Jenom si zvykej
23. 4. 2026 / Matěj Metelec
čas čtení
3 minuty
O několik málo měsíců později se zdá, že se Moltbooku přibližují v podstatě všechny ostatní sítě, protože čím dál větší počet příspěvků tvoří (ponejvíce) ChatGPT. Lidští diskutující totiž postupně lenivějí a ve více i méně závažných online hádkách prostě hledají argumenty u oblíbeného chatbota a pak je bezprostředně vkládají na sociální sítě. V ideálním případě na takový argument bude odpovídat další příspěvek z dílny ChatGPT, a tak ad infinitum.
ChatGPT má jasně rozeznatelný styl, který se většina z nás už naučila na první, či alespoň druhý pohled rozeznávat. Statusů a komentářů, které vznikly s jeho pomocí, sleduji v poslední době čím dál tím více. Dá se na to nahlížet dvěma způsoby – buď že se kvalita diskuze na internetu pozvedne, protože lze říci, že ChatGPT má k většině témat alespoň nějaké informace, což se nedá říci zdaleka o všech lidských diskutujících. Nebo že jsme na cestě k obecnému zblbnutí, protože lidé postupně opustí bolestivé činnosti, jako jsou myšlení a sestavování argumentů. Ostatně tyto dva závěry se nevylučují. Blíže skutečnosti však bude bohužel spíš ten druhý.
Problém je na jedné straně v tom, že jak známo, úskalím informací z jakéhokoli jazykového modelu je jejich chronická nepřesnost spojená se snahou uživatele potěšit, což vede v mnoha případech k bohapustému bájení. Pokud navíc máte daný model personalizovaný, je velmi pravděpodobné, že se vám bude snažit vyjít vstříc a naservíruje vám informace, které spíše potvrdí, než aby zpochybnily vaši perspektivu.
Ještě horší je však rezignace na vlastní snahu informace získat, nebo aspoň zformulovat vlastní argument. I verbální alternativa plácnutí do vody vyžaduje nějaké, byť sebemenší myšlenkové úsilí, a sebevětší blábol je, když už nic jiného, alespoň autentickým výtvorem konkrétního člověka, který se pokusil zformulovat své jakkoli mlhavé imprese do slov.
Směr, který se už tak často neplodné debaty na sociálních sítích s čím dál samozřejmějším přebíráním náhledů chatbotů ubírají, připomíná scénu z francouzské komedie Křidýlko nebo stehýnko s Louisem de Funèsem. V ní restauratér, kterého špatné hodnocení knižního gastronomického průvodce Duchemina přivedlo ke krachu, dotyčného se zbraní v ruce nutí jíst nechutné prefabrikované jídlo:
„Není to moc chutný, že ne?“
„Je to dokonce odporný.“
„No to víte, teď jsem jenom vedoucí a předkládám lidem samý svinstvo. Jsou to blafy.“
„Ale ani U Cikána to nebylo lepší.“
„Dost možná. Jenže tenkrát jsem to vařil sám.“
„A tohle není vaše dílo?“
„Né, každý ráno mi dovezou všecko jídlo z továrny.“
„Je to dokonce odporný.“
„No to víte, teď jsem jenom vedoucí a předkládám lidem samý svinstvo. Jsou to blafy.“
„Ale ani U Cikána to nebylo lepší.“
„Dost možná. Jenže tenkrát jsem to vařil sám.“
„A tohle není vaše dílo?“
„Né, každý ráno mi dovezou všecko jídlo z továrny.“
Zatímco Duchemin je nucen pořádat další a další nechutné chody, rozhovor pokračuje:
„Že je to odporný žrádlo, pane Duchemine?“
„Nejsem na ně zvyklý, víte.“
„Jenom si zvykej, za chvíli nic jinýho nebude.“
„Nejsem na ně zvyklý, víte.“
„Jenom si zvykej, za chvíli nic jinýho nebude.“
245
Diskuse