Pět jaderných hrozeb roku 2018 se nás dotkne i letos

9. 1. 2019

čas čtení 3 minuty
V roce 2018 se objevily i některé pozitivní zprávy, ale celkově to vypadá bledě. Pojďme rovnou k věci, napsal Joe Cirincione.


Nové závody v jaderném zbrojení jsou jasným vítězem soutěže o největší globální jadernou hrozbu roku 2018. Každý z devíti jaderných států staví nové zbraně a Spojené státy místo aby posilovaly globální jadernou bezpečnostní síť ji aktivně ruší. Zničení smlouvy o střelách středního a kratšího doletu (INF) je zřejmě předehrou k odumření nové smlouvy START. Pakt vyjednaný prezidentem Obamou omezuje strategické síly dlouhého doletu. Pokud obě smlouvy zaniknou, poprvé od roku 1972 jaderné síly USA a Ruska budou zcela neomezeny smluvním rámcem.

Prezident Trump osobně zůstává unikátní globální jadernou hrozbou. Nebezpečí vyplývá z kombinace jeho jaderné politiky, schopnosti kdykoliv a z jakéhokoliv důvodu nařídit odpálení jaderné zbraně a z jeho sílících domácích politických krizí.

Válka s Íránem by nepředstavovala bezprostřední jaderné riziko, ale zahájení nové velké války v již tak chaotickém regionu by vedlo rychle ke vzniku nových jaderných programů. Írán by nepochybně restartoval a rozšířil vlastní program. Saúdská Arábie již slíbila, že se vyrovná íránskému úsilí. V příští dekádě by se v regionu objevily nové jaderné státy.

Severní Korea představuje příslib i obtíž. Pokud by letos Trump na summitu s Kimem uzavřel plánovanou částečnou dohodu, mohl by vzniknout postupný proces utváření bezpečnostních záruk pro KLDR spojený s postupnou demontáží její jaderné infrastruktury. Trump však může neuspět, nebo jeho snaha skončí podkopána těmi, kdo trvají na úplném odzbrojení KLDR před jakýmkoliv recipročním krokem USA. Některé z existujících překážek mohou letos zničit diplomatický proces a opět tak zvýšit riziko války.

Jižní Asie znamená spící jadernou katastrofu. Napětí mezi Indií a Pákistánem se v roce 2018 snížilo. Avšak dopady konfliktu v této oblasti zůstávají horší než kdekoliv jinde na světě. Válka mezi oběma státy by takřka jistě rychle přešla v jaderný konflikt, který by zabil desítky milionů lidí, vyvolal globální ekonomický chaos a měl by katastrofální globální důsledky.

Pákistán a Indie mají nejrychleji rostoucí jaderné síly na světě. Obě země drží asi 150 jaderných náloží a staví další, rozšiřují produkční kapacity pro plutonium a vysoce obohacený uran a rozmisťují zbraňové systémy podobné zbraním NATO a Varšavské smlouvy v letech 1950-1960.

Vědci s použitím nových pokročilých klimatických modelů upravili předchozí odhady ohledně "jaderné zimy". Nyní jsou přesvědčeni, že 100 jaderných bomb toho typu, jaký je rozmístěn v Jižní Asii, odpálených v lidnatých městských centrech subkontinentu, by zvedlo do atmosféry dostatek popela a pevných částic, aby se průměrná globální teplota na několik let snížila o 2-3 stupně. To by zničilo značnou část světových potravinových plodin. Během následujícího hladomoru by zemřela více jak miliarda lidí. Přišla by migrace a potíže přeživších by ohrozily celou lidskou civilizaci.

Všechna zmíněná jaderná rizika jsou vážná. Některá mohou vést k zániku světa. Žádnému není věnováno tolik pozornosti, kolik si zaslouží. Doufejme, že v roce 2019 budeme moudřejší než vloni.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
8590

Diskuse

Obsah vydání | 15. 1. 2019