Akademici nemohou citovat Putina, ale spolupracovat s ruskými zpravodajci zjevně ano

29. 9. 2026 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty
30762
Volba děkanky Pedagogické fakulty MU vytváří zajímavou společenskou laboratoř. Jakákoliv vypjatá situace většinou funguje jako mikroskop, neboť se začnou vyjevovat detaily, o které by se jinak nikdo nezajímal.
Před pár dny jsem publikoval svou podporu docentce Marii Koldinské, která na děkanku fakulty kandiduje. Měla se dopustit prohřešku tím, že citovala Putina z filmu Pan Nikdo proti Putinovi, jehož promítání na fakultě zorganizovala. Byla nepochopitelným způsobem zpochybněna její integrita, podložená mnoha veřejně dostupnými důkazy o jejích dlouhodobých intelektuálních a morálních pozicích.

Přimělo mě to zajímat se trochu více o celou volbu. Jsem absolvent fakulty, řadu lidí tam znám, včetně bývalého děkana. V dnes probíhající volbě kandiduje proti Marii Koldinské stávající děkanka Simona Koryčánková. Osobně ji neznám a z informací, které jsem si mohl opatřit, vyplývá jednak dlouholetá vnitřní znalost fakulty, kde před tím působila jako vedoucí Katedry ruského jazyka a pár dodatečných informací o jejím působení ve strukturách fakulty a univerzity. Paní děkanka je totiž také bývalou prorektorkou MU. Z těch dodatečných informací na Wikipedii je asi nejzajímavější to, že se paní děkanka zapojila do akce na podporu utlačovaných běloruských studentů v roce 2021. Tolik heslo na Wikipedii.
Jenže to heslo je dost neúplné. Paní děkanka totiž ještě nedávno, v roce 2019, podle dostupných informací spolupracovala s Ruským centrem vědy a ruskou ambasádou, jmenovitě s Andrejem Končakovem (oba zachyceni na fotografii). I řekněme průměrně informovaný člověk má možnost se obeznámit s fungováním ruské “diplomacie” (kam spadají i kvazi kulturní či vzdělávací aktivity) a ví, že jde o zpravodajské struktury. Je proto pro mě nepochopitelné, že v roce 2019, tedy pět let po začátku ruské agrese v Ukrajině anexí Krymu a snahou o okupaci východních území představitelka české univerzity stále aktivně spolupracovala s ruským státem. Fakt, že Končakov se později dostal do ohniska tzv. ricinové kauzy, je už jen ilustrací skutečnosti samé. O dlouhodobých aktivitách paní děkanky Koryčánkové tohoto druhu se mimochodem heslo na Wikipedii nezmiňuje.
Nevím, z jakých důvodů vnikl pokus diskreditovat Marii Koldinskou v souvislosti s citátem z filmu Pan Nikdo proti Putinovi. Je to nejapné. Jsem ale znepokojen tím, pokud představitelé české akademické sféry udržovali vřelé vztahy s ruským zločineckým státem a nyní se o tom taktně mlčí. Jakoby skutečná integrita nebyla tím nejpodstatnějším faktorem, který o osobnosti a její způsobilosti vypovídá nejvíc.
Předpokládám, že členky a členové Akademického senátu PdF MU toto berou v potaz.

0
Vytisknout
271

Diskuse

Obsah vydání | 29. 9. 2026