PŘÍPAD MICHALA KMENTA:

Jak se z dluhu 89 000 Kč stane dluh ve výši 234 000 Kč a více

31. 1. 2012

čas čtení 1 minuta



Jednoduše: dlužníkovi, který vydělává 10 000 Kč měsíčně - se napaří úrok ve výši 25 procent ročně. A pak si všichni připočtou samozřejmě poplatky.

Dnes je to o rok později, takže "dlužná" částka bude jistě o dost vyšší. Postižený přijde o střechu nad hlavou.

V České republice jsou v současnosti vydány cca 2 miliony exekučních příkazů.

Dluh Michala Kmenta začal být nesplatitelný v důsledku jeho ztráty zaměstnání. U banky, kde si pan Kment dluh vzal, si zároveň zaplatil pojištění pro případ ztráty zaměstnání. Byly to vyhozené peníze.

Česká banka ihned dluh prodala do zahraničí. Jak se vymáhání dluhu "reguluje" zákony v ČR, výmluvně vypovídá výše uvedený sken jeho narůstání.

Exekuční příkaz vydal Juraj Podkonický z Exekutorského úřadu v Praze 6, Evropská 633, telefon 251 560 686 a 255 702 060-3, email epodatelna@exekuce.eu

Soukromý podnikatel, exekutor, v těchto případech vykonává zásahy státu a vydělává na nich.



Podrobnosti o případu Michala Kmenta jsou ZDE ZDE.

Život v dnešní České republice

Je v Ostravě slušná majitelka kadeřnictví, která by mě zaměstnala?

31. 1. 2012

čas čtení 2 minuty

Dovolte mi, abych se i já svěřila se svým příběhem, který určitě taky nebude ojedinělý.

Jmenuji se Pavla M. a jsem z Ostravy. Je mi 22 let a mám s bývalým přítelem dvě malé děti, jsem 6. měsíc na mateřské.

Můj příběh začal celkem nevinně -- příteli se nedařilo v podnikání, takže ho ukončil s dluhy. Tyto dluhy řešil typicky -- dalšími půjčkami. Protože se dostal do registru dlužníků, po čase už mu půjčku žádná společnost nechtěla dát. Pak měl slíbeno pěkné zaměstnání, takže mě požádal, abych si vzala půjčku na sebe, že splatí nejhorší dluhy a začneme nanovo.

Plné jméno i adresa autorky jsou redakci známy.

Může si za to sama?

31. 1. 2012 / Jan Čulík

čas čtení 1 minuta

"Myslím, že mám sociální cítění, ale.., s tímhle si fakt, Jane, nevím rady. Tolik otázek... proč její přítel podnikal neúspěšně, proč se do těch půjček nechala přítelem zatáhnout, jak se k tomu přítel postavil... Fakt se mi zdá nepravděpodobné, že by ta paní nenašla práci," píše Jan Paul.

Ten případ je instruktivní, jak rychle lze člověka na celý život zničit, protože možná udělal pár chyb.

Svobodné či rozvedené matky s dětmi jsou v každé společnosti většinou jejími nezranitelnějšími členy a slušná společnost je nepronásleduje.

Ta osoba nikomu nic zlého neudělala, proč musí být na zbytek života takhle krutě potrestána? A v ČR to zdaleka není ojedinělý případ.

Podle oficiálních informací probíhají v ČR v současnosti DVA MILIONY exekucí. Je to tedy drsný útok na podstatu ekonomické existence velké části národa.

Když Češi v listopadu 1989 na náměsích zvonili klíči, skutečně chtěli, aby vznikl režim, založený na systému, který podstatnou část národa existenčně likviduje?

Když už nic jiného, případ je vážným varováním, aby si nikdo nikdy nebral žádné půjčky.

Fascinující je, jak - zatímco tyto neúprosné procesy probíhají - veřejnost je zpitomělá propagandou, jíž je masírována. Podobně jako v utopii Samuela Butlera Erewhon, kde jsou lidé trestáni za to, že onemocní, je v důsledku oficiální propagandy považován každý, koho režim zničí, za podezřelého. Kdoví, jestli si to nezavinil sám.

