Když se ještě s Ruskem dalo jednat

4. 9. 2026

To byla jedinečná událost v postsovětském období ruských dějin, tvrdí Vadim Štěpa, redaktor tallinnského regionalistického portálu Region.Expert. A to ze tří důvodů: Jak bylo dohody dosaženo, proč Rusko nesplnilo svůj slib a že by to mohl být vzor pro konec Putinovy války na Ukrajině, ale pravděpodobně se jím nestane.

Dohoda nevznikla proto, že by prezident Boris Jelcin vyjednal ukončení čečenské války, ale protože Alexandr Lebeď, ruský generál, který se stal politikem, dokázal najít společnou řeč s čečenským generálem, alespoň na čas zastavil válku a zajistil naději na mír.

Jelcinovův režim měl mnoho slabin, ale jednou z často přehlížených silných stránek bylo, že poskytoval prostor pro lidi jako Lebeď - jakýsi ruský de Gaulle. Ale to znamenalo, že mír mohl být dosažen i bez toho, aby Jelcin osobně musel podniknout veřejné kroky, které mohly vyvolat negativní reakce.

Dohoda z roku 1996 mohla být úspěšná, nebýt dvou věcí. Na jedné straně nebyla podporována západními velmocemi, což donutilo Čečence hledat spolupráci s islamistickými skupinami. A za druhé Putin zahájil druhou čečenskou válku a utopil republiku v krvi.

Z toho se dá poučit o tom všem. Ale nejdůležitější otázka nyní zní: Můžeme v ruské armádě najít nové generály schopné zastavit Putinovu válku na Ukrajině? Odpověď je pravděpodobně ne; ale tato možnost by neměla být vyloučena, protože Rusko se posouvá hlouběji do krize nástupnictví.

Zdroj v ruštině: ZDE