„Doufáme, že se k moci dostane vláda, která nebude tolik nakloněna zabíjení, vysídlování a našemu vyhlazení,“ řekl 47letý Sami Abu Rumi z Rafahu, který je nyní vysídlen v al-Mawasi v Khan Younis. „Ale nakonec vidíme, že myšlení izraelských vlád je v podstatě podobné.“

Ani Netanjahu, ani Eisenkot nepředložili jasný plán pro budoucnost Gazy. Oba slíbili ukončit vládu Hamásu a oba podporují kontroverzní mírový plán Donalda Trumpa.

Eisenkot, bývalý náčelník generálního štábu, jehož strana v průzkumech veřejného mínění vede před Netanjahuovým Likudem, slíbil, že po třech letech války obnoví mezinárodní postavení Izraele. Přesto není žádným zastáncem míru.

Eisenkot, který byl během izraelské války s Hizballáhem v roce 2006 vysokým velitelem a jehož syn a dva synovci zahynuli v boji v Gaze, se později zasazoval o „doktrínu Dahiya“, která prosazovala použití drtivé síly proti civilním oblastem, kde operovali militanti. Kritici tvrdí, že tato strategie byla od té doby použita v Gaze a způsobila rozsáhlé ničení, které představuje válečné zločiny.

„Eisenkot hovoří o porážce Hamasu, zatímco Netanjahu se chlubí vojenskými operacemi a zabíjením Palestinců,“ řekl Abu Rumi. „Utrpení Gazy se stalo volebním tématem. Mezitím se zdejší rodiny snaží uživit své děti, zajistit jim školní docházku a přístup k lékařské péči. Vzhledem ke zničeným domům a infrastruktuře se pouhé přežití stalo každodenním bojem.“

Na začátku tohoto týdne zveřejnila arabská strana Společná lista v Izraeli 48sekundové volební video, které ukazuje záběry z dronu zachycující ruiny v Gaze. „[Chováme se], jako by vše, co se zde stalo, bylo zcela normální,“ říká hlas v pozadí. „Jako by zde nebyly zabity desítky tisíc lidí… jako by celá města nebyla zničena a proměněna v pustiny.“

Strana slibuje, že „nebude mlčet“, a dodává: „[Ostatní strany] chtějí další ničení. My nabízíme život.“

Šance, že se arabské strany připojí ke koalici vedené Eisenkotem, jsou mizivé až nulové, i když by mohly nabídnout podporu zvenčí.

Mezi Palestinci v Gaze panuje hluboký pesimismus: ať už vyhraje kdokoli, očekává se jen malá změna.

„Nevěřím, že by se někdo upřímně zajímal o Gazu nebo měl na srdci zájmy jejích obyvatel,“ řekla 45letá Haneen Hamdouna z Beit Lahia, která byla rovněž vysídlena do al-Mawasi. „Ať už je to Netanjahu, Eisenkot nebo někdo jiný, útoky na Gazu se zřejmě staly součástí izraelské volební kampaně.“

„Už roky říkáme, že nová vláda by mohla být lepší než ta předchozí, jen abychom pak byli šokováni, když se ukáže, že je ještě horší. Možná by do Gazy bylo vpuštěno 200 nákladních aut místo 100, ale to by v našich životech neznamenalo žádnou skutečnou změnu.“

V Gaze je většina lidí příliš zaneprázdněna bojem o jídlo a vodu, než aby sledovali volební kampaň. Obavy z obnovení hladomoru narůstají, protože na trzích docházejí čerstvé potraviny a další základní potřeby.

Obyvatelé uvádějí, že obchodní dodávky jsou již asi týden pozastaveny, což vede k růstu cen. Mouka nyní stojí více než trojnásobek původní ceny, zatímco ubývající humanitární pomoc vystavuje rodiny stále většímu riziku další potravinové krize.

Někteří lidé v Gaze však izraelské volby pozorně sledují, a to spíše z obav z toho, co by jejich výsledek mohl znamenat pro jejich budoucnost, než z naděje na změnu.

Obávají se, že utrpení Palestinců se stalo opakujícím se prvkem izraelských volebních kampaní, v nichž kandidáti soutěží o to, kdo zaujme nejtvrdší postoj vůči Gaze, místo aby nabízeli jakoukoli perspektivu lepší budoucnosti.

„Jeden můj přítel měl v nejbližších dnech uspořádat svatbu svého syna,“ řekl 43letý Karim Mareesh. „Rozhodl se ji však odložit až na dobu po izraelských volbách. Obával se, že by se k moci mohla znovu dostat krajně pravicová vláda, což by vedlo k obnovení války a donutilo by ho znovu uprchnout. Mohl by přijít o svůj stan i o svatební výbavu, na kterou s velkými obtížemi našetřil.“

V Gaze, kde tři roky války proměnily celé čtvrti v pustiny plné rozbitého betonu a kráterů po bombách, je těžké najít naději. Ještě těžší je představit si budoucnost, když izraelská omezení týkající se potravin a humanitární pomoci proměnila hlad ve válečnou zbraň. A je téměř nemožné vidět nějaké světlo na konci tunelu, když od 7. října 2023 bylo zabito více než 20 000 palestinských dětí.

„Mám pocit, že vše, co se říká o řešení našeho utrpení, není nic jiného než pokus o utišení naší bolesti, nebo prostě slova a sliby, kterým už nevěříme,“ říká dvacetiletá Noor AlMoghanni z města Gaza.

„Ať už Netanjahu vyhraje, nebo prohraje, realita se tady nezmění. Jak to vidím já, jejich cílem je zničit Gazu a základy života tady.“

Zdroj v angličtině ZDE