Jak Roger Scruton brojil proti přijímání žen ke studiu na Cambridžské univerzitě

23. 1. 2020 / Jan Čulík

Článek "O mrtvých jen dobré, ale... Potrhlý a nebezpečný Roger Scruton", který varoval před nekriticky uctivým vzýváním v českém tisku nedávno zemřelého potrhlíka Rogera Scrutona, jenž skrýval své bláznivé, rasistické a otevřeně mizogynní názory pod aparátem brilantní pseudofilozofické argumentace, vyvolal řadu souhlasných reakcí anglosaských akademiků ve Velké Británii, kteří Scrutona znali.

Kolegové upozorňují na článek, otištěný v deníku Times (pozoruhodné, co všechno se tiskne!) v březnu 1983, v němž Roger Scruton vášnivě protestuje proti tomu, že cambridgská kolej Peterhouse se rozhodla vpustit ke studiu nejen muže, ale nyní i ženy.


Reference: Scruton, Roger. "Stay with the men, Peterhouse." Times, 22. března 1983, str. 12:

. Překlad:
Scruton píše:


Život v univerzitní koleji osmysluje sám sebe a pouze, když je s ním takto zacházeno, může se stát prostředkem k tomu druhu vzdělání, které poskytuje [cambridžská kolej] Peterhouse. Rozhodnutí otevřít tu kolej ženám je založeno na dvojím zmatku. Vychází se z teorie, že univerzitní kolej je vlastně stroj: není to účel sám pro sebe, ale prostě jen prostředek pro vytváření akademických úspěchů, jejichž užívání, jako užívání fotokopírovacího stroje, by mělo být k dispozici všem.

Toto rozhodnutí také vyjadřuje pozoruhodnou moderní myšlenku, že žádné dobrovolné spolčení nesmí být dovoleno, pokud je z něho vyloučeno jedno nebo druhé pohlaví. Podle této představy je nejzdravější spolčení mezi oběma pohlavími, a prvotní instituce, moderní domov - dočasná, nomádská, rodina o dvou lidech. Toto zúžení lidských možností  odsuzuje všechny formy spolčování, které vzdorují tyranii sexuálního impulsu, a všechny instituce, které odmítají celulární strukturu pohlavního svazku.

Život na univerzitní koleji není a nemůže být shrnutím domácích životů. Má svou celistvost, každnodenní niternost, a vlastní odpovědnost. Toto je skutečná základna úspěchu kolege Peterhouse a ta zřejmě nepřežije změnu, která instaluje exkluzivitu pohlavního  partnerství do srdce kolejního pořádku.

Na to reagoval  dr. Derek Sayer:





Nevím, zda Roger Scruton má nějaké vazby na Peterhouse. Avšak jestliže jeho nejnovější článek skutečně představuje onu "tradici vzdělání a lidského souručenství" posilovanou její "každodenní niterností", člověk může jen vítat vyhlídku na to, že "zrůdná vláda žen" zvenku přinese na tu kolej trochu světla.

Peterhouse už dávno přestala být "dobrovolnou organizací", která by tedy (podle Scrutonovy argumentace) měla mít právo diskriminovat, koho se jí zachce. Po určitou dobu je už součástí systému veřejného školství a jako všechny univerzity je do značné míry financována z veřejných peněz.

Důvodem, proč se tato kolej rozhodla pošpinit své prostory ženami, není jen to, že "doba se změnila". Je to spíš důsledkem skutečnosti, že někteří muži - pozdě - uznali nespravedlnost, která spočívá v tom, že se dobře kvalifikovaným ženám odpírá přístup k prospěchu, o němž Scruton tak zamilovaně hovoří, a to jen kvůli jejich pohlaví.

Trvalé instituce většinou přežívají právě proto, že prokázaly, že jsou schopné se adaptovat na změny jejich prostředí. Scrutonovo miasma ideologie, sentimentality a mizogynie je špatnou reklamou pro to, co Scruton tvrdí, že obhajuje. Členové koleje Peterhouse naštěstí prokázali, že jsou většími realisty - a tedy lepšími konzervativci.




0
Vytisknout
2893

Diskuse

Obsah vydání | 28. 1. 2020