Schopnost EU bránit se proti invazi zůstává nejistá, uvádí oficiální zpráva

4. 9. 2026

čas čtení 4 minuty

Roztříštěná infrastruktura a závislost na USA i nadále brání „obranné připravenosti“, uvádí Evropský účetní dvůr

Schopnost EU reagovat na zahraniční invazi do roku 2030 zůstává sporná kvůli přetrvávající závislosti na USA a roztříštěným národním obranným systémům, uvádí zpráva jejího oficiálního auditora.

Evropský účetní dvůr (ECA) uvedl, že EU je mnohem lépe připravena než před ruskou invazí do Ukrajiny v roce 2022, ale dosažení cíle obranné připravenosti do konce tohoto desetiletí bude obtížné.

„Dosažení obranné připravenosti v EU do roku 2030 zůstává náročným úkolem,“ řekl Marek Opioła, člen ECA, který vedl přezkum obranné politiky EU zveřejněný ve čtvrtek. „Stále existují značné obtíže, jako jsou roztříštěné národní systémy nebo průmyslová úzká místa. Stále se také spoléháme na Spojené státy.“

 

V rozhovoru pro deník Guardian zdůraznil, že EU by mohla „stále dosáhnout významného pokroku“, pokud by výrazně zvýšila výdaje na obranu a rychle rozšířila výrobu střeliva.

V letech 2020 až 2025 zvýšily členské státy EU výdaje na obranu o 79 %, což byla reakce na ruskou hrozbu a opožděná snaha splnit výdajové cíle NATO. V listopadu 2024 splnila EU svůjslib poskytnout Ukrajině 1 milion nábojů – s osmiměsíčním zpožděním.

EU si loni stanovila cíl obranné připravenosti do roku 2030 poté, co zpravodajské služby varovaly, že Rusko by mohlo být v té době připraveno vést rozsáhlou válku v Evropě.

Finanční kontrolní orgán Unie uvedl, že k dosažení tohoto cíle, který jeden z vedoucích auditorů definoval jako „strategickou autonomii“ a „schopnost samostatně vést válku vysoké intenzity“, je třeba překonat značné obtíže. Vedoucí auditor uvedl, že EU je lépe připravena než v roce 2019, kdy byl proveden podobný přezkum, varoval však, že roztříštěný národní obranný průmysl a „nedostatečná spolupráce“ mezi vládami členských států EU přispívají k riziku zdvojování výdajů nebo přetrvávajících mezer ve vojenských schopnostech.

Symbolickým příkladem této dysfunkce – i když ve zprávě není zmíněno – je rozhodnutí Francie a Německa upustit od projektu v hodnotě 100 miliard eur na vývoj společného stíhacího letounu, protože vedoucí společnosti nebyly schopny vyřešit spory ohledně vedení a kontroly.

Zpráva poukázala na možné napětí mezi krátkodobými potřebami na bojišti a politikou „Nakupujte evropské“, jejímž cílem je snížit závislost na zahraničních dodavatelích. Mezi únorem 2022 a červnem 2023 bylo 78 % obranných zakázek vlád členských států EU zadáno mimo blok, přičemž podle jedné studie citované ECA připadalo 63 % na samotné USA.

Vedoucí auditor uvedl, že nákupy z USA vzrostly po plnohodnotné invazi Ruska na Ukrajinu, „což bylo pochopitelné, protože EU potřebovala rychle zajistit dostupné kapacity“. Úředník dodal, že jsou patrné „první známky zlepšení této situace“, ačkoli auditoři neměli k dispozici úplné údaje, aby mohli vyvodit závěry.

EU stanovila požadavky, podle nichž by společné výdaje na obranu měly přinášet prospěch domácímu obrannému průmyslu nebo průmyslu úzce spojených zemí, jako jsou Ukrajina a Norsko. Byla však povolena určitá flexibilita v případech, kdy Evropa není schopna včas vyrobit kritické dodávky.

Po krutém létě plném smrtících ruských raketových a dronových útoků požádala Ukrajina tento týden o výjimku z pravidel zadávání veřejných zakázek „Buy European“, aby mohla pomocí podpůrného úvěru EU ve výši 90 miliard eur pořídit americké protiletadlové rakety Patriot. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu uvedla, že Ukrajina požádala o financování „v hodnotě několika miliard eur“ na protivzdušnou obranu, včetně protivzdušných systémů Patriot. Mluvčí Komise uvedl, že žádost Ukrajiny o protiletadlové střely Patriot „by vyžadovala výjimku“ z pravidel, která v rámci této půjčky vyžadují, aby vojenské nákupy obsahovaly převážně evropské komponenty. „Konečné slovo mají členské státy a samozřejmě doufáme, že tato výjimka bude brzy udělena,“ řekl mluvčí.

Vysoký auditor uvedl, že někdy „může dávat smysl“ nakupovat v zahraničí, „když máte krátkodobou naléhavou potřebu“. Dále dodal: „I když nakupujete něco, co nemáte k dispozici doma, [měli byste] vždy mít plán, jak tuto kritickou kapacitu dlouhodobě vybudovat v rámci Evropské unie.“


Zdroj v angličtině ZDE 

0
Vytisknout
164

Diskuse

Obsah vydání | 4. 9. 2026