O americko-kubánských vztazích aneb Obamova historická návštěva Kuby
22. 3. 2016 / Daniel Veselý
Po dlouhých 88 letech na kubánskou půdu vkročil americký prezident. Barack Obama, kterého doprovází jeho rodina, na Kubě stráví celkem tři dny. Obama se setkal s kubánským prezidentem, má v plánu vystoupit s projevem, který odvysílají kubánské televizní stanice, a pohovořit si s představiteli kubánského disentu. Přestože napjaté vztahy mezi nevelkým karibským ostrovem a Spojenými státy v posledních měsících postupně tály, zůstává řada nedořešených otázek, v první řadě přetrvávající ekonomické embargo, které dlouhodobě poškozuje kubánské hospodářství, a existence věznice na Guantánamu nacházející se na území, jež USA v podstatě anektovaly.
Dosluhující americký prezident Barack Obama navštívil Kubu v rámci politické doktríny, již někteří analytikové nazývají „jemná diplomacie“. Pravdou ale zůstává, že Bílý dům byl k zásadnímu přehodnocení politického kursu vůči Havaně de facto dotlačen okolnostmi, neboť ostatní latinskoamerické země vnímaly jeho nepřátelské postoje vůči Kubě s neskrývanou nelibostí. Jinými slovy, Washington se společně s Ottawou kvůli dlouhodobému ostrakizování Kuby ocitl na amerických kontinentech na periferii a v izolaci. Obamova administrativa si nicméně zaslouží uznání za to, že přistoupila na normalizaci vztahů s Castrovou vládou - na místo prodlužování sterilního zastrašování a nepřátelství. Když už hovoříme o sbližování těchto zemí, nesmíme také zapomenout na vatikánskou diplomacii, konkrétně diplomatický um papeže Františka.
Kuba je v českých podmínkách známa díky jednostranným aktivitám lidskoprávní organizace Člověk v tísni jako represivní režim, který žalářuje desítky politických vězňů. Jistě, kubánská vláda zrovna v souvislosti s Obamovou návštěvou názorně ukázala, že jí útlak není cizí, nicméně je třeba vnímat delikátní souvislosti. Americká vláda přímo podporuje kubánské disidenty s cílem demokratizovat či spíše podkopat tamní režim (regime change) ZDE a Havana tento fakt přirozeně vnímá se značnou nelibostí, ačkoliv nelze její kontroverzní kroky omlouvat.
Nesmíme rovněž opomíjet skutečnost, že poté, co Fidel Castro a jeho společníci svrhli proamerický režim, USA vedle uvalení ekonomické blokády proti Kubě vyhlásily teroristickou kampaň, která v koordinaci s kubánským exilem zahrnovala bombové útoky na civilní infrastrukturu, a dokonce i atentát na civilní let ZDE. To vše podle hesla lepší Trujillo (proamerický diktátor vládnoucí v Dominikánské republice) než Castro. Havana se na rozdíl do Bílého domu nesnažila pomocí teroristických útoků ani ekonomické klatby svrhnout žádnou z amerických vlád, a proto vyznívá peskování kubánské vlády ze strany USA pokrytecky.
Společně s Obamou a jeho rodinou na Kubu přicestovali zástupci několika amerických korporací, což podle některých pozorovatelů může do budoucna představovat problém, neboť kubánské hospodářství by mohlo být otřeseno privatizační vlnou. To se může týkat také přístupu k internetu, který je prozatím v rukou státu, ačkoli jsou státní orgány kritizovány kvůli jeho cenzuře. Přestože je na Kubě připojení k internetu jedno z nejdražších na světě, spousta kubánských aktivistů vyjadřuje názor, že by mělo zůstat v domácích rukou ZDE.
Mnoho Kubánců vnímá historickou návštěvu amerického prezidenta jako pozitivní záležitost, třeba jen proto, že Barack Obama je černé barvy pleti. Nicméně Spojené státy nadále udržují v chodu ve světě značně nepopulární embargo proti Kubě, i když se Barack Obama snažil umenšit jeho negativní dopady příkladně tím, že povolil používání dolaru při obchodních transakcích s Kubou ZDE. Tuto ekonomickou klatbu můžeme vnímat jako anachronismus studené války a nikoliv nadarmo si drtivá většina států na světě přeje jeho zrušení, jak se ve Valném shromáždění OSN ukazuje již 24 let, za situace, že se za jeho existenci staví pouze Spojené státy a Izrael ZDE. Navíc odpor vůči hospodářskému trestání Kuby se dlouhodobě ozývá i z amerických obchodních kruhů.
Další palčivou bolístkou v očích kubánské vlády a mnoha obyčejných Kubánců je skutečnost, že Spojené státy okupují 120 kilometrů čtverečních kubánského území ZDE, kde funguje vojenská základna námořnictva Spojených států. Přestože USA za pronájem základny Kubáncům od roku 1898 platily zhruba 4085 dolarů ročně, počínaje rokem 1960 tuto sumu odmítly Castrově režimu vyplácet.
Prezident Raúl Castro u příležitosti Obamovy návštěvy Kuby vyjádřil přesvědčení, že by Spojené státy měly ukončit ekonomické embargo uvalené na Kubu před desítkami let a že by také měly vrátit jimi okupované území zpět Kubáncům. Ač můžeme režimu v Havaně vytýkat řadů nešvarů, třeba v oblasti lidských práv, tyto požadavky se ve světle tajících ledovců vzájemných vztahů jeví jako naprosto legitimní pro anulaci letitého nepřátelství a nápravu dějinných křivd.
Diskuse