Indie odmítá respektovat patenty na nákladné léky proti rakovině

23. 11. 2013 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

V jednom ze srpnových vydání časopis Nature (15.8.) v článku "India spurns cancer patents" informuje o tom, jak se rozvojový svět brání rostoucím cenám léků. S tím, jak lidé v těchto zemích žijí déle a přijímají návyky západního způsobu života, roste zde i výskyt neinfekčních nemocí jako kardiovaskulární nemoci, diabetes nebo rakovina.

Např. Indie podle zprávy překonává co do počtu v některých typech rakovin už i USA a snaží se dosáhnout co největší léčby. I to je důvodem, proč indické úřady nedávno (27.7. a 4.8.) rozhodly, že nebudou respektovat patenty na dva léky proti rakovině prsu. Naopak farmaceutické společnosti vidí v "middle-income nations" (národy středně bohaté), jako je Indie, svou budoucnost.

De facto se v obou zmíněných případech jedná o nemožnost prodloužení patentů na oba léky za rok 2019. Do té doby mohou výrobci generických léků vyvinout své verze obou léčiv a nabídnout je trhu.

Podobný střet mezi zájmy rozvojových zemí a farmaceutických firem se odehrál na konci 90. let, kdy šlo o levné léky proti infekci HIV. Tehdy farmaceutické firmy ustoupily. Podle informací Lékařů bez hranic, na které se článek v Nature odvolává, je možno dnes koupit na roky léky proti HIV za 100 dolarů, zatímco v roce 2000 to bylo 10 tisíc dolarů (navíc, dodal bych, dolar od té doby výrazně zdevalvoval).

Problém s léky proti rakovině bude však nejspíše mnohem obtížnější vyřešit. V Indii např. může jeden cyklus léčby rakoviny prsu dosáhnout až desetinásobku průměrné roční mzdy. A žádné alternativní, levnější léky se stejným účinkem nejsou k dispozici. Problém je také v tom, dodávám, že nové léky proti rakovině jsou stále dražší za stále menší benefit navíc oproti lékům předchozím (k tomu více ZDE.

Farmaceutické společnosti ale naopak doufají, že s růstem ekonomik, jako je Indie, Brazílie a Čína, bude růst i množství lidí, kteří si budou moci léčbu zaplatit. Tlačí přitom na vlády těchto států, aby rozšířily zdravotní pojištění a přístup lidí ke zdravotní péči. Samozřejmým argumentem je i to, že rušení patentů omezuje motivaci k hledání inovací a vývoji nových léků (to je ale značně problematický argument, více k tomu v časopise PLoS Medicine: ZDE.

Naopak WHO (Světová zdravotnická organizace) v posledních letech tlačí na vznik mezinárodní úmluvy, podle níž členské státy budou podporovat vývoj levných léků a místo patentů budou podporovat inovativní výzkum financemi ze státních peněz.

Jinou cestou, kterou zmiňuje článek v Nature, je donutit farmaceutické společnosti, aby akceptovaly model, podle kterého za léky platí každý tolik, může. Některé společnosti se to už snaží dělat v rámci speciálních programů léčby, ale např. v případě jednoho konkrétního přípravku proti rakovině prsu je takto pokryto v Indii pouze 15% pacientů, kteří daný lék potřebují.

Článek se uzavírá tím, že prázdninová rozhodnutí indických úřadů nejsou ojedinělá, podobné kroky Indie udělala už v lednu a podobně jako Indie postupuje i Čína, Indonésie a Filipíny.

Odkaz na text článku v Nature: ZDE

0
Vytisknout
9567

Diskuse

Obsah vydání | 26. 11. 2013