Češi jsou do sebe zahledění pitomci?

23. 5. 2016

čas čtení 4 minuty

Pamatuju si, jak na mě nejvíc mocně zapůsobil Berlín a Londýn, kde mě (odpůrci ať přestanou číst) naprosto a od první chvíle fascinoval multikulturalismus, to jak různé rasy, národy, etnika a náboženské skupiny dokážou žít vedle sebe. Nic takového jsem u nás nezažil a neviděl, o to byly prožitky silnější a o to víc si je živě pamatuji. Úžasný a pozitivní pocit ze světa bez zábran a bez předsudků.

Dobrý den pane Čulíku, v článku "Co vede tolik Čechů že se chovají jako svině?" pokládáte otázku zda-li může někdo vysvětlit, co vede tolik Čechů aby se chovali jako svině?

Já osobně si myslím, že odpověď je nasnadě, píše Michal Dajč. I když to dnes už tolik nevypadá, tak stále je pravda, že většina Čechů nikam nejezdí, nejdál na Slovensko či maximálně těsně do příhraničních oblastí nakupovat. Nemyslím teď že by nejezdili na dovolenou, v tom jsou určitě Češi mistři, vytelit se pár metrů za hotelem na pláži v Itálii, Turecku, Řecku to umí každý idiot. Problém je v tom, že většinu Čechů nezajímá žádný přesah, chtějí jet na dovolenou, tam si "užívat", utrácet našetřené nebo půjčené peníze, aby se mohli cítit jako boháči nebo něco víc? Nevím. Nikoho ale nezajímá a nenapadne jak doopravdy žijí v té které zemi obyčejní lidé jako jsou oni sami. To je ta cesta pochopení mezi národy, názory, mentalitami a i náboženstvími.

Je mi 32 let a v mládí jsem několik let strávil cestováním s undergroundovou hudební skupinou se kterou jsme projeli značnou část Evropy, viděli jsme nebezpečná místa na periferích měst na východě i zdánlivý luxus velkých měst na západě, ale co je nejdůležitější, byli jsme mezi "skutečnými" lidmi. Lidmi jako jsme my, trávili jsme s nimi čas, viděli jsme jak žijí, jaké mají názory a proč jsou takoví jací jsou. To bylo něco co mi dalo doopravdy evropský způsob uvažování. Jak často říkám: díky tomu se necítím jako Čech, ale jako Evropan.

Pamatuju si, jak na mě nejvíc mocně zapůsobil Berlín a Londýn, kde mě (odpůrci ať přestanou číst) naprosto a od první chvíle fascinoval multikulturalismus, to jak různé rasy, národy, etnika a náboženské skupiny dokážou žít vedle sebe. Nic takového jsem u nás nezažil a neviděl, o to byly prožitky silnější a o to víc si je živě pamatuji. Úžasný a pozitivní pocit ze světa bez zábran a bez předsudků.

Celý život si stojím za tím, že člověk je člověk.

Češi jsou do sebe zahlědení pitomci, kteří si nevidí na špičku nosu. Nemůžu a nebudu nás všechny házet do jednoho pytle, na to znám až moc lidí s otevřenou myslí, ale chtěl bych apelovat na všechny, aby neodsuzovali slepě názory a lidi, které neznají. Češi jednají jak jednají, protože pořád málo lidí umí jazyky, proto mají strach se konfrontovat s vnějším světem, protože mají strach, že nebudou rozumět jak slovům vnějšího světa tak názorům, které z těch slov vyplývají. A tohle musí skončit.

Já jsem začal cestovat s přáteli s téměř nulovou znalostí angličtiny, ale měl jsem zájem poznat lidi a jejich životy a oni měli zájem poznat nás a chtěli pochopit jak žijeme. To je ten začátek.

Dokud budou Češi jezdit do all inclusive drahých hotelů, ze kterých za celých 14 dní dovolené nepřejdou ani silnici k první sámošce, tak to bude u nás vypadat stejně. Uzavřená hranice, uzavřená mysl. Až přijde čas kdy Češi osvobodí svoje mozky z tenat komunistického způsobu uvažování a kádrování toho čemu nerozumějí, jen kvůli tomu, že tomu nerozumějí, tehdy přijde doba změny. Až budou chtít porozumět nesobecky a bez zábran jiným a novým jazykům a kulturám. Jiným a novým lidem.

Dobrý první krok k pochopení světa je vykročit z paneláku nebo z chalupy a začít cestovat.

A bez drahých cestovních kanceláří, sám za sebe. Nebo s přáteli.

Možností je moře.

Přeju hezký den.

0
Vytisknout
11613

Diskuse

Obsah vydání | 26. 5. 2016