Krize na Blízkém východě: Trump nařídil námořnictvu zaútočit na jakékoli lodě kladoucí miny v Hormuzském průlivu

23. 4. 2026

 

Trump tvrdí, že USA ovládají Hormuzský průliv a že Írán „neví, kdo je jeho vůdcem“

Donald Trump prohlásil, že USA mají „úplnou kontrolu“ nad Hormuzským průlivem, a zároveň kritizoval Írán za to, že „neví“, kdo je jeho vůdcem.

Na své platformě Truth Social napsal:

    "Írán má velké potíže zjistit, kdo je jeho vůdcem! Prostě to nevědí! Vnitřní boje mezi „tvrdými linemi“, které na bojišti TĚŽCE prohrávají, a „umírněnými“, kteří vůbec nejsou tak umírnění (ale získávají si respekt!), jsou ŠÍLENÉ! Máme úplnou kontrolu nad Hormuzským průlivem. Žádná loď nemůže vplout ani vyplout bez souhlasu amerického námořnictva. Je to „pevně uzavřeno“, dokud Írán nebude schopen uzavřít DOHODU!!! Děkuji za vaši pozornost v této záležitosti."

Jeho nejnovější poznámky navázaly na dřívější příspěvek, ve kterém uvedl, že nařídil americkému námořnictvu „střílet a zabíjet“ jakoukoli loď, „která klade miny do vod Hormuzského průlivu“.

Rovněž uvedl, že americké minolovky pracují „na trojnásobné úrovni“, aby z vod odstranily veškeré miny.


Libanonská novinářka zabitá při izraelském útoku ve středu hovořila o tom, že obdržela výhrůžku z neidentifikovaného izraelského telefonního čísla, že bude zabita, pokud neopustí jižní Libanon, kde dlouhodobě působila a pracovala.

Amal Khalilová (43), která pracovala pro deník al-Akhbar a sama sebe popisovala jako zastánkyni odporu proti Izraeli „ať už komunistického, nebo islamistického“, byla včera zabita při soustavném útoku izraelských sil, při kterém byl zraněn i její kolega.

V roce 2024 Khalilová sdělila místním médiím, že obdržela izraelskou výhrůžku smrtí, v níž byla varována, aby opustila jih, a hrozilo jí zničení domu a popravou stětím.

Khalilová uvedla, že „obdržela zprávu od izraelského nepřítele“, v níž byla naléhavě vyzvána k opuštění jihu. „Informovala jsem o tom příslušné úřady, protože nepřítel tuto taktiku v poslední době použil u mnoha dalších lidí v této oblasti,“ řekla.

Podle Khalilové varování – údajně odeslané z izraelského telefonního čísla – obsahovalo podrobnosti o jejích nedávných pohybech a znělo: „Víme, kde jsi, a až přijde čas, dostaneme se k tobě.“ Nebylo jasné, kdo zprávu poslal.

Khalilová je devátou novinářkou zabitou v Libanonu v tomto roce. Minulý měsíc byli při dvojitém útoku zabiti tři novináři.


Americká armáda zastavila a prohledala v Indickém oceánu tanker, na který byly uvaleny sankce a který podle Pentagonu převážel ropu z Íránu. Jedná se o druhou akci tohoto druhu v tomto týdnu.

Americké ministerstvo obrany uvedlo, že jeho síly v noci provedly „námořní zadržení a prohlídku“ tankeru M/T Majestic X.

„Budeme pokračovat v globálním námořním prosazování práva s cílem narušit nelegální sítě a zadržovat plavidla poskytující materiální podporu Íránu, ať už operují kdekoli,“ uvedlo ministerstvo v příspěvku na sociálních sítích.

K zadržení došlo den poté, co Írán zaútočil na tři nákladní lodě v Hormuzském průlivu a dvě z nich zajal.

V úterý americké námořnictvo provedlo kontrolu na palubě dalšího sankcionovaného tankeru v asijsko-pacifickém regionu, lodi M/T Tifani, poté, co Pentagon uvedl, že „poskytuje materiální podporu Íránu“.


Itálie je připravena vyslat do Hormuzského průlivu až čtyři plavidla, včetně dvou minolovek, aby jej zbavila min, uvedl náčelník generálního štábu italského námořnictva Giuseppe Berutti Bergotto.

V rozhovoru pro italskou televizní stanici Rai Bergotto uvedl, že mise se plánuje ve spolupráci s Velkou Británií, Francií, Nizozemskem a Belgií.

