Češi si zachránili Klokánky

21. 8. 2015

čas čtení 2 minuty

Promiňte, je to matoucí nadpis tohoto krátkého článku. Měl by znít – Češi si mohli zachránit Klokánky – a proč? Přečetla jsem si včerejší článek od Štěpána Chába a Ivo Bartečka „Spolupracujme“. Autoři v článku několikrát pravili, že je to představa naivní, ale přesto skládali argumenty, které mě přesvědčily, že by něco takového bylo možné, píše Alena Vostřálová.

Ano, psali, že se mohou postavit sportovní centra, klouzačka na Řípu a podobné. Ale to bylo jen tak, hlavní byla myšlenka. Spojit se jako lidé jednoho státu a bez politiků začít ovlivňovat náš stát, náš domov.

Přiznám se, že se mi myšlenka právě ve spojitosti s nynější krizí Klokánků nesmírně zalíbila.

Pracovala jsem několik let v dětském domově. Když do domova přijelo dítě týrané, psychicky na dně, většinou byl kolektiv a řád v domově pro něj tak náročný, že se začalo hroutit. Nejsem jako autoři článku, špatně se mi psanou formou vyjadřují myšlenky, ale přesto mám pocit, že by se na takový nápad zapomenout nemělo. Neměl by zapadnout mezi fůrou špatných zpráv. Protože špatné zprávy vycházejí většinou z politických kruhů. To jejich činnost je pro nás v mnohém zničující.

Proč bychom si tedy alespoň v něčem nemohli pomoct sami?

A co další nadpisy článků?

Češi dali peníze na opravu historické budovy, kterou stát nechal chátrat

Češi podpořili revoluční start up, který hne dějinami

A také, abychom si užili toho humoru: Češi koupili Pepíkovi motorku

Zkusme se nad nápadem zamyslet a zkusme ho nechat i ožít. Dává naději. Naději, kterou v této době dává máloco.

A pokud z toho nic nebude, děkuji alespoň autorům, že myslí trochu jinak. Že myslí a přemýšlí, že nerozsévají jen beznaděj, která naplňuje celý svět. Bůh jim žehnej.

0
Vytisknout
8049

Diskuse

Obsah vydání | 21. 8. 2015