I kdyby člověk nakrásně udělal pár finančních chyb, slušný režim - a nikde v západní Evropě toto skutečně neexistuje - ho za to existenčně nezničí, za pasivního či podezřívavého přihlížení spoluobčanů.

Namísto právního státu zákony džungle

31. 1. 2012 / Aleš Uhlíř

čas čtení 8 minut

Děsivé případy, kdy lidé kvůli desetikorunovým dluhům padají do spárů exekutorů, kteří vydávají exekuční příkazy postihující nemovitosti, jsou obecně známy. Změny exekučního řádu měly zamezit takovým případům, neboť již několik let platí princip přiměřenosti exekuce. Exekutor má zákonnou povinnost vést exekuci tak, aby její způsob nebyl zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše závazku povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění závazků povinného dosaženo.

Stále jsou však četné případy (např. dražby domků pro pár desetikorun dluhu) svědčící o tom, že se prakticky nic nezměnilo. Nedávno mi Jan Čulík přeposlal email čtenáře, upozorňujícího na dražbu domku pro pohledávku 218,70 Kč. Poukázal jsem na zmíněný princip přiměřenosti.

Slovenská vzbura proti establishmentu

31. 1. 2012

čas čtení 1 minuta



V piatok 27.01. sa v Bratislave uskutočnila demonštrácia proti súčasnej skorumpovanej politickej scéne, ktorej sa zúčastnilo okolo 3 tisíc ľudí. Protest sa začal v piatok popoludní na námestí SNP, odkiaľ pokračoval pred prezidentský palác a následne sa presunul pred budovu parlamentu. Po prelomení policajných bariér boli demonštranti zastavení až priamo pred vchodom do budovy. Nedošlo k žiadnym zraneniam, alebo vážnejším ujmám na majetku, píše Martin Orság.

Videá na ilustráciu situácie v piatok večer môžete vidieť TUTUTU

    Akcia bola organizovaná apoliticky ako reakcia na súčasnú korupčnú kauzu Gorila. Jedná sa o únik materiálu Slovenskej Informačnej Služby z rokov 2005-2006. V dokumente sa poukazuje na korupčné praktiky predstaviteľov celého vtedajšieho, resp. aj súčasného politického spektra. Viac informácií o kauze Gorila: Oficiálna stránka organizátorov: TU Plné znenie spisu: TU

Tento týždeň, 03.02. sa budú demonštrácie opakovať. Simultánne sa organizujú protesty okrem Bratislavy aj v Trenčíne, Žiline, Zvolene, Košiciach a Prešove.

České vysoké školy proti Dobešově reformě

31. 1. 2012

čas čtení < 1 minuta

Autorka výzvy "Nejde jen o školné! (Výzva všem akademikům)" Barbora Celá s odkazem na Ondřeje Lébla, delegáta Univerzity Hradec Králové ve Studentské komoře Rady vysokých škol, a Aleše Roubala, předsedu Studentské rady Akademického senátu Univerzity Hradec Králové, uvádí, že proti vysokoškolské reformě ministra Dobeše se už vyslovilo 25 z 26 akademických senátů českých vysokých škol. Poslední akademický senát se ještě nesešel...

Senát FF MU požaduje, aby Dobeš stáhl své "reformy" vysokého školství

31. 1. 2012

čas čtení 1 minuta

Usnesení Akademického senátu Filozofické fakulty MU ze dne 31. 1. 2012

Akademický senát Filozofické fakulty Masarykovy univerzity podporuje úsilí akademických senátů českých vysokých škol a dalších iniciativ akademické obce, které požadují po současném ministru školství stažení jeho návrhů věcných záměrů zákona o vysokých školách a zákona o finanční pomoci studentům. Podporuje snahu představitelů vysokých škol, kteří prostřednictvím Konference rektorů, Rady vysokých škol a dalších orgánů usilují o konstruktivní spolupráci MŠMT a pověřených odborníků z řad akademické veřejnosti při přípravě nové podoby zákona o vysokých školách.

