Rusko: Takhle vypadá diktatura
4. 9. 2026
V
dubnu 2022 dostala dvanáctiletá ruská dívka jménem Maša Moskaljová v
hodině výtvarné výchovy za úkol nakreslit obrázek na podporu ruských
vojsk na Ukrajině.
Místo toho nakreslila ukrajinskou matku chránící své dítě, zatímco se k nim řítily ruské rakety.
Na ukrajinskou vlajku napsala: „Sláva Ukrajině.“ Na ruskou vlajku: „Ne válce. Ne Putinovi.“
Její škola ji nahlásila úřadům.
Policie
začala vyšetřovat jejího otce, Alexeje Moskaljova, svobodného otce,
který Mašu vychovával převážně sám. Prohledali jeho sociální sítě a
objevili příspěvky kritizující ruskou invazi a dokumentující ruské
zvěrstva v Buči.
V prosinci 2022 vtrhlo do jejich domu asi tucet ruských bezpečnostních příslušníků. Prohledali ho, zabavili počítače, telefony a úspory.
Alexej později uvedl, že ho během výslechů policisté bili a mlátili mu hlavou o zeď a podlahu. Během výslechu mu na plný výkon pouštěli ruskou hymnu.
Nakonec ho režim obvinil z opakovaného „diskreditování“ ruské armády kvůli jeho protiválečným příspěvkům na sociálních sítích.
Mašu mu odvedli a umístili do státního centra „sociální rehabilitace“.
Alexej byl odsouzen ke dvěma letům v trestanecké kolonii.
Později popsal hrůzné podmínky, které tam panovaly: maličká trestní cela dlouhá zhruba dva metry, mrazivé teploty, krysy vylézající z kanalizace a dny, kdy byl nucen stát až 16 hodin v kuse, protože palanda byla zamčená ke zdi.
Mezitím mu psala jeho dcera.
„Tati, nevzdávej to.“
„Jsi můj hrdina.“
Byli od sebe odděleni více než rok a půl.
15. října 2024 konečně Alexej vyšel z vězení.
Čekala na něj Maša.
O pět dní později uprchli z Ruska.
Nejprve uprchli do Arménie a požádali o německé humanitární vízum. Po více než ročním čekání se jejich případ zastavil, když Německo pozastavilo příslušný program humanitárního přijímání.
Poté zasáhla Francie.
V březnu 2026 obdrželi Maša a Alexej francouzská humanitární víza a odletěli do Paříže.
A 17. července 2026 jim Francie udělila politický azyl.
Dnes Maša opět kreslí a doufá, že se bude věnovat umění. Také píše a veřejně se vyjadřuje na podporu ruských politických vězňů.
Na otázku, zda by s vědomím všeho, co se stalo poté, tu kresbu nakreslila znovu, Maša odpověděla, že ano.
„Člověk žije jen jednou.“
Jedna kresba.
Dítě, které říká ne válce.
A kvůli tomu ruský stát zničil jejich domov, oddělil otce od dcery, uvěznil ho a oba vyhnal do exilu.
Takhle vypadá diktatura.
Zdroje: Le Monde, Reuters, Euronews, Meduza, DW
Diskuse