Soumrak model Aneb mytologie obestírající Berlínskou zeď
12. 11. 2014 / Daniel Veselý
V předchozím textu ZDE věnovanému okolnostem, jež vedly k vybudování Berlínské zdi, jsem psal o odlivu "mozků" a levné pracovní síly z Německé demokratické republiky a o sabotážích a teroristických operacích západních zpravodajských služeb tamtéž. Nyní bych se rád věnoval tomu, za jakých okolností padl tento studenoválečnický symbol, a k čemu tento pád vedl.
Dva roky předtím, než se Berlínská zeď poroučela k zemi, pronesl americký prezident Ronald Reagan jeden z nejznámějších projevů studené války, v němž tehdejšímu sovětskému vůdci Michailu Gorbačovovi doporučil, aby Berlínskou zeď strhl -- šlo o mimořádně vypjatou a emotivní scénu: něco na způsob biblického příběhu o tom, jak Jozue strhl hradby Jericha.
Prezident Reagan je dosud řadou západních odborníků a laiků považován za politika, který masivním zbrojením uzbrojil jím označenou Říší zla, a do východní Evropy vpadl toužebný "vítr změn". Tentýž prezident, jehož administrativa ve stejné době finančně, vojensky a diplomaticky podporovala brutální režimy od Latinské Ameriky přes Afriku až po Asii, nicméně nejen ZDE podle investigativního novináře Roberta Parryho ZDE a historka a specialisty na dějiny a politiku Sovětského svazu George Kennana ZDE svou agresivní militaristickou politikou pád Berlínské zdi naopak oddálil, jakožto i demokratizační procesy ve východní Evropě. Propagandistickým vybuzením amerických jestřábích elementů a rapidním zbrojením Reaganův kabinet aktivoval také sovětské jestřáby, jež se pokusili srovnat krok se svým nepřítelem, zatímco progresivní síly v SSSR, které si byly vědomy tragického stavu a neodvratitelného kolapsu "Říše zla", dostaly nechtěný distanc.
V době Reaganově řeči o stržení zdi se Sovětský svaz rozpadal; ztrácel své východoevropské satelity a po ekonomické stránce na tom byl bídně. Ještě před tím, než Berlínská zeď padla a na Západ prchaly tisíce východních Němců, sovětské vedení dospělo k rozhodnutí, že 24 divizí dislokovaných na území bývalé NDR do zbraně nepovolá. Gorbačov dokonce nevyslyšel prosbu tehdejší britské ministerské předsedkyně Margaret Thatcherové, která podobně jako další západní lídři chtěla zabránit pádu zdi, třeba i prostřednictvím vojenské síly ZDE.
Západ v tomto případě totiž preferoval status quo. Nebylo tedy na místě jeho bývalým lídrům vyjadřovat díky za pád zdi a dokonce je za to oceňovat, jak se kupříkladu stalo v roce 1999 u nás, kdy bývalý prezident Václav Havel pěti bývalým politickým špičkám předal Řád bílého lva za podíl na pádu komunismu ve východní Evropě -- snad s jednou výjimkou -- Michail Gorbačov má na rozdíl od Thatcherové, Mitterranda a dalších neopomenutelný podíl na politických změnách ve východoevropském regionu, neboť jim byl otevřený a nebránil jim silou ZDE.
Není proto žádným tajemstvím, že znovusjednocení Německa, a tím pádem i stržení zdi separující útlak a svobodu; stržení symbolu "komunistického" útisku, nebylo po chuti předním politickým představitelům západních států v čele s Margaret Thatcherovou a francouzským prezidentem Francoisem Mitterrandem ZDE - paradoxně snídajícím s československými disidenty.
Na celé záležitosti je maximálně pozoruhodné, že reunifikaci Německa se zásadním způsobem nebránil Michail Gorbačov, ač měla jeho země s Německem naprosto děsivé válečné zkušenosti, a to nejen v průběhu 2. světové války. Došlo ovšem na "quid pro quo". Ke sjednocení Německa nakonec volky nevolky muselo dojít: George Bush senior Gorbačovovi ústně slíbil, že se sjednocením Německa se NATO nepohne ani píď na východ. Víme však velice dobře, co následovalo. Severoatlantická aliance doslova obklíčila Rusko; a existovaly podněty na členství Ukrajiny a Gruzie v NATO. Gorbačov byl vskutku naiva, když uvěřil verbálnímu slibu lídra západního demokratického světa. O tenzích a problémech, jež onen "tah na východ" Severoatlantické aliance způsobil a jež formoval i současnou krizi na Ukrajině detailně píše politolog John J.Mearsheimer ve stati s přiléhavým názvem Why the Ukraine Crisis Is the West's Fault ZDE.
Důstojník CIA na odpočinku Ray McGovern popisuje ZDE, jak ho v únoru 2008 ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov varoval, že by plány na zahrnutí Ukrajiny a Gruzie do NATO mohly způsobit krizi, ba dokonce rozdělení Ukrajiny a občanskou válku. McGovern konstatuje, že pád Berlínské zdi mohl iniciovat vznik konstruktivní aliance Západu s Ruskem, nicméně západní země rozšiřováním NATO k ruským hranicím zvolily politiku zadržování a izolace Ruska.
Berlínská zeď má za 28 let své existence na svědomí zhruba 160 lidských životů, nicméně je už čtvrtstoletí minulostí. V současnosti ale existují další zdi -- příkladně militarizovaná hranice mezi Spojenými státy a Mexikem a patrolovaná bezpilotními letouny má k roku 2009 na svědomí cca 5600 lidských životů ZDE, dále pak Izraelem vybudovaná ilegální zeď nenasytně ukrajující z půdy patřící Palestincům. Nesmím opomenout ani jižní val "Pevnosti Evropa", před jejímiž břehy v jeden den utonulo 500 zoufalých bytostí ZDE utíkajících z regionů zdevastovaných mimo jiné i západními intervencemi.
Neexistuje proto žádný důvod k oslavám; duch Berlínské zdi nadále straší a vytváří zmar a destrukci, nemluvě o mentálně vytvářených zdích.
Diskuse