Sociální sítě jsou past

25. 1. 2016

čas čtení 4 minuty

Většina lidí nepoužívá sociální média k tomu, aby se sjednotili, k rozšiřování svých horizontů, ale naopak k tomu, aby se odřízli od světa a vytvořili si zónu pohody, kde slyší jen ozvěnu vlastního hlasu a vidí jen odraz své vlastní tváře. Sociální sítě jsou past.

V současnosti zažíváme krizi demokracii, rozklad důvěry. Lidi dospěli k názoru, že naši politikové nejsou jen zkorumpovaní nebo blbí, ale prostě neschopní. Akce vyžaduje moc, schopnost věci dokázat, a my potřebujeme politiku, která dokáže rozhodovat o tom, co je zapotřebí udělat. Avšak vazba mezi mocí a politikou v rukou národního státu skončila. Moc je nyní globalizována, avšak politika zůstává lokální jako dříve. Politice usekli ruce. Lidé už nevěří v demokratický systém, protože nedodržuje své sliby. Vidíme to na uprchlické krizi: je to globální fenomén, ale my stále jednáme jen lokálně. Naše demokratické instituce nebyly zkonstruovány tak, aby dokázaly řešit situace mezinárodní provázanosti. Současná krize demokracie je krizí demokratických institucí, řekl slavný sociolog Zygmunt Bauman v rozhovoru pro španělský list El País.

Před čtyřiceti lety jsme dospěli k názoru, že zvítězila svoboda a zahájili jsme orgii konzumerismu. Stačilo si koupit všechno - a zaplatit za to až později. Probuzení v roce 2008 bylo trpké. Katastrofa, sociální kolaps, který následoval, zasáhl zvlášť těžce střední vrstvy. Zatáhl je do situace prekariátu, kde zůstávají: nikdy nevědí, jestli nebudou propuštěni. Nevědí, zda to, co si koupili, je vlastně vůbec jejich. Konflikt už není dnes mezi třídami, ale mezi každou jednotlivou osobnosti a společností. Není to pouze absence bezpečnosti, je to i absence svobody.

Stále se ještě přidržujeme zásad z Versailles, kde byla nastolena idea samosprávnosti každého národa. Ale v dnešním světě je to fikce, protože už neexistují žádná homogenní území. Dnešní společnost je jen sbírkou diaspor. Lidé se přidávají ke společnostem, vůči nimž jsou loajální a platí jim daně, ale zároveň se nechtějí vzdát své totožnosti. Vazba mezi tím, kde žijete, a totožností se rozbila. Situace v Katalánsku jako ve Skotsku či v Lombardsku je rozpor mezi kmenovou totožností a občanstvím. Jsou to Evropané, ale nechtějí jednat s Bruselem přes Madrid, ale přes Barcelonu. Tatáž logika nyní vzniká skoro v každé zemi. Stále ještě se přidržujeme zásad určených po ukončení první světové války, ale ve světě bylo mezitím mnoho změn.

Otázka totožnosti se změnila: Totožnost už není něčím, s čím se narodíte, ale je to úkol: musíte si vytvořit vlastní komunitu. Sociální sítě vytvářejí jen náhražky. Rozdílem mezi komunitou a sociální sítí spočívá v tom, že vy patříte ke komunitě, kdežto sociální síť patří vám. Máte pocit, že ji ovládáte. Můžete si podle libosti volit přátele, anebo je zase mazat. Ovládáte důležité lidi, k nimž se vztahujete. Lidi z toho mají trochu lepší pocit, protože samota je  v naší individualistické době velký strach. Ale vzhledem k tomu, že je tak lehké přidávat si či odstraňovat přátele, lidé se nejsou schopni naučit řádné sociální schopnosti, které potřebujete na ulici a na pracovišti.

Skutečný dialog není mluvit jen s lidmi, kteří věří v totéž jako vy. Sociální média nás neučí dialogu, protože je na nich tak lehké vyhnout se kontroverzi. Většina lidí nepoužívá sociální média k tomu, aby se sjednotili, k rozšiřování svých horizontů, ale naopak k tomu, aby se odřízli od světa a vytvořili si zónu pohody, kde slyší jen ozvěnu vlastního hlasu a vidí jen odraz své vlastní tváře. Sociální média jsou past.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
12823

Diskuse

Obsah vydání | 28. 1. 2016