Krize na Blízkém východě: Trump tvrdí, že USA zablokují Hormuzský průliv

12. 4. 2026

USA „ten průliv nepotřebují“ kvůli ropě, prohlásil Donald Trump pro Fox News

Během rozhovoru pro Fox News Trump  uvedl, že USA „ten průliv nepotřebují“.

„Naši ropu odtamtud nečerpáme. Máme jí tolik,“ řekl americký prezident.

„Do Spojených států plují lodě. Naplní je a odplují, naložené tou nejlepší ropou, jakou lze sehnat. Lehkou, sladkou, surovou. Nepotřebujeme ten průliv,“ dodal.

Na otázku, zda by americká blokáda průlivu vedla k nižším cenám ropy a plynu, Trump odpověděl: „No, nakonec budou nižší. Ne, zpočátku se to možná nestane, ale ceny půjdou dolů. Až bude po všem, podívejte se na akciový trh – index Dow dosáhl 50 000 bodů.“

Průměrný index Dow Jones překročil hranici 50 000 bodů poprvé již v únoru, kdy jej na nová maxima vyhnala prudce rostoucí hodnota technologických společností a naděje na nižší úrokové sazby. Od té doby však Dow klesá a v současné době se pohybuje pod hranicí 48 000 bodů, a to především kvůli prudkému nárůstu cen energií způsobenému válkou s Íránem.

Trump také během rozhovoru pro Fox News obhajoval své dřívější výhrůžky a v neděli uvedl, že právě jeho předchozí příspěvek, ve kterém napsal, že „celá civilizace dnes v noci zahyne a už nikdy nebude obnovena“, přiměl Írán k ochotě vyjednávat. Také obvinil Islámskou republiku z ještě horších prohlášení, jako například „Smrt Americe. Smrt Izraeli. Amerika je Satan.“

Poté zopakoval své výhrůžky: „Za půl dne by jim nezůstal stát ani jeden most, nezůstala by jim stát ani jedna elektrárna a vrátili by se do doby kamenné.“

Trump vyhrožuje zničením íránské energetické infrastruktury, pokud nedojde k dohodě

Trump zopakoval svou hrozbu, že zničí íránské elektrárny a další civilní energetickou infrastrukturu, pokud nedojde k dohodě o ukončení války, kterou zahájil s Izraelem v rámci útoku, který je široce považován za nelegální a nevyprovokovaný.

„Mohl bych Írán zničit za jeden den,“ řekl telefonicky Marii Bartiromo z Fox News. „Mohl bych zničit celou jejich energetiku, všechny jejich elektrárny, což je velká věc.“

Hrozby Donalda Trumpa zahájit masivní bombardování civilní infrastruktury v Íránu by podle právních expertů v případě jejich uskutečnění pravděpodobně představovaly válečné zločiny.

„Úmyslný útok na civilní infrastrukturu představuje podle mezinárodního práva válečný zločin,“ uvedla minulý týden Agnès Callamardová, generální tajemnice Amnesty International, poté, co Trump varoval, že „celá civilizace dnes v noci zahyne“, pokud Írán nesouhlasí s dohodou o ukončení války a odblokování Hormuzského průlivu.

„I v omezených případech, kdy civilní infrastruktura splňuje kritéria vojenských cílů, ji strana stále nemůže napadnout, pokud by to mohlo způsobit nepřiměřenou újmu civilistům,“ uvedla Callamardová.

„Elektrárny, vodovodní systémy a energetická infrastruktura jsou pro civilní život nepostradatelné, protože zajišťují přístup k čisté vodě, lékařské péči, elektřině v nemocnicích, dodávkám potravin a základním prostředkům k obživě. Jejich napadení by bylo nepřiměřené, a tudíž podle mezinárodního humanitárního práva protiprávní, a mohlo by představovat válečný zločin.“

Trump říká, že Velká Británie patří mezi země, které vysílají minolovky na pomoc v Hormuzském průlivu

Trump také řekl Fox News, že „nám bude pomáhat řada zemí“ v souvislosti s Hormuzským průlivem.

Uvedl, že Velká Británie patří mezi ty, které vysílají minolovky k odstranění min, které mohly být umístěny ve vodě.

Downing Street to zatím veřejně nepotvrdila, ačkoli Velká Británie pracuje na vypracování „praktického“ plánu na znovuotevření průlivu.

„Máme tam minolovky. Nyní máme vysoce sofistikované podvodní minolovky, které jsou nejnovější a nejlepší, ale přivážíme také tradičnější minolovky,“ řekl Trump v rozhovoru s Marií Bartiromovou v pořadu Fox News Sunday Morning Futures with Maria Bartiromo.

„A pokud vím, Velká Británie a několik dalších zemí vysílají minolovky,“ dodal.

Trump říká, že „to bude chvíli trvat“, než USA zablokují Hormuzský průliv

Donald Trump navázal na svá prohlášení učiněná před chvílí na Truth Social (viz tento příspěvek a tenhle příspěvek) v telefonickém rozhovoru pro Fox News. Znovu řekl, že USA zablokují Hormuzský průliv, což by znamenalo významné eskalování války, ale připustil, že to může „chvíli trvat“. Trump poté tvrdil, že „vyčištění“ průlivu „nebude trvat dlouho“.

Tvrdil, že NATO, které opakovaně kritizoval za neochotu aliance pomoci v jeho válce proti Íránu, chce pomoci s odblokováním průlivu.

Skupina ozbrojená automatickými zbraněmi se před asi hodinou pokusila nalodit na plavidlo v Rudém moři, uvedli britští pozorovatelé námořní bezpečnosti.

Organizace UK Maritime Trade Operations (UKMTO), koordinovaná britským královským námořnictvem, uvedla, že k lodi „se přiblížil člun s přibližně 10–12 lidmi na palubě, z nichž 4–5 bylo ozbrojeno automatickými zbraněmi“.

„Posádka požádala, aby plachetnice zastavila, a když to kapitán odmítl, pokusili se přirazit člun k boku lodi a nalodit se.“

„Kapitán odpálil světlici a člun se otočil a odplul na jihovýchod. Úřady případ vyšetřují,“ uvedla organizace.

K incidentu došlo kolem 11:25 světového času, respektive 13:25 SEČ. UKMTO funguje jako spojovací článek mezi vojenskými silami a obchodními plavidly a zaznamenává incidenty, včetně útoků dronů, raket či střel v Indickém oceánu, Rudém moři a oblasti Perského zálivu.

Izraelská válka proti Íránu stála Izrael 35 miliard šekelů (11,52 mld. USD) v rozpočtových výdajích, z čehož 22 miliard šekelů (7,3 mld. USD) šlo na obranu, uvedlo ministerstvo financí s odvoláním na předběžný odhad.

Tato částka již byla přidána do rozpočtu na rok 2026, dodalo ministerstvo.

Trump zakončil jeden ze svých příspěvků na sociální síti Truth slovy, že USA jsou „plně připraveny“, a varoval Írán, že americká armáda „dokončí to málo, co z této země zbývá“, pokud se k tomuto kroku v budoucnu rozhodne.

Je nepravděpodobné, že by tyto pokračující hrozby ze strany Trumpa přispěly k pozitivním vztahům mezi Washingtonem a Teheránem před jakýmikoli budoucími diplomatickými rozhovory.

Z jeho prohlášení to zní, jako by varoval Írán před budoucími americkými vojenskými útoky, pokud se bude silně bránit nebo vojensky reagovat na slíbenou americkou blokádu Hormuzského průlivu.

V dalším příspěvku na Truth Social Trump také tvrdil, že Írán „vědomě nesplnil“ svůj slib otevřít průliv, což způsobilo „úzkost“ a „bolest“ mnoha zemím po celém světě. Dále varoval, že Teherán by „měl raději zahájit proces“ otevření této životně důležité vodní cesty a učinit tak rychle, přičemž uvedl, že režim „porušil“ všechny „zákony v knize“.

Trump uvedl, že byl informován svým viceprezidentem JD Vancem, zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a zetěm a poradcem Jaredem Kushnerem o jednáních v Pákistánu, která nepřinesla průlom vedoucí k ukončení války.

Uvedl, že sobotní schůzka v Islámábádu trvala téměř 20 hodin. „Mohl bych jít do velkých detailů a mluvit o tom, čeho jsme dosáhli, ale záleží jen na jedné věci – ÍRÁN NENÍ OCHOTEN VZDÁT SE SVÝCH JADERNÝCH AMBICÍ! V mnoha ohledech jsou body, na kterých jsme se dohodli, lepší než pokračování našich vojenských operací až do konce, ale všechny tyto body jsou bezvýznamné ve srovnání s tím, že by jaderná energie byla v rukou tak nestabilních, obtížných a nepředvídatelných lidí,“ napsal Trump.

Sultan Al Jaber, generální ředitel Abu Dhabi National Oil Company (Adnoc), uvedl, že Hormuzský průliv nikdy nepatřil Íránu, aby jej mohl uzavřít nebo omezit plavbu.

„Jakýkoli pokus o to není pouze regionální záležitostí, ale představuje narušení globální ekonomické tepny a přímou hrozbOu pro energetickou, potravinovou a zdravotní bezpečnost všech zemí na světě,“ uvedl v příspěvku na X.

„Toto chování je nelegální, nebezpečné a nepřijatelné a svět nemůže nést jeho důsledky ani dovolit, aby k němu došlo.“

Uvedl, že od 28. února, kdy USA a Izrael zahájily válku proti Íránu zabitím bývalého nejvyššího vůdce země při leteckých útocích na Teherán, bylo napadeno nejméně 22 lodí a uvízlo téměř 400 ropných tankerů.

V reakci na tyto útoky Teherán fakticky uzavřel Hormuzský průliv pro plavidla a propouští pouze relativně malý počet lodí z „přátelských“ zemí, jako jsou Čína, Malajsie a Pákistán.

Íránské úřady od té doby požadují právo ukládat mýtné plavidlům proplouvajícím touto životně důležitou vodní cestou, kudy obvykle prochází zhruba 20 % světové ropy a zkapalněného zemního plynu, a to i po skončení války.

Teheránský 10bodový plán příměří by údajně umožnil Íránu a Ománu účtovat poplatek až 2 miliony dolarů za loď plavidlům proplouvajícím průlivem.

Agentura Reuters přináší zprávy o některých obětech izraelských útoků na Libanon:

Zabalená do zakrvácených obvazů přežila sedmiletá Aline Saeed minulý týden jen s odřeninami izraelský útok na svůj dům v jižním Libanonu. Byla tam, aby pohřbila svého otce, zatímco se po regionu šířila naděje na příměří, ale nový útok zabil její malou sestru a další příbuzné.

Útok na dům rodiny Saeedových ve vesnici Srifa se odehrál ve středu, první den příměří mezi USA a Íránem, o kterém mnozí v Libanonu doufali, že se bude vztahovat i na jejich zemi. Místo toho izraelské útoky zabily více než 350 lidí po celém Libanonu a rodině Saeedových přinesly další čtyři příbuzné k pohřbení.

„Říkali, že je příměří. Stejně jako všichni ostatní jsme šli do vesnice. Šli jsme k rakvi, abychom se pomodlili a vrátili se domů... najednou jsme měli pocit, jako by se na nás snášela bouře,“ řekl Nasser Saeed, 64letý dědeček Aline, který také přežil.

Intenzivní bombardování Libanonu pokračuje, v sobotu bylo zabito téměř 100 lidí.

Dr. Abbas Attiyeh, vedoucí pohotovostních operací v nemocnici Jabal Amel v Tyru, uvedl, že bombardování z minulého týdne bylo jedním z nejintenzivnějších v posledních letech a že mnoho pacientů přivezených do jeho nemocnice tvořily děti.

„Výzvou, které nyní čelíme, je počet zraněných, kteří přicházejí najednou, během stejných 30 minut nebo hodiny,“ řekl Attiyeh.

Na dotaz ohledně incidentu ve Srifě izraelská armáda uvedla, že zprávu o útoku prošetřuje.

Íránci v neděli reagovali směsicí zklamání a vzdoru poté, co mírové rozhovory s USA nedospěly k dohodě, informuje AP.

Farhad Simia, který stál před novinovým stánkem v hlavním městě Teheránu, řekl, že doufal v úspěšná jednání a ukončení bojů, ale i přes neúspěch rozhovorů stojí za Íránem. „Jsem proti válce. Myslím, že vyjednávání je lepší cesta,“ řekl 43letý Simia. Za neúspěch při dosažení dohody vinil „nevhodné požadavky“ USA.

Mehdi Hosseini, rovněž 43letý, souhlasil: „Skutečnost, že se íránskému vyjednávacímu týmu podařilo zachovat to, čeho dosáhl ve válce, a zároveň odmítl ustoupit a kapitulovat, dává důvod k naději.“

Ulice Teheránu lemovaly velké íránské vlajky a obří billboardy oslavující vůdce země a vojenské úspěchy. Jedna velká nástěnná malba znázorňovala íránské muže v uniformách, jak vytahují z moře rybářskou síť s úlovkem miniaturních amerických vojenských letadel a válečných lodí. „Průliv zůstává uzavřen,“ stálo na billboardu.

Hamid Haghi (55) uvedl, že důvodem neúspěchu jednání bylo „přehánění Ameriky“. USA chtějí „vstoupit do Hormuzského průlivu, který je dědictvím našich otců,“ řekl. „Můžeme (to) hlídat sami.“

Stejně jako mnoho Íránců věří i šedesátiletý Mohammad Bagher, že Írán by měl i nadále pevně stát proti USA v tom, co považuje za válku, kterou si sami způsobili. „Jsme národem dialogu a vyjednávání, pokud jsou respektovány naše zájmy. Nikdy jsme neusilovali o válku,“ řekl. „Budeme pevně stát až do konce, jsme připraveni obětovat své životy a nedáme jim ani centimetr naší země.“

• USA se nepodařilo získat důvěru íránské delegace při mírových jednáních v Pákistánu, uvedl předseda íránského parlamentu. Mohammad Bagher Ghalibaf uvedl, že před včerejšími jednáními zdůraznil, že Írán nemá „důvěru v protistranu“ po „zkušenostech z předchozích dvou válek“.
• Íránské ministerstvo zahraničí v neděli bagatelizovalo zablokování jednání. „Přirozeně jsme od začátku neměli očekávat, že se dohodneme během jediného zasedání. Nikdo takové očekávání neměl,“ uvedl mluvčí ministerstva Esmaeil Baqaei podle státní televize IRIB.
• Hormuzský průliv je „zcela“ pod íránskou kontrolou, uvedl místopředseda parlamentu. Íránský místopředseda parlamentu Haji Babaei byl citován agenturou Mehr, že Hormuzský průliv je „zcela“ pod íránskou kontrolou, a dodal, že mýtné musí být placeno v místní měně, rialech.
• Saúdská Arábie uvádí, že ropovod z východu na západ a energetická zařízení obnovily po útocích „provozní kapacitu“. „Energetická zařízení a ropovod vedoucí z východu na západ, které byly poškozeny útoky, se zotavily a znovu získaly svou provozní kapacitu, čímž se zvýšila spolehlivost dodávek,“ uvedla oficiální Saúdská tisková agentura s odvoláním na prohlášení ministerstva energetiky.
• Při dnešním ranním telefonátu se britský premiér Keir Starmer a ománský sultán shodli, že všechny strany by se měly vyvarovat „jakékoli další eskalace“ vE válce USA a Izraele proti Íránu . Mluvčí Downing Street uvedl: „Diskutovali o mírových rozhovorech, které se o víkendu konaly v Pákistánu, a vyzvaly obě strany, aby našly řešení. Lídři se shodli, že je zásadní, aby bylo dodržováno příměří a aby se všechny strany vyvarovaly jakékoli další eskalace.“
• Javad Zarif, bývalý íránský ministr zahraničí, dnes ráno v příspěvku na X uvedl, že pákistánská jednání selhala, protože Írán nepřijme podmínky, které mu diktují USA. Řekl: „Žádná jednání – alespoň s Íránem – nebudou úspěšná, pokud budou založena na ‚našich/vašich podmínkách‘. USA se musí naučit: Íránu nelze diktovat podmínky. Ještě není pozdě se to naučit. Zatím.“