Stoupenci nezávislosti Skotska jsou Borisem Johnsonem jako premiérem nadšeni

27. 7. 2019

čas čtení 3 minuty


Sir Tom Devine, mimo jiné autor knihy The Scottish Nation 1700-2007, vypočítává tři reakce skotských voličů na jmenování Borise Johnsona britským premiérem.


První reakcí je nevěřícnost, že člověk, jehož mnoho Skotů považuje za tatrmana a podvodníka, byl "zvolen" do nejvyššího státního úřadu. Jak potvrdily nedávné výsledky průzkumu veřejného mínění, Johnsonem Skoti pohrdají ještě daleko více než jiným fundamentalistickým brexitérem Nigelem Faragem, který neslavně musel před několika lety uprhcnout ze Skotska po protestech proti jeho tamějšímu vystoupení a potyčce před hostincem na Royal Mile v Edinburku.

 

Ta nevěřícnost se ale začíná pomalu hořící pojistkou proměňovat v chladnou zuřivost a intenzivní hněv. Částečně je to způsobeno excentrickým procesem, jehož prostřednictvím byla předána moc nad osudem Británie malé a zcela nereprezentativní skupině jihoanglických důchodců, členů Konzervativní strany (desetině procenta britského obyvatelstva!), kteří pak podpořili jako šéfa své strany a premiéra někoho naprosto nepředstavitelného. Nelze ale také podceňovat to, co Johnson udělal od svého jmenování: seznam ultrapravicových ideologů, které jmenoval do své vlády. Většina těchto jmen je metaforou pro naprostou propast, která nyní existuje mezi politickými hodnotami Skotska a politickou kulturou, vzniklou nyní v mnoha částech Anglie.

Většina Skotů podporuje od sedmdesátých let sociálnědemokratickou politiku levicového zaměření. Jasná většina Skotů hlasovala v roce 2016 pro setrvání Británie v EU.  A teď má být toto voličstvo zastupováno skupinou fundamentalistických brexitérů ve vládě. Není nic jasnějšího, proč jsou Skoti nyní naprosto v deziluzi ohledně dalšího setrvání ve Velké Británii.

Druhá reakce pochází od vládnoucí strany skotských nacionalistů (kteří jsou ve skutečnosti nesmírně inkluzivní vůči všem cizincům), která prosazuje nezávislost Skotska. Samozřejmě, hluboce nepřátelské reakce činitelů skotské vlády vůči jmenování Borise Johnsona premiérem jsou naprosto předpověditelné. Avšak soukromě skotští nacionalisté zcela zřejmě oslavují. Vánoce pro ně přišly předčasně. Britským premiérem je nyní člověk, který je dosud nejpřesvědčivější reklamou pro věc skotské nezávislosti.

Johnson je naprostým zosobněním všeho, co skotští nacionalisté nenávidí na anglických ultrapravicových toryích: marniví, bohatí, privilegovaní, nekompetentní, xenofobní. Velmi se budou v nadcházejících měsících bavit na jeho úkor a budou tvrdě využívat každé příležitosti, aby útočili na skotsko-anglickou unii v Dolní sněmovně i mimo ni.

A pak je tu třetí faktor: Skotští konzervativci. Někteří z nich se opravdu snažili vyhnout se nynějšímu strašlivému výsledku, prostřednictvím takzvané Operace Prdel https://www.theguardian.com/politics/shortcuts/2018/oct/02/operation-arse-secret-tory-plot-keep-boris-johnson-out , tajného spiknutí skotských konzervativců zabránit tomu, aby se Johnson stal premiérem. Neuspěli. Šéfka skotských konzervativců Ruth Davidsonová nyní čelí tomu, že se její snaha zmodernizovat skotské konzervativce rozložila před jejíma očima.

Ve své první konfrontaci s Johnsonem v Dolní sněmovně ho Ian Blackford, šéf skotských nacionalistů v Dolní sněmovně, charakterizoval jako "posledního premiéra Spojeného království". Bylo to veřejné přiznání, jak obrovským politickým darem pro věc skotské nezávislosti je jmenování Johnsona do úřadu britského premiéra.

Podrobnosti v angličtině ZDE
 

0
Vytisknout
9745

Diskuse

Obsah vydání | 30. 7. 2019