Experti jsou noví páriové

15. 3. 2017

čas čtení 4 minuty


Po krátkou zářivou chvíli se zdálo, jakoby Oprah Winfrey byla ochotna vzdát se postavení vrchní americké uklidňovatelky a usilovat o post vrchní velitelky. David Rubinstein z Bloombergu se nedávno Winfrey zeptal, zda by mohla kandidovat do nejvyššího úřadu v zemi - vzhledem k tomu že je teď jasné, že "nepotřebujete zkušenost s vládnutím, abyste byli prezidentem Spojených států," napsala Elizabeth Renzetti.


Zdálo se, že nad otázkou chvíli váhá a země strnula bez dechu, když si představovala nemožné: Empatii, moudrost, každodenní povídání u kávy v Oválné pracovně. V minulosti Winfrey vždy považovala laťku v Bílém domě za příliš vysokou. "Nyní si myslím..." - s pohledem do kamery zvedla obočí - "Oh."

Kdepak, nepotřebujete zkušenost nebo vědomosti, abyste dnes získali politickou moc, jak Winfrey dobře ví. Ve skutečnosti je to naopak nevýhoda. Nedostatek expertízy je aktivum. Vnějšek je vnitřkem, nahoře je dole a pokud jste si v televizi hráli na obchodního magnáta, můžete skončit v Bílém domě.

Donald Trump, jak víme, má málo času nebo trpělivosti pro intelektuály a jejich učení se z knih. "Experti jsou hrozní," říká muž, jenž bere zahraničněpolitickou analýzu od hlasatelů Fox News se zježenými vlasy a konspirační teorie ještě z čehosi výrazně temnějšího.

Vezměte lidi, které vybírá do vlády: Šéf Agentury pro ochranu životního prostředí Scott Pruitt je popírač klimatické změny, který tuto agenturu žaloval. Rick Perry šéf ministerstva energetiky, dokonce ani nevěděl, co tento úřad dělá, než ho začal řídit. Nejde ovšem o nic velkého - zahrnuje to jen starost o údržbu takřka 7 000 jaderných zbraní. Každý s trochou zdravého rozumu to může řídit. Poslední dva ministři byli mimochodem jaderný fyzik z MIT a držitel Nobelovy ceny.

Což z nich v dnešním převráceném světě dělá vyvrhele, když experti jsou noví páriové a písmena na jejich diplomech zvoní jako zvony leproserie. I politika se stala místem hrdého vzkříšení nevědomosti. Kandidátka na vedení strany a lékařka Kellie Leitch burcuje proti "odtrženým" elitám, které nechápou touhy obyčejného voliče.

Úspěch konzervativních lídrů, prohlásil v únoru Preston Manning, bude záviset na znovunavázání vztahů s voliči, kteří "jsou stále odcizenější a nespokojení s vládami, experty, mainstreamovými médii a politickými stranami, včetně té naší". To může vysvětlovat, proč jeden z hlavních uchazečů o vedení kanadských konzervativců (Kevin O'Leary, pozn. red.) nemá politickou zkušenost, ale zato se vyznamenal ve řvaní, urážkách - a také tím, že v práci nenosí kalhoty.

Nacházíme se na podivném místě, kde aktivně odmítáme lidi ne kvůli ignoranci, ale pro jejich specializované vědění. Naštěstí americký akademik Tom Nichols právě publikoval knihu nazvanou "Smrt expertízy", aby vysvětlil, jak jsme se dostali až sem. Klade to za vinu mnoha instancím: Středním školám, které nedokážou naučit kritickému myšlení a které zacházejí se studenty jako s klienty, z nichž kynou peníze; novinářům, kteří špatně komunikují; expertům, kteří hovoří jen sami mezi sebou a nedokážou se postavit svým omylům; lidské psychologii, která má sklon k iracionalitě; a internetu.

Ale profesor Nichols si vyhrazuje svůj nejsilnější hněv pro tolik oceňovaného "obyčejného voliče" - pro všechny z nás, kdo jsou příliš líní nahlédnout za hranice vlastních zkreslení a příliš arogantní, aby přijali informaci, když na ni narazí. "Smrt expertízy je spíše jako národní pominutí smyslů," napsal, "dětinské odmítnutí autority ve všech jejích formách spojené s trváním na tom, že silně zastávané názory nelze odlišit od faktů."

"Toto jsou nebezpečné časy," píše profesor Nichols. "nikdy nemělo tolik lidí přístup k takovému množství vědění, a přesto jsou tak odolní vůči tomu cokoliv se naučit." Před rokem by to mohlo znít jako přehánění...

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
7622

Diskuse

Obsah vydání | 17. 3. 2017