Otupělost, nebo procitnutí. Jak dál?

26. 7. 2012 / Petr Pokorný

čas čtení 4 minuty

Když jsem psal dne 7.6.2010 na BL o tom, co lze očekávat od právě vznikající pravicové koalice, velice jsem se mýlil. Skutečnost mnohonásobně překonala mé obavy. Od té doby uplynuly více jak 2 roky a tytéž osoby a politické strany, které se tehdy dostaly spojením k moci, jsou u ní stále a jejich činnost již docela přesáhla únosnou míru i pro "banánovou republiku". Je to dáno bohužel (jak jsem se zmínil v článcích z 28.7. a 16.11.2011) otupělostí, až lhostejností většiny občanů. A to je faktor, se kterým právě pravicová koalice počítá.

Položme si otázku, jak je možné, že se to může v této zemi stát?

Události posledních 3 týdnů ukazují na několik velmi podstatných skutečností. Policie ČR (vyšetřovací týmy) chtějí konat a politici -- především "pravice", dělají všechno možné, aby jim v tom zabránili. Ing. Kalousek dospěl svou arogancí už tak daleko, že si dovolí volat vyšetřovateli a vyhrožovat "odstíháním" a následně i policejnímu presidentovi. Je jistě velkou škodou, že si policejní president neudělal záznam z prvního telefonátu! Arogance, vulgárnost a dokonce agresivita ing. Kalouska již dávno přesáhla mez slušného chování. Pravice, když se jedná o jednoho z nich, je velice soudržná a jakékoliv snahy o vyšetřování, ev. stíhání jejích členů jednoznačně smete ze stolu. Co na tom, že částí jejich poslanců jsou lidé, za kterými nikdo nestojí, které nikdo nevolil ("LIDEM").

Více jak 80% občanů je nespokojeno s touto vládou, na Václavské náměstí přijde 100 až 120 000 lidí a stejně si vláda dál ožebračuje těchto 80% občanů na úkor malé skupiny zbohatlíků, podvodníků a korupčníků. Proč? Odpověď je zcela prostá -- jsme lhostejní, nevadí nám postavení skoro otroků v tomto státě. Je nám lhostejné stálé zdražování, nevadí nám korupční prostředí a hlavně nám nevadí rozkrádání státu (a to po celých 22 let).

Politici pravice, za nimiž stojí zbohatlíci (milionáři a miliardáři), z nichž více jak 50% by nebylo schopno doložit jak oni a jejich příbuzní přišli k majetku, zahraniční firmy, které se v naší zemi dostaly k pozemkům, podnikům a bankám záhadným způsobem, se chovají jako naprosto nepostižitelné "nadsubjekty a nadlidé".

Občas se objevují varovné hlasy našich politologů o možné nápravě stávající politické a ekonomické situace, ale není jisté, zda jejich závěry vycházejí ze správných předpokladů, zda počítají s lhostejností většiny občanů. Dnes je již téměř jisté, že stávající politická representace a za ní stojící podnikatelská a korupčnická mafie, se bude držet všemi silami u svých postů. Je tedy jasné, že zabránit jí v páchání dalších politických, sociálních i ekonomických zločinů nebude možné jinak než všemi prostředky odporu, které umožňují demokratické principy. Byť o demokracii v tomto státě již nelze mnoho let ani mluvit.

Teď je hlavním cílem pravicových politiků nedovolit, aby byl jmenován dobrý, nezávislý hlavní žalobce v Praze, aby pokud možno pokračovalo pomlouvání (nebo chcete-li "česky" dehonestování) Policie ČR, aby se, pokud možno, zapomnělo na kauzy jako je PROMOPRO, Čunek, Topolánek-Dalík za vilu v Toskánsku, kosočtverec, předvedený v ČT: Dalík-Topolánek-Kalousek-Čunek, výdaje na lživou kampaň o radaru, Pandury, padáky atd. A pozastavit a hlavně co nejvíce zpochybnit kauzu CASA.

Navíc je třeba co nejvíce "humbuku", aby lidé nemysleli na asi největší rozkrádačku po listopadu 89' - tzv. církevní restituce. A "nedej bože", aby chamtivá římsko-katolická církev musela dokladovat, co církvi náleželo po reformách císaře Josefa II, po vytvoření Československa po roce 1919 a hlavně po roce 1947!!!

Pokud by přeci jen občané dospěli k názoru, že je třeba atmosféru změnit, muselo by se to dít celonárodně, demonstracemi a stávkami i třeba dlouhodobými. A po eventuálním pádu vlády by muselo dojít k okamžité výměně státních úředníků na všech úrovních a zahájení okamžitého vyšetřování majetkových deliktů, korupce, poškozování státu i na mezinárodním poli a jejich tvrdému trestání. Co s tím tedy uděláme?

0
Vytisknout
11217

Diskuse

Obsah vydání | 31. 7. 2012