Rusko zabilo více syrských civilistů než IS. Proč mu to prochází?

26. 2. 2020

Když syrský fotograf Arif Watad dorazil na místo nedávného útoku ruského letectva v západní části governorátu Aleppo, nalezl auto zcela prošpikované střepinami a devět těl. Čtyři z nich patřila dětem, napsala Elisabeth Tsurkovová.

Těla patřila rodině, která prchala z Aleppa k tureckým hranicím spolu s tisíci jiných rodin snažících se uniknout intenzivním ruským náletům.

"Země byla pokryta krví, částmi těl a částmi rodinného majetku," řekl mi Watad. "Čekali jsme na jejich příbuzné, až je přijdou vyzvednout kvůli pohřbu, ale všichni utekli."

Takže pohřbení rodiny zůstalo na sousedech, kteří se snažili to vyřídit rychle, protože ruská letadla stále létala a oblast bombardovala. Než uložil jedno z dětí do hrobu, soused zvedl tělo. "Hlava dítěte byla výbuchem zcela odtržena," vzpomíná Watad.

Ruské bomby podle údajů Syrské sítě pro lidská práva zabily více syrských civilistů než "islámský stát". Od září 2015, kdy Rusko zahájilo přímou intervenci do občanské války, ruská letadla ničí nemocnice, ambulance a pekárny. Rusko bylo zaplateno do bombardování konvojů OSN, systematické kampaně ničení nemocnic a dokonce útočilo na záchranáře. Rusko opakovaně svrhávalo zápalné zbraně a kazetovou munici na hustě osídlené obklíčené čtvrti a upalovalo lidi zaživa.

Probíhající ofenzíva v Idlíbu, poslední kapse držené syrskou opozicí v severozápadní části země, vedla k humanitární krizi bezpříkladných rozměrů i v historii krví nasáklé syrské občanské války. Statisíce civilistů byly od 1. prosince vyhnány z domovů a utíkají před postupujícími režimními silami a milicemi pod ruským a íránským velením.

Tyto milice zodpovědné za popravy civilistů na místě, zohavování mrtvých, stínání hlav a znesvěcování hřbitovů a mešit operují pod ruským leteckým krytím. Takzvaná 25. divize alias Tygří jednotka je milice s významnou ruskou leteckou podporou podílející se na systematickém použití chemických zbraní.

Rusku, které je členem Rady bezpečnosti OSN představujícím sebe sama jako zodpovědnou velmoc, se daří vyjít z každodenních válečných zločinů v Sýrii bez trestu.

Ruská strategie byla brutální a účinná, založená ve velké míře na zkušenostech z 2. čečenské války. V obou taženích Rusko použilo palbu nerozlišující mezi civilisty a kombatanty, aby terorem donutilo obyvatelstvo podřídit se a přesvědčilo povstalce ke změně stran, jakmile si uvědomili, že porážka se blíží. Rusko se řídí politikou spálené země, ničí syrská města a vesnice a vylidňuje je stejně, jako zničilo čečenské hlavní město Groznyj.

A zatímco Sýrii systematicky ničí, ukázalo se neschopným pomoci při její obnově. Jednoduše na to nemá peníze. Sumy potřebné k rekonstrukci Sýrie jsou daleko nad ruské možnosti a další Asadův spojenec, Írán, trpí ještě většími ekonomickými potížemi. Západní a arabští donoři sotva vyplní zející mezeru s ohledem na odmítání rekonstrukce za Asadova režimu a kvůli obavě ze sekundárních amerických sankcí. V prosinci 2019 americký Kongres schválil zákon Ceasar Act, který uvaluje sankce na každou firmu podílející se na rekonstrukci Sýrie, dokud režim odmítá provádět politické reformy.

Zdá se, že Rusko je také neschopné donutit režim k zavedení jakýchkoliv reálných politických reforem. Ruští představitelé se na Západě snaží vystupovat jako cenní zprostředkovatelé ve vztazích s Asadovým režimem, zatímco se současně vymlouvají na neschopnost změnit chování režimu ve většině záležitostí, na kterých Západu záleží, jako je zastavení používání chemických zbraní, masové vyvražďování zadržených a věznění vracejících se uprchlíků.

Jistě, zdá se, že ruský vliv je omezený, s ohledem na schopnost Asadova režimu stavět své dva spojence - Rusko a Írán - proti sobě. Režim si může být jist, že Írán zůstane na jeho straně, i kdyby Rusko hrozilo odvolat svou podporu.

Zkušenosti ukazují, že Rusko dokáže přimět Asada k ústupkům, jen když mu hrozí použitím síly.

Sankce proti Rusku za válečné zločiny v Sýrii spolu se zákonem Caesar Act by mohly Rusko donutit, aby se seriózně věnovalo probíhajícím jednáním s Trumpovou administrativou ohledně budoucnosti Sýrie. S většími pákami by USA mohly nabídnout zrušení sankcí proti Rusku i režimu, režim by naopak nabídl ústupky ve věcech, na nichž Západu záleží. Bez politických reforem není život žádného navracejícího se Syřana v bezpečí.

Rusko v minulé dekádě sehrálo klíčovou roli při podkopávání lidských práv podporou Asadova režimu a dalších diktátorů a jejich ochranou před jakýmkoliv postižením ze strany OSN.

Ruská role při podkopávání demokracie, včetně Spojených států, si získala pozornost a odsouzení veřejnosti. Je čas upozornit na mnohem horší ruské činy, jichž se dopouští v Sýrii.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
5164

Diskuse

Obsah vydání | 28. 2. 2020