„Jsme součástí mezinárodní koalice a další země také vyšlou minolovky,“ řekl.


Trump nařídil USA zaútočit na jakékoli lodě kladoucí miny v Hormuzském průlivu

Americký prezident Donald Trump uvedl, že nařídil americkému námořnictvu „střílet a zničit jakoukoli loď“, která klade miny v Hormuzském průlivu.

Rovněž uvedl, že americké minolovky pracují „na trojnásobné úrovni“, aby z vod odstranily všechny miny.

V příspěvku na Truth Social napsal:
    "Nařídil jsem americkému námořnictvu, aby střílelo a zničilo jakoukoli loď, i když se jedná o malé čluny (všechny jejich válečné lodě, celkem 159, leží na dně moře!), která klade miny do vod Hormuzského průlivu. Nesmí být žádné váhání.
    
Navíc naše „minolovky“ právě teď prohledávají průliv. Tímto nařizuji, aby tato činnost pokračovala, ale na trojnásobné úrovni! Děkuji za vaši pozornost v této záležitosti. Prezident DONALD J. TRUMP"


Syn bývalého šáha vyzval západní země, aby se připojily k válce proti Íránu, a kritizoval rozhodnutí německé vlády, že se s ním během jeho čtvrteční návštěvy Berlína nesetkala.

Reza Pahlavi, jehož otec byl svržen během revoluce, která v roce 1979 přivedla k moci ajatolláha Ruholláha Chomejního, obvinil Evropu, že nečinně přihlíží a umožňuje teheránské vládě pokračovat v krvavém potlačování protestů, při nichž na konci loňského roku zahynuly tisíce lidí.

„Otázkou není, zda ke změně dojde. Změna je na cestě,“ řekl na tiskové konferenci v Berlíně.

„Skutečnou otázkou je, kolik Íránců přijde o život, zatímco společenství západních demokracií bude i nadále pouze přihlížet.“

Americké síly zadržely loď v Indickém oceánu

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek oznámilo, že jeho síly zadržely v Indickém oceánu loď, která poskytovala materiální podporu Íránu. Jedná se o druhý takový zásah během tří dnů.

„V noci americké síly provedly námořní zadržení a kontrolu na základě práva na vstup na palubu sankcionované lodi bez státní příslušnosti M/T Majestic X, která přepravovala ropu z Íránu v Indickém oceánu,“ uvedlo ministerstvo dne X.


Fatih Birol, šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA), uvedl, že svět čelí „největší hrozbě pro energetickou bezpečnost v historii“.

V rozhovoru pro CNBC Birol zmínil ztrátu dodávek ropy ve výši přibližně 13 milionů barelů denně v důsledku války s Íránem a uzavření Hormuzského průlivu.

IEA varovala, že uzavření průlivu ovlivní globální růst, podpoří inflaci a může vést k nedostatku, včetně hrozícího nedostatku leteckého paliva v Evropě.

Členové posádky kontejnerové lodi Epaminondas jsou v bezpečí po íránském útoku v Hormuzském průlivu, uvedla její provozovatelka, společnost Technomar Shipping, podle řeckého deníku Kathimerini.

Loď plula včera přibližně 20 námořních mil od pobřeží Ománu, když se k ní přiblížil motorový člun s posádkou, který zahájil palbu, zasáhl loď a způsobil škody, uvedla společnost Technomar.

Řecká přepravní společnost potvrdila, že íránské síly vstoupily na palubu lodi, ale dodala, že všichni členové posádky jsou v bezpečí a jsou v pořádku, přičemž nebyly hlášeny žádné zranění. Epaminondas měl na palubě 21 ukrajinských a filipínských důstojníků a členů posádky, informoval Kathimerini.

„Technomar zůstává v úzkém kontaktu s příslušnými úřady v regionu,“ uvedla společnost Technomar v prohlášení. „Naší prioritou zůstává bezpečnost a blaho naší posádky, přičemž spolupracujeme se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, abychom zajistili jejich trvalou bezpečnost a tuto záležitost urychleně vyřešili.“

Loď Epaminondas byla jednou ze tří lodí, na které včera v Hormuzském průlivu zaútočily íránské síly. Druhá z těchto lodí, MSC Francesca, byla spolu s lodí Epaminondas eskortována k íránským břehům.

Na třetí loď, kontejnerovou loď Euphoria plující pod liberijskou vlajkou, bylo v této oblasti stříleno, ale nebyla poškozena.


