Kontinentální Evropa obhájila politickou příčetnost

25. 4. 2017

čas čtení 3 minuty
Sázet na "černé labutě" a protestní volby může být výnosné, napsal Leonid Bershidsky. Ale zdá se, že v tomto volebním cyklu pouze Británie a USA, dvě země, kde elity dlouho o kontinentální Evropě hovořily s despektem, daly světu znepokojivá politická překvapení. Jsem zdvořilý; jiní by řekli, že učinily hloupé, možná katastrofické volby. Nemocná stará Evropa, jejíž úpadek byl oznamován stále dokola, důsledně odolává svodům populistických lídrů - jak nacionalistům, tak radikálně levicového druhu.


Před Francií populisté prohráli v Rakousku a v Nizozemsku. Teď téměř jistě utrpí potupnou porážku v Německu. Liberální evropský projekt nejen že přežil do dalšího dne, jak neradi připouštějí někteří učenci; dál oslavuje to, co outsideři pomlouvají jako slabost.

Přesnost průzkumů je pouze jeden způsob, jak kontinentální Evropa zůstala normálnější než anglicky hovořící země. Nizozemská i francouzská kampaň byly vybojovány tvrdě a neobvykle špinavě, ale nikdo nemůže tvrdit, že by výsledky ovlivnilo vnější zasahování či hacking. Macron tvrdí, že došlo k mnoha pokusům hacknout jeho kampaň, ale pokud některé uspěly, nevyprodukovaly žádný škodlivý materiál. Ve Francii byl také nadbytek podvodných zpráv, ale zdá se že ve výsledcích se neprojevily.

Tato přetrvávající normalita odráží stejně přetrvávající odlišnost kontinentální Evropy od USA a Británie. Kontinent má vyšší vládní výdaje a nižší růst, ale také nižší nerovnost, vyšší míru úspor a nižší zadluženost domácností. Lidé v jádrové oblasti EU žijí méně prekérně než v anglosaském světě. Voliči v hlavních státech kontinentální Evropy jsou možná naštvaní a nespokojení, ale ne dost zoufalí, aby zvolili Donalda Trumpa nebo na své země přivolali chaos podobný brexitu.

Země jádra EU možná v některých ekonomických parametrech ztrácejí, ale zvítězily v soutěži o příčetnost. To je velký a podceňovaný výdobytek EU: Založila neradikální kulturu a neradikální konsensus, který nedokáže zničit ani silný otřes.

Ale co když byli populisté jen zpomaleni a Evropané frustrovaní absencí změn jim poskytnou šanci v příštích volbách? To je velmi nepravděpodobné. Centrističtí lídři budou pracovat na posílení své moci a oslabení argumentů svých rivalů. Patrně to bude znamenat tvrdší politiku ochrany hranic a větší tlak na nově příchozí, a určitě více pracovních míst s cílem zvýšit bezpečnost voličů. Nezaměstnanost v EU již klesá a je tu nižší hrozba zničení pracovních míst technologickými změnami než v USA, protože postoj EU k technologické revoluci byl opatrnější. Lídři jako Macron, Mark Rutte v Nizozemsku a Angela Merkel a Martin Schulz v Německu se zřetelně učí z kontaktu s krajní levicí a krajní pravicí. Pokud nic jiného, za čtyři nebo pět let bude mnohem těžší je odstranit.

Je čas přestat s pohrdavými komentáři o EU. Největším rizikem je dnes strach v anglicky hovořícím světě.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
13281

Diskuse

Obsah vydání | 27. 4. 2017