Cena, kterou platí Nečas a Kalousek za neschopnost vyhodit Věci veřejné z vlády

31. 1. 2012 / Boris Cvek

čas čtení 1 minuta

Pozoruhodný rys strany Věci veřejné je to, že k jejímu folklóru patří zřejmě odposlouchávání. Nejde jen už o profláklé případy Kočí, Bárta, Škárka, ale zejména o šokující odhalení Policie ČR, že ministr dopravy za Věci veřejné nalezl na svém automobilu odposlouchávací zařízení a nepovažoval za nutné ohlásit to policii. Pro ministra Pavla Dobeše je zřejmě normální, když jsou ústavní činitelé odposloucháváni. Cituji:

Summit EU: Británie a ČR odmítly fiskální pakt

30. 1. 2012

čas čtení < 1 minuta

Pětadvacet členů evropské sedmadvacítky se dohodlo na fiskální smlouvě vynucující rozpočtovou disciplínu. Česká republika a Velká Británie ji podepsat odmítly.

Pozice Británie byla předem dobře známa, ČR odmítnutí nyní zdůvodnila "ratifikačními důvody". V zásadě tedy jde zřejmě o to, že by smlouvu nepodepsal prezident Václav Klaus. 

Francouzský prezident Sarkozy řekl na tiskové konferenci: "Nejsem dostatečně seznámený s tím, co se děje v Praze, abych dokázal pochopit, proč to, co bylo přijatelné v prosinci, není přijatelné teď, ale bude to smlouva s 25 členy, protože dánský premiér nám sdělil, že jeho parlamentu mu poskytl pravomoc smlouvu ratifikovat."

Cílem dohody je mnohem užší koordinace rozpočtových politik v EU, která by měla předejít akumulaci dluhu.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Tunelování v běžné politické praxi

31. 1. 2012 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

Myslím, že všichni tak nějak víme, proč Václav Klaus nemá rád Evropskou unii, zatímco tíhne k Rusku. Ve standardních západních zemích by totiž jeho politické angažmá nemohlo projít. Na domácím dvorečku mu naopak všechno dobře prochází a stále je mezi veřejností velmi oblíbený. Může jen tak beze všeho třeba říci o Josefovi Dobešovi, kterého chtěl na jaře z vlády odvolat sám premiér Nečas, že je to nejlepší ministr školství, jakého jsme měli po roce 1989.

Konžský vynálezce prodává první africký tablet

31. 1. 2012

čas čtení 1 minuta

Afrika má první tablet konkurující iPadu a podobným západním zařízením. Oznámil to včera šestadvacetiletý vynálezce Verone Mankou z Konga. Zájemci si mohou zatím tablet koupit v prodejnách mobilního operátora Airtel Congo v hlavním městě Brazzaville a v přístavu Pointe-Noire.

Egypt možná přijde kvůli útlaku prodemokratických aktivistů o miliardu dolarů americké vojenské pomoci

31. 1. 2012

čas čtení 1 minuta

Tři Američané, jimž Egypt zakázal, aby opustili zemi, se úchýlili na americké velvyslanectví v Káhiře. Mezi Egyptem a Spojenými státy se zostřilo napětí ohledně organizací, financovaných ze zahraničí.

Egypt pronásleduje Spojenými státy financované organizace, podporující demokracii a lidská práva a ohrožuje tak více než 1 miliardu dolarů klíčové americké pomoci

Od pádu prezidenta Hosniho Mubaraka obviňují vládnoucí generálové často "zahraničí" z organizování protestů proti jejich vládě a často líčí demonstranty jako zahraniční agenty, kteří usilují o destabilizaci země.

O úpadku vzdělanosti

31. 1. 2012 / Robert Filgas

čas čtení 19 minut

Vzdělanost upadá. Mládež je čím dál tím víc informovanější a čím dál tím míň vzdělanější. Možná, že platí přímá úměra, totiž čím větší informovanost, tím menší vzdělanost. Čím to je? Čím to, že společnost, která vynakládá tolik prostředků na vzdělání je vlastně nevzdělaná? A to nejenom u nás, ale i na západ od nás, tedy v civilizované Evropě (viz Liessmann). Vzdělanost upadá nějak celoevropsky či celo-okcidentálně a my ji v tom zdatně následujeme či doháníme. Je to ovšem o to tristnější, že se tak děje v národě Komenského.

