fronty, organizace, která sehrála klíčovou roli při zajištění zvolení prezidenta země Masouda Pezeshkiana, byla zatčena Islámskou revoluční gardou (IRGC) v rámci kroku, který pravděpodobně vyostří napětí ohledně přístupu k nedávným pouličním protestům.

Azar Mansouri, generální tajemnice Islámské íránské lidové strany, vyjádřila hluboký zármutek nad smrtí protestujících a uvedla, že nic nemůže takovou katastrofu ospravedlnit. Veřejně nevyzval nejvyššího vůdce Alího Chameneího k rezignaci.

V rámci toho, co vypadalo jako rozhodující zatýkání klíčových reformních osobností mimo vládu, byli zatčeni také Ebrahim Asgharzadeh, předseda politického výboru fronty, a Mohsen Aminzadeh, náměstek ministra zahraničí za bývalého prezidenta Mohammada Khatamiho.

 

V pondělí došlo k dalším zatčením, včetně Hosseina Karroubiho, syna Mehdiho Karroubiho, bývalého reformního prezidentského kandidáta, který strávil několik let v domácím vězení. Mehdi Karroubi prohlásil, že tíživá situace Íránu je přímým důsledkem destruktivní domácí a mezinárodní politiky Chameneího, ale IRGC obvinila jeho syna, že je „podněcovatelem, sestavovatelem a vydavatelem tohoto destabilizujícího prohlášení“.

Nejméně dvě další významné osobnosti Reformistické fronty, zastřešující skupiny až 27 reformních frakcí, byly vyzvány, aby se v úterý dostavily k prokuratuře ve věznici Evin. Tyto kroky se zdají být zaměřeny na zabránění šíření kritiky způsobu, jakým bezpečnostní služby zvládly protesty.

Oficiální počet obětí podle vlády je 3 000, ale jiné zdroje uvádějí podstatně vyšší číslo.

V výzvě k propuštění Mansouriové strana Národní jednota odsoudila to, co popsala jako „bezpečnostní střety se známými mírovými a nenásilnými silami, které vykonávaly své činnosti v rámci zákona, zejména v době, kdy země čelí vnějším hrozbám a vážným vnitřním výzvám“.

Prokuratura v Teheránu tvrdila, že zatčení vynaložili veškeré úsilí, aby „ospravedlnili činy teroristické pěchoty“, a prohlásila, že jednali ve spojení s USA a Izraelem. Byli také obviněni z „ohrožování národní jednoty, zaujetí postoje proti ústavě, propagace kapitulace, zneužití politických skupin a vytváření tajných subverzivních mechanismů“.

Gholam-Hossein Mohseni-Ejei, šéf soudní moci, ospravedlnil bezprecedentní zásah slovy: „Ti, kdo vydávají prohlášení proti Islámské republice zevnitř, jsou v souladu se sionistickým režimem a Amerikou.“ Lidi, kteří prohlášení vydali, označil za „ubohé a mizerné“ a pohrozil jim, že „utrpí ztráty“.

V prohlášení z minulého týdne Mansouriová uvedla: „Nedovolíme, aby krev těchto drahých lidí upadla v zapomnění nebo aby pravda zmizela v prachu. Usilovat o svá práva a snažit se objasnit pravdu je lidskou povinností nás všech. A z celého srdce vyjadřujeme své znechucení a hněv vůči těm, kteří bezohledně a bezohledně uvrhli mládež této země do země a krve. Žádná moc, žádné ospravedlnění a žádný čas nemohou tuto velkou katastrofu napravit,“ dodala. Mansouriová nepodporuje zahraniční intervence.

Její zatčení následuje po zatčení čtyř dalších íránských obhájců lidských práv, kteří podepsali prohlášení podporované 17 prominentními aktivisty požadujícími „svobodné a transparentní referendum“ za účelem ustavení nové demokratické vlády v Íránu. Zpočátku byli zatčeni tři signatáři – Vida Rabbani, Abdollah Momeni a Mehdi Mahmoudian –, ale zdá se, že byl zatčen i čtvrtý signatář, Dr. Ghorban Behzadian-Nejad, hlavní poradce reformního premiéra Mir-Hosseina Mousaviho.

Prohlášení 17 osob znělo: „Masové zabíjení těch, kdo se odvážně postavili proti tomuto nelegitimnímu systému, bylo organizovaným zločinem proti lidskosti spáchaným státem.“ Zatčení přišla v době, kdy íránští představitelé před očekávanými rozhovory o jaderném programu zaujímají tvrdý postoj.

Samostatně byla Narges Mohammadi, nositelka Nobelovy ceny míru zatčená před 59 dny, odsouzena k novému sedmiletému trestu odnětí svobody.

V neděli jí bylo poprvé krátce povoleno promluvit se svým právníkem Mostafou Nilim. Prozradila, že byla převezena do nemocnice, ale poté byla před dokončením léčby poslána zpět do vězení.

Pezeškian zahájil vyšetřování protestů, ale je nepravděpodobné, že by bylo kritické vůči IRGC, a zatčení jeho bývalých příznivců ukazuje, jak malý vliv má na klíčové rozhodovací činitele ve vládě, což bude ještě více zdůrazněno, pokud bude mlčet o zatčení svých příznivců.

Pezeškian zvítězil v červnových prezidentských volbách v roce 2024 s 16,4 miliony hlasů při volební účasti 49,7 % a rozhodujícím způsobem porazil svého rivala Saeeda Jaliliho, který získal 13,5 milionu hlasů. Pezeškian však má potíže s uplatňováním svého mandátu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu předložil návrh na cestu do Washingtonu, aby loboval u prezidenta Trumpa za zahrnutí íránského raketového programu do probíhajících rozhovorů mezi USA a Íránem.

Rozhovory v Muscatu zprostředkované Ománem, které začaly v pátek, by měly být obnoveny tento týden a Trump uvedl, že je ochoten, aby se rozhovory zaměřily výhradně na omezení íránského jaderného programu, což je postoj, který znepokojuje Izraelce a některé členy Republikánské strany.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
241

Diskuse

Obsah vydání | 11. 2. 2026