Smrt Stanislava Tomáše: Rozsudek ESLP jako obžaloba českého státu
17. 7. 2026 / Petr Waniek Horváth
Zásah, který změnil debatu o policejní síle
V červnu 2021 zasahovala policie v Teplicích u potyčky tří mužů. Jedním z nich byl Stanislav Tomáš. Policisté ho po zajištění položili na břicho, spoutali a jeden z nich na něm několik minut klečel v oblasti zad a krku. Tomáš postupně přestával reagovat, ztrácel vědomí a později zemřel v sanitce. Zásah natočil svědek a video se okamžitě stalo klíčovým důkazem i symbolem.
Česká policie i Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) tehdy tvrdily, že smrt způsobila intoxikace drogami a zásah byl přiměřený. Evropský soud pro lidská práva (ESLP) však po několikaletém řízení dospěl k závěru, který je s českými závěry v přímém rozporu.
Vyšetřování, které neobstálo
Po zásahu následovalo vyšetřování, které podle ESLP nesplnilo základní požadavky na nezávislost, důkladnost ani transparentnost. GIBS převzala závěry policie bez kritického hodnocení. Nepřezkoumala videozáznam, neprověřila rozpory mezi svědky a neprovedla vlastní analýzu. Rodina nebyla přizvána, nebyla informována o průběhu řízení a nedostala prostor klást otázky.
Soud výslovně uvedl, že stát tím porušil procesní část práva na život. Vyšetřování úmrtí v rukou státu musí být otevřené, důkladné a umožnit rodině účast. Nic z toho se nestalo.
Policie a povinnost chránit život
Evropský soud konstatoval, že policie nezajistila základní povinnost chránit život osoby, kterou má v moci. Poloha na břiše je podle mezinárodních standardů riziková, zejména u osob v rozrušeném stavu nebo pod vlivem návykových látek. Klečení na zádech a krku je nejen nelidské a odporné , ale také riziko značně násobí.
Policie přesto neprováděla žádné monitorování zdravotního stavu, nereagovala na ztrátu vědomí a neměla jasnou metodiku, jak s takovou osobou pracovat. Soud uvedl, že kombinace stresu, fyzického tlaku a intoxikace je život ohrožující a policie měla povinnost tomu přizpůsobit postup. To se nestalo.
Nelidské zacházení
Podle ESLP byl zásah nelidský. Tomáš byl držen v poloze, která je podle odborných standardů nebezpečná. Policie ji použila bez kontroly, bez monitorování a bez reakce na zjevné známky kolapsu. Soud konstatoval, že zásah nebyl přiměřený a policie měla povinnost postup ukončit nebo změnit, jakmile se objevily známky ohrožení života.
Rasový motiv a romská menšina
Stanislav Tomáš byl Rom. Soud upozornil, že české orgány vůbec neprověřily možný rasový motiv zásahu. Nezkoumaly, zda postup policistů mohl být ovlivněn předsudky, ignorovaly širší kontext diskriminace Romů v české společnosti a nemají mechanismus, který by rasové motivy vůbec zkoumal.
Soud zdůraznil, že stát má povinnost aktivně prověřit, zda zásah nebyl ovlivněn etnickým původem oběti. Česká republika tuto povinnost nesplnila. Podle soudu nejde o izolovaný incident, ale o systémový problém.
Rodina bez informací
Evropský soud kritizoval i to, že rodina nebyla informována o průběhu vyšetřování. Nebyla přizvána, nedostala prostor klást otázky a nebyla jí dána možnost účinně se bránit. Soud uvedl, že stát tím porušil procesní část práva na život. Rodina má právo vědět, co se děje, a má právo na transparentní vyšetřování úmrtí v rukou státu.
Právní rámec: jasně a přehledně
Evropský soud konstatoval porušení tří základních článků Úmluvy.
· Článek 2 – právo na život
Stát musí chránit život osob, které má ve své moci, a musí zajistit nezávislé a důkladné vyšetření úmrtí.
Porušení: nepřiměřený zásah, absence zdravotního monitoringu, selhání vyšetřování, neinformování rodiny.
· Článek 3 – zákaz nelidského a ponižujícího zacházení
Stát nesmí používat postupy, které ohrožují život nebo způsobují utrpení.
Porušení: riziková poloha, klečení na zádech a krku, nereakce na kolaps.
· Článek 14 – zákaz diskriminace
Stát musí prověřit, zda zásah nebyl ovlivněn etnickým původem oběti.
Porušení: neprověření rasového motivu, ignorování kontextu diskriminace Romů, absence mechanismu pro zkoumání předsudků.
Tento rámec je jádrem rozsudku. Soud nehodnotil jen jeden zásah — hodnotil systém.
Konečnost rozsudku
Rozsudek je závazný. Česká republika musí vyplatit odškodnění a provést systémové změny. Teoreticky může podat žádost o postoupení Velkému senátu, ale nejde o odvolání, nemá to odkladný účinek a přijímá se to jen výjimečně. V praxi je rozsudek definitivní.
Nejen tragédie, ale diagnóza systému
Smrt Stanislava Tomáše není jen tragédií jednoho člověka. Je to případ, který odhaluje slabiny českého systému: nedostatečnou ochranu života při policejních zákrocích, nefunkční vyšetřování úmrtí v rukou policie, selhání komunikace státu a přetrvávající problém v přístupu k romské menšině. Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva není jen právní dokument. Je to obžaloba, která míří na samotné základy toho, jak se český stát chová.
Diskuse