Ve svém 10bodovém dokumentu pro vyjednávání mírové dohody s USA Írán požaduje, aby byla zaručena jeho „kontrola“ nad Hormuzským průlivem.

Íránská polooficiální agentura Tasnim uvedla, že Írán plánuje pevnou platbu ve výši 2 milionů dolarů za loď nebo systém založený na nákladu každé lodi, podobný tomu v Suezském průplavu.

Tento plán Írán vyzkoušel na začátku tohoto měsíce. Podle zpráv Teherán požadoval, aby tankery, které chtěly proplout průlivem, poskytly podrobnosti o nákladu lodi, cíli plavby a konečném vlastníkovi, než zaplatí mýtné ve výši nejméně 1 dolaru za barel.

Tento systém je v přímém rozporu s Úmluvou OSN o mořském právu (UNCLOS), která plavidlům zaručuje právo na nerušený tranzitní průjezd více než 100 úžinami po celém světě, včetně Hormuzského průlivu.

Úmluvu UNCLOS, která je obecně považována za mezinárodní zvyklostní právo, ratifikovalo přibližně 170 zemí a EU. Írán a USA ji však neratifikovaly. USA přesto jasně daly najevo, že zpochybňují právo Íránu na kontrolu nad průlivem.


Írán tvrdí, že obdržel první příjmy z výběru mýtného v Hormuzském průlivu

Místopředseda íránského parlamentu Hamid Reza Haji Babaei uvedl, že Írán obdržel první příjmy z mýtného vybíraného od lodí v Hormuzském průlivu, informovala poloúřední agentura Tasnim.

Poplatky byly uloženy v íránské centrální bance, uvedla agentura, aniž by zveřejnila jejich výši.


Odminování Hormuzského průlivu by mohlo trvat šest měsíců 

Podle odhadu Pentagonu by úplné odminování Hormuzského průlivu od min rozmístěných íránskou armádou mohlo trvat šest měsíců, informoval deník Washington Post.

Podle odhadu Pentagonu, který byl sdělen na utajené schůzce pro členy výboru pro ozbrojené síly Sněmovny reprezentantů počátkem tohoto týdne, by se s touto úlohou pravděpodobně nezačalo dříve než po skončení války.


Tři úředníci blízcí diskusi, kteří hovořili s Washington Post o tomto odhadu, uvedli, že odhad šesti měsíců frustroval jak demokratické, tak republikánské zákonodárce. Údajně jim bylo řečeno, že Írán mohl umístit 20 nebo více min v úžině a jejím okolí, přičemž některé z nich plavou na dálku pomocí technologie GPS, což je činí obtížněji detekovatelnými.

Úzká vodní cesta, kterou před válkou procházela pětina světových dodávek ropy a plynu, je od začátku konfliktu 28. února fakticky uzavřena, a to i přes příměří, které boje mezi USA, Izraelem a Íránem z velké části zastavilo.

V reakci na zprávu deníku Washington Post mluvčí Pentagonu Sean Parnell potvrdil, že k hodnocení došlo v rámci utajeného briefingu, a označil tyto informace za „nepřesné“.


Druhé kolo jednání mezi Izraelem a Libanonem se má konat dnes ve Washingtonu, zatímco jednání mezi USA a Íránem, která měla být tento týden obnovena v Pákistánu, jsou nyní nejistá.

Podle zpráv Libanon plánuje požádat o měsíční prodloužení příměří, které má vypršet v neděli. Navzdory desetidennímu příměří izraelské síly včera v jižním Libanonu zabily nejméně pět lidí, včetně libanonské novinářky Amal Khalil.

V reakci na  smrt Khalilové libanonský prezident Joseph Aoun uvedl, že „záměrné a soustavné útoky Izraele na novináře“ mají za cíl „skrýt pravdu o jeho agresivních činech proti Libanonu“.

Mezitím Pákistán zůstává připraven na případná jednání mezi vyjednavači USA a Íránu.

Pákistánský ministr vnitra Mohsin Naqvi dnes v Islámábádu po setkání s americkou velvyslankyní v Pákistánu Natalie Bakerovou uvedl, že doufá v „pozitivní pokrok“ ze strany Íránu.

V prohlášení pákistánské ministerstvo vnitra uvedlo, že úředníci diskutovali o diplomatických snahách souvisejících s obnovením jednání o příměří mezi USA a Íránem, která byla odložena poté, co Teherán nepotvrdil, kdy vyšle svou delegaci.