Čím to je? Podle mého názoru jde o zhoubný vliv ekonomického myšlení, které proniká do oblasti, která s ní nemá nic společného. Nazvěme to pracovně třeba ekonomizací pedagogiky.

27332

KOUTEK REKLAMNÍ TUPOSTI:

Sychr je sychr??

31. 1. 2012

čas čtení < 1 minuta

Co si o pravopise zapamatují dnešní děti, když cestou do školy potkávají takovouhle cedule v nadživotní velikosti s pravopisnou chybou takového kalibru?

Kolem té cedule musím občas projít, tak jsem se dnes rozhodl ji pro vás vyfotografovat, píše Tomáš Volyňský.

ZA SVOBODNÉ VYSOKÉ ŠKOLY

Diskuzní sněm MU k vysokoškolské reformě

31. 1. 2012

čas čtení 1 minuta

Tisková zpráva

Iniciativa Brno Za svobodné vysoké školy pořádá 1. února 2012 v aule Právnické fakluty MU od 16:00 diskuzní sněm k připravované vysokoškolské reformě. Akce bude navazovat na protestní pochod iniciovaný studentskými senátory brněnských VŠ, ten bude zahájen ve 14:00 na Moravském náměstí před kinem Scala.

Mluvčí iniciativy Václav Drozd nastínil program sněmu: "Účastníkům představíme naši iniciativu Za svobodné vysoké školy. Následně probereme a kriticky zhodnotíme ministerské návrhy zákonů a spolu s hosty budeme diskutovat o reformě vysokého školství v širokém kontextu. Z představitelů univerzity přislíbil účast rektor Mikuláš Bek, předseda AS MU Filip Křepelka a na dotazy studentů budou odpovídat také děkani několika fakult Masarykovy univerzity. S příspěvkem o dopadech britské VŠ reformy na tamější univerzity vystoupí Alice Červinová z iniciativy Věda žije."

"Akce by se měly účastnit stovky lidí, kterým není osud našeho školství lhostejný. Doufáme, že se nám podáří Auditorium maximum naplnit," dodává student práv Václav Krajňanský. Iniciativa Brno Za svobodné vysoké školy je nezávislé sdružení studentů brněnských vysokých škol, kteří odmítají navrhovanou podobu reformy terciárního vzdělávání. Je součástí celorepublikové platformy Za svobodné vysoké školy, která aktivně vystupuje proti omezování nezávislosti VŠ a komercializaci vzdělávání.

http://zasvobodnevysokeskoly.cz/

Postřehy z konference Holešovská výzva, aneb Co zaznělo jen na okraj

30. 1. 2012

čas čtení 3 minuty

1. Sjednocení, a to všech iniciativ i jednotlivců v úsilí za stanovené cíle. A já jsem přesvědčen, ze by nebylo správné vylučovat členy politických stran, kteří souhlasí s našimi požadavky a jsou ochotni tyto požadavky prosazovat. Vycházím z Komenského, který zval k nápravě věcí lidských všechny a nikoho předem nevylučoval, píše Jan Sedláček.

Na obranu přídavných jmen

31. 1. 2012 / Daniel Řezníček

čas čtení 1 minuta

Ve světle článku pana Hoška bych chtěl krátce ospravedlnit termín "liberální demokracie".

Nelze než s panem Hoškem souhlasit, že liberalismus a demokratismus jsou dva různé myšlenkové proudy, že se zákonitě nevylučují ani nerovnají a že liberální demokracie není jediná skutečná demokracie.

Proč si ale vystačit se zjednodušeními typu "demokracie je nebo není"? Máme přece více barev než černou a bílou. Procedurální, strukturální adjektiva (přímá, zastupitelská, parlamentí, prezidentská...) vyjadřují formální kvalitu demokracie. Je ale celkem zjevné, že k popsání "obsahové" stránky dnešního západního typu zřízení je slovo demokracie, nebo i parlamentní demokracie, až příliš málo.

Sociálna demokracia