Jak Babiš manipuluje

24. 1. 2020 / Jiří Hlavenka

Asi mě za to zmrskáte, ale vlastně obdivuju Andreje Babiše za to, jak se dokáže z každého vlastního problému vykroutit nebo jej dokonce obrátit ve svůj prospěch.

Vzpomínám si na dobu, kdy vstupoval do politiky: "já nejsem žádný politik", ANO bylo druhé v předčasných volbách, mělo mu připadnout křeslo ministra financí. V hojně sledované debatě se diskutovalo, kým jej ANO obsadí a Andrej Babiš tehdy s tváří ruského partyzána jdoucího na jistou smrt aby zachránil svou jednotku prohlásil "já by som sa teda obetoval".

Svědkové potvrdí, že jsem tehdy řekl - tak s tímhle strejdou budeme mít ještě hodně mrzení.

 

Ukázkový manévr provedl v případě, kdy nechtěl přijmout "ani jednoho migranta" a lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová s návrhem poskytnout útočiště pár desítkám syrských sirotků. Prekérní situace - jak nadále hrát na xenofobní strunu svých voličů a nevypadat současně jako bezcitná svině? Postavíme jim tam vesničku, v jejich domovině plně vybavenou, přichází s nápadem Babiš; stejně by jim bylo u nás zima. Za 65 miliónů. Už máme pozemek, hotový projekt, finišují přípravy, hlásí vzápětí. Nepříjemná paní Šojdrová je dokonale eliminována, pí ár nebezpečí zažehnáno.

Stav po půl roce: vesnička se stavět nebude, "nepotřebují ji", pošlu tam peníze, půl miliónu, ze svého. Nebo to aspoň slíbím.

Tyhle triky zopakoval tak stokrát. Naposledy před pár dny - eshop na dálniční známky za 400 miliónů. Vlna odporu se zvedá, programátorský tým chce totéž zvládnout za víkend a předat státu zdarma. Hrozí zesměšnění, vůbec největší pohroma pro politika.

Babiš rituálně obětuje ministra: musí padnout vysoce postavená hlava. Přitvrdí, "podám trestní oznámení" na vlastní lidi. (Nejspíš žádné nepodá, ale v rámci damage control se to hodí. Až se za měsíc někdo zeptá, jak to s tím trestním oznámením je, už to s lehkostí odpinkne, protože ví že téma je mrtvé).

Sejde se s programátory - všimněte si, tohle dělá vždycky, "sejde se", naslibuje, získá čas, zapůsobí jako hodný člověk, který to chce řešit. (Ze slibů nikdy nic není).

Aféra ale pořád hoří. Je potřeba použít další oblíbený trik, kterým je otevření nového tématu, aby se to staré zakrylo: "slučování ministerstev". Samozřejmě že se žádné ministerstvo nikdy slučovat nebude, ale média se radostně chytnou neohlodané kosti a začnou vařit toto nové téma. Sláva, hovoří se o něčem jiném - znamená to, že aféra je zažehnána, že už netáhne.

Když jsme byli mladí, hrávali jsme hru, které se říkalo "Mafie" nebo taky "Městečko Palermo" - zřejmě ji taky znáte. Zabít šéfa mafie - nebo Cattaniho, jsem-li sám mafián - a sám zůstat naživu, a to jen prostřednictvím rétoriky, lhaní a hraní, řešení okamžitých "pí ár krizí", odvracení pozornosti jinam, ukázání prstem na náhradní terč, potopit (ve hře "zabít") nejbližšího spojence abych si sám zachránil kůži - všechno tam je.

Slabší kusy se dokázaly rozbrečet, nikdo ji nedokázal hrát dokonale. (Nejlíp to šlo obchodníkům). Aby ji hrál člověk dokonale, musel by mít odoperovanou jakousi mentální přepážku která nám zabraňuje lhát s lehkostí a bez jakýchkoli zábran.

Jistě tušíte kam mířím. Tenhle člověk v čele státu je velmistr hry zvané Palermo. Trénoval si to ostatně dvacet let ve svém podnikání, jak dosvědčí ti, kteří se s ním kdy podnikatelsky střetli. Vybrousil tuhle "dovednost" k dokonalosti. A bude s ním ještě dost mrzení.

0
Vytisknout
9500

Diskuse

Obsah vydání | 28. 1. 2020