Brexit je dar Británie světu
22. 9. 2017
Podobně jako slavný britský chemik Sir Humphry Davy (nar. 1778), který na sobě prováděl nebezpečné chemické experimenty, a učinil tak celou řadu cenných objevů, které přinesly prospěch lidstvu, i Velká Británie nyní brexitem provádí sama na sobě nebezpečný experiment, ku prospěchu lidstva, píše v deníku Financial Times Simon Kuper.
Pokročilé společnosti málokdy provádějí bezstarostně něco tak nebezpečného, jako je to, co nyní provádí Británie s brexitem. V důsledku toho tento nebezpečný experiment přináší nové informace, které překvapují jak stoupence brexitu, tak jejich odpůrce. Zde je několik cenných raných lekcí pro ostatní země. (Zvlášť pro Českou republiku se zdají být velmi aktuální, poznamenává redakce Britských listů.)
1. Když se plnou vahou zaměříte v politice na konfliktní téma, vytvoříte ve společnosti hluboký konflikt. Referendum o brexitu vyvolalo v celé Británii, v této tradičně apolitické zemi, obrovské vášně a obrovské spory. Urážky jako "nepřátelé lidu", "sabotéři", "rasisti" a "vrať se tam, odkuds přišel" jsou nyní na pořádku dne. Hádky o brexitu vedou k rozkolům rodin na svatbách a o Vánocích. Před referendem o brexitu skoro žádný Brit členství Británie v EU vůbec nepovažoval za důležité téma. Stejné je to v Americe, kde nikdo neřešil otázku transgenderových záchodů, dokud to téma neobjevili politikové. Poučení: Pokud jako politik musíte řešit konfliktní témata, je vždycky rozumné usilovat o kompromis a nikoliv o konfliktní řešení, nikoliv o výsledek typu "vítěz bere vše".
2. Všechny země potřebují regulaci lhaní při volbách. Vždycky existovali lidé, kteří lhali s cílem vyhrát volby. Jenže dnes máme sociální sítě. Proto je nutno co nejrychleji zmodernizovat staré a neúčinné dohližitele na průběh voleb z 20. století a proměnit je v svého druhu soudce, kteří by měli mít pravomoc okamžitě poukázat na veřejné lhaní politiků a odsoudit je. Vzorem by měla být situace z tohoto týdne, kdy ředitel britského Statistického úřadu kritizoval Borise Johnsona za to, že Johnson začal znovu opakovat svůj nesmysl, že odchodem z EU získá Británie pro státní zdravotnictví 350 milionů liber týdně.
3. Revolucionáři vždycky podcení, co budou stát změny. Kalkulovat, co budou zemi stát změny, bývalo jádrem klasického konzervativního myšlení. Dnešní britská Konzervativní strana však tento um jaksi ztratila.
4. Téměř každý systém je daleko složitější, než jak vypadá. Většina lidí neumí vysvětlit, jak funguje splachovací záchod, píše Steven Sloman, kognitivní vědec na Brown University. Evropská unie je ještě složitější než splachovací záchod, a tak odchod z EU znamená nesmírné množství nepředvídatelných dopadů. Většina Britů, když v červnu 2016 hlasovala pro brexit, neměla tušení, že to bude znamenat uzavření hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou, anebo že se britská vláda zmocní diktátorských pravomocí při přepisování evropských zákonů a odepře tuto pravomoc parlamentu. Protože jsou věci vždycky daleko složitější, než jaké se zdají být, tzv. "zdravý rozum" je velmi špatným rádcem pro vytváření politické strategie určité země. Složitost je také přesvědčivým argumentem proti přímé demokracii.
5. Imigranti hrají důležitou roli. Každá země, v níž žijí imigranti, na nich začne plně záviset. Britské zdravotnictví a britské finančnictví by bez imigrantů vůbec nemohly fungovat. Máte plné právo projevovat svou nechuť vůči imigrantům, ale musíte si být vědomi, že vyhnání imigrantů bude mít záporné společenské a ekonomické dopady.
6. Musíte si vybrat, komu předáte svou suverenitu. Stoupenci brexitu mají pravdu, že Evropská unie si přisvojila část britské suverenity. Avšak jak poznamenal bývalý britský premiér John Major, v dnešním propojeném světě je jediným plně suverénním státem KLDR. Ostatní země neustále prodávají části své suverenity. Například, Británie doufá po odchodu z EU uzavřít s EU obchodní dohodu, což bude znamenat, že Británie bude muset dodržovat všechny technické standardy EU, od automobilů po hračky. V praxi si suverenitu nikdy neudržíte.
7. Vláda je schopna řešit jen jediný obří projekt v jednu dobu. A to jen v nejlepším případě, a jen tehdy, když se na tom ministři shodnou a nehádají se. Neexistují kapacity pro to, aby vláda mohla dělat zároveň i něco jiného.
8. Vyjednávání nefunguje, pokud zlikvidujete důvěru druhé strany. To zjistilo i Řecko při vyjednávání s Evropskou unii během své finanční krize, říká řecký ekonomický analytik Paris Mantzavras. Vysmívat se veřejně vyjednavačům z druhé strany, což dělal řecký ministr financí Janis Varoufakis, a což dělají nyní britští ministří každodenně - je tedy taktikou, která vede k prohře.
9. V lidských záležitostech se není možné vrátit do minulosti. Británie se nemůže vrátit do vykonstruované idyly v době, kdy nebyla členem EU, protože se svět od roku 1973 změnil. Ani nemůže nyní Británie zrušit experiment brexitu, pokud se nepovede, a vrátit se před referendum z června 2016. Minulost je v minulosti, a není dobrým rádcem pro vytváření politické strategie pro budoucnost.
Všechno toto poučení přichází pro Británii už příliš pozdě, takže prosím, považujte jej za náš nesobecký dar světu, jako fotbal, uzavírá autor.
Diskuse