·        Lékaři bez hranic v zemi spustili krizovou intervenci v podobě 15 mobilních klinik, které doprovází i týmy psychologů. Organizace také podporuje nemocnice v zasažených oblastech – daruje zdravotnický materiál, zajišťuje palivo nebo distribuuje vodu a potraviny.

„Nestihl jsem si nic vzít a nemám kam jít. Už jsem skoro porazil rakovinu, měl jsem naději. Teď nocuju ve stanu uprostřed parku a nevím, kde seženu další dávku svých léků a jak budu vůbec v léčbě pokračovat," říká 56letý pacient s leukémií, který se obrátil na jednu z mobilních klinik Lékařů bez hranic.

Kromě poskytování primární zdravotní péče Lékaři bez hranic doporučují pacienty na specializovaná pracoviště a zajišťují podporu těm, kteří potřebují pokračovat v léčbě v některých částech Bejrútu, v oblasti pohoří Libanon, guvernorátech Jižní a Severní Libanon a Akkar. I tak ale přístup k dlouhodobé péči pro léčbu chronických nemocí zůstává omezený.

Prostor pro přežití se zmenšuje

Kombinace pozemních útoků a opakovaných leteckých úderů na civilní infrastrukturu, jako jsou mosty na jihu Libanonu, izolují velká města a řadu vesnic od zbytku země. Příkazy k evakuaci pokrývají již 14 % území, vysídlený je každý pátý obyvatel. I v oblastech mimo vyznačené „evakuační" zóny, včetně částí Bejrútu a jižních oblastí, žijí lidé pod bezprostřední hrozbou opakujících se leteckých a dronových útoků.

Mnoho lidí bylo nuceno pod hrozbou palby odejít. Tito lidé za sebou museli zanechat většinu svého majetku a nyní žijí v přeplněných nouzových přístřeších nebo provizorních lokalitách s omezeným soukromím a základními službami. Jiní se naopak buď sami rozhodli ve svých domovech zůstat, nebo k tomu byli donuceni například kvůli svému zdravotnímu stavu. To jim značně ztěžuje přístup k lékařské péči stejně tak, jako to ztěžuje zdravotníkům dostat se k nim.

Přetížené nemocnice

Některá zdravotnická zařízení jsou na hranici svých kapacit. „Personál nemocnice ve městě Nabatíja, který se rozhodl nadále péči poskytovat, nemá jinou možnost, něž současně v nemocnici přebývat, aby se vyhnul cestování autem a zbytečně neriskoval," vysvětluje Luna Hammad, koordinátorka zdravotnických aktivit Lékařů bez hranic. Právě tato nemocnice je momentálně jednou z těch, které přijímají nejvíce zraněných. „Zdravotníci jsou už po celé týdny pod obrovským tlakem, mají strach
a minimální odpočinek, zatímco dál přijímají velké množství pacientů."

Týmy Lékařů bez hranic se tlak na zdravotnický systém snaží zmírnit. Od 2. března ošetřily téměř  7 tisíc lidí, poskytují konzultace v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a provozují linku psychologické pomoci. Distribuovaly také okolo 11 tisíc dek a 9 tisíc matrací, 8 tisíc hygienických balíků a pomáhají s distribucí pitné vody a zprovozněním hygienického zázemí v ubytovnách.

Lékaři bez hranic vyzývají k ochraně civilistů i zdravotníků a k ukončení opatření, které lidem znemožňují přístup ke zdravotní péči.