Putinova reakce na Melanii Trumpovou by měla být poslední kapkou

5. 9. 2025

První dáma Melania Trumpová napsala 15. srpna dojemný dopis ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, v němž ho vyzvala, aby uzavřel mír v zájmu dětí postižených rusko-ukrajinskou válkou. "Každé dítě sdílí ve svém srdci stejné tiché sny... Sní o lásce, možnostech a bezpečí před nebezpečím," napsala první dáma. "Pane Putine, můžete sám obnovit jejich melodický smích. Při ochraně nevinnosti těchto dětí uděláte víc, než že budete sloužit pouze Rusku – budete sloužit lidstvu samotnému."

Ve čtvrtek Putin přednesl svou odpověď – zahájil masivní útok drony a raketami na obytné budovy a mateřskou školu v centru Kyjeva, přičemž zabil nejméně 23 lidí, včetně čtyř dětí.

Tento úder byl urážkou naší první dámy. Byla to také urážka prezidenta Donalda Trumpa, který osobně předal dopis své manželky Putinovi během summitu na Aljašce.

Samozřejmě, Putin se od začátku války záměrně zaměřuje na děti. Podle Úřadu generálního prokurátora Ukrajiny bylo ruskými raketami, drony, dělostřelectvem a dokonce i kazetovou municí zasaženo více než 3 560 škol, včetně 371 zničených. Při těchto útocích bylo zabito 652 dětí a 2 142 zraněno, zatímco dalších 2 193 se pohřešuje. UNICEF odhaduje, že každý týden je v průměru zabito nebo zraněno asi 16 ukrajinských dětí. Mnoho ukrajinských dětí je totiž nuceno studovat v ilegalitě, aby se chránily před ruskými drony a raketami, které cílí na jejich školy. Vyučování je pravidelně přerušováno protileteckými sirénami.

Putinův útok z minulého týdne byl však jiný, zjevně měl za cíl vyslat Trumpovi a evropským lídrům shromážděným v Bílém domě zprávu, že pochybuje o jejich odhodlání. Kromě ukrajinských cílů Rusko zasáhlo také diplomatické kanceláře Evropské unie v Kyjevě, stejně jako kanceláře British Council, britské vládní organizace, která podporuje kulturní a vzdělávací výměnu. A v jiném úderu se Rusko zaměřilo na amerického výrobce elektroniky, společnost Flex Ltd., a zasáhlo jeho továrnu daleko od frontové linie dvěma střelami s plochou dráhou letu Kalibr.

Trump dal Putinovi každou šanci, aby dokázal, že má zájem na míru. V případě Íránu Trump stanovil šedesátidenní lhůtu, aby země souhlasila s ukončením svého jaderného programu – a když její vůdci pošetile nechali tuto lhůtu uplynout, 61. den začalo izraelské bombardování, následované brzy operací Půlnoční kladivo, v níž Spojené státy "zničily" íránská jaderná zařízení. Ale na Ukrajině bylo Putinovi umožněno nechat uplynout lhůtu za lhůtou. Trump pomalu přiostřuje ohledně Putina, nedávno uvalil sekundární sankce na Indii za nákup ruské ropy a zvýšil prodej zbraní na Ukrajinu. Ale ještě musí na Putina udeřit kladivem.

Možná je to zčásti proto, že na rozdíl od Íránu Putin jednal s Trumpem – ujišťoval ho, telefonicky i osobně, že chce mír. A Trump měl pravdu, když dal ruskému vůdci každou příležitost, aby po svých slovech následovaly konkrétní činy. Ale více než šest měsíců po začátku Trumpova druhého funkčního období se to Putinovi nepodařilo.

Trump měl mnohem větší úspěch s Ukrajinou. Od katastrofálního setkání prezidenta Volodymyra Zelenského v Bílém domě na konci února, které vedlo k dočasnému pozastavení dodávek amerických zbraní, Ukrajina udělala to, co Trump požadoval. V březnu Ukrajina souhlasila s Trumpovým požadavkem na úplné a bezpodmínečné příměří. O několik dní později, po telefonátu s Trumpem, Zelenskyj souhlasil s třicetidenním částečným příměřím zaměřeným na energetiku a civilní infrastrukturu. Putin obojí odmítl. V květnu Zelenskyj opět souhlasil s bezpodmínečným příměřím podporovaným USA. Když Putin kontroval nabídkou setkání v Istanbulu, Zelenskyj souhlasil, jak Trump požadoval, že se s Putinem setká bez předběžných podmínek – než Putin vycouval.

To znamená, že Ukrajina po celé měsíce přistupovala na Trumpovy žádosti o zastavení bojů, setkání u mírového stolu a vyjednávání o ukončení války. Naproti tomu Rusko pokračovalo v útocích na ukrajinské civilisty, zatímco Spojené státy táhlo za sebou.

Trump řekl, že pokud Ukrajina bude souhlasit s mírem a Rusko ne, postaví se na stranu Ukrajiny a uvalí na Moskvu tvrdé důsledky – ochromující sekundární cla na prodej ruské ropy a plynu – a zároveň zvýší dodávky zbraní Kyjevu. Navrhl, aby Ukrajina mohla použít americké zbraně k přenesení boje na ruské území, a prohlásil: "Křivý a hrubě nekompetentní Joe Biden by nedovolil Ukrajině BRÁNIT SE, pouze BRÁNIT SE. Jak to dopadlo?"

Má pravdu. Před summitem na Aljašce Trump řekl, že pokud Putin nebude souhlasit s příměřím, bude to mít "vážné" důsledky. Pochopitelně tyto důsledky odložil v naději, že díky svým dvěma summitům v Anchorage a Washingtonu by mohl být mír na dosah. Nyní Putin odpověděl na Trumpovu diplomacii a srdečný dopis jeho manželky fackou do tváře – barbarským útokem, který jasně ukazuje, že mu nezáleží na obnovení melodického smíchu ukrajinských dětí.

To by měla být poslední kapka. Putin svou brutalitou demonstroval, že útok na Ukrajinu nezastaví dobrovolně – že musí být donucen. Tak nechť nátlak začne.

Zdroj v angličtině: ZDE