Lékařem ne za paradajky, ale za vědomosti

27. 1. 2014 / Michal Giboda

čas čtení 6 minut

Časopis Respekt, ročník XXV, 13. -- 19. 1. 2014 publikoval článek Lékaři za paradajky s podtitulem Stojí českým univerzitám Slováci za všechny trable s penězi a jazykem? V úvodu je popsána zkušenost Slovenky, studentky medicíny na Karlově univerzitě (UK má tři Lékařské fakulty), která na dotaz českých spolužaček, co má k svačině, odpověděla, že paradajku. Nevinná zápletka s neznámým slovem vyústila do vážného tvrzení, že Slováci nemají vlastní jazyk, jenom vykradli a špatně doplnili ten český. Pak se Slovence dostalo ponaučení, že jí školu v Praze platí rodiče jejích spolužáků ze svých daní.

Jak je to s utrácením peněz českých daňových poplatníků za studium Slováků v Čechách objasnil student pražské Vysoké školy ekonomické Oliver Lompart z Popradu, který ve své bakalářské práci dokázal, že český stát na slovenských studentech naopak ještě vydělává. V následných internetových diskusích se nelibost Čechů s přítomností Slováků na českých vysokých školách odůvodňuje i tím, že Slováci obsazují místa na fakultách, kde by mohli studovat čeští studenti. Tento argument už brnká na "vlasteneckou strunu", když navíc jsou tu ještě slovenští herci v českých filmech a seriálech, a o prázdninách "slovenské kavky", studentky brigádnice zejména v pražských restauracích, na které štamgasti hospod netrpělivě čekají.

Zajímalo mně, jak jsou Slováci přijímáni například na 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Tisková mluvčí fakulty Mgr. Jana Francová mi řekla: 1) Slovenským studentům uznáváme maturitní zkoušku a mohou se hlásit k přijímacím zkouškám v českém jazyce. 2) Splní-li podmínky přijímacího řízení, což je slepý písemný test bez jména a národnosti uchazeče, mohou být přijati. 3) Jediným kritériem pro přijetí jsou výsledky testu; fakulta přijímá jen ty nejlepší, bez ohledu na národnost. V akademickém roce 2013/2014 studuje na 1. LFUK rovněž 624 studentů v anglickém jazyce, mezi nimi i Češi a Slováci. V příštím akademickém roce za studium všeobecného lékařství studenti zaplatí 335 tisíc Kč/rok, a za studium zubního lékařství 380 tisíc Kč/rok.

Skutečnost, že na českých vysokých školách studuje asi 39 tisíc zahraničních studentů, z nichž téměř dvě třetiny by měli být Slováci, znamená, že kvůli Slovákům nemůže studovat 26 tisíc Čechů? Tolika mladým Čechům je odepřena možnost dosáhnout vysokoškolského vzdělání jen proto, že nějací Slováci jim obsadili 26 tisíc míst v posluchárnách? Není to pravda, že čeští maturanti nemohou studovat; mohou, jenom musí být lepší v přijímacím řízení, než Slováci. Je to soutěž o místo na prestižní Lékařské fakultě, která svým absolventům dává větší šanci najít práci doma i ve světě. A ještě něco: maturanti hlásící ke studiu v zahraničí, jsou obyčejně silně motivovaní, nebojí se možných těžkostí a chtějí se prosadit. Můj kolega z New York Medical College, původem Maďar, mi řekl, že kdyby přijímali striktně podlé výsledku MCAT, tak v posluchárnách jejích školy sedí jenom studenti z asijských zemí a mezi studenti Ph.D. programu rovněž dominují Asiati.

Jak je všeobecně známo, ve Spojených státech se na medicínu mohou hlásit jen absolventi kterékoliv vysoké školy. Uchazeč podstoupí anonymně MCAT (Medical College Admission Test), který se vyhodnocuje centrálně pro celé Spojené státy. Proslulé lékařské fakulty si vybírají ty nejlepší studenty z MCAT testu, ale některé, zejména ze skupiny Ivy League (česky Břečťanová liga), z osmi elitních soukromých univerzit na severovýchodě USA, nekladou hlavní důraz na výsledky MCAT testu a vybírají si mezi studenty, kteří v předešlém zaměstnání (jakékoliv odbornosti) dosáhli výborných výsledků. Prokázalo se totiž, že z dobrého geologa byl výborný lékař, protože v něm byla touha uplatnit se, vyniknout, být dobrý; to vše ho hnalo kupředu.

Je s podivem, že Slováci, nemají konkrétní čísla o Slovácích studujících v Čechách, ani o tom, kolik jich po absolvování studia v Čechách zůstává. Češi nevědí, kolik zahraničních studentů zůstává v Čechách a údaje jako hodně nebo spousta jsou jen berličky tam, kde konkrétní čísla chybí. Není asi v naší povaze mít ve věcech řád. Autor článku měl v letech 1985 až 1988 z pověření Ministerstva zdravotnictví ČR dohled nad "importem parazitů" od zahraničních studentů, zejména z rozvojových zemí. Řídícím orgánem přijímání cizích studentů byl Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy jenž existuje dodnes. Vyšetřili jsme přes 5 tisíc osob z téměř 60 zemí světa, což je obrovská databáze potenciálních přátel Československa. V mnohém nám při naší práci v Laosu, Jemenu, na Kubě pomohli právě absolventi univerzit v Čechách a na Slovensku (i když Laosan -- absolvent VŠCT v Praze -- prodával na trhu hodinky). Když jsem se později, "po sametu", zeptal odpovědné osoby, kde je databáze studentů, odpověděl, že to nikdo neví! Pro srovnání odkazuji na data z knihy Richarda Herrnsteina a Charles Murraya The Bell Curve, Intelligence and Class Structure in American Life, The Free Press 1994, kde jsou uváděny výsledky přijímacích pohovorů na prestižních univerzitách již od roku 1925!

V poslední době se na mnoha fakultách rozbíhá alespoň program Alumni, který vytváří pouta mezi Alma mater a jejími absolventy v praxi. Bylo by vynikající, kdyby toto přemostění působilo jako zpětná vazba na výuku a výzkum na mateřské fakultě. A přineslo i nějaká nová pracovní místa a sponzorské finanční dary.

0
Vytisknout
16514

Diskuse

Obsah vydání | 30. 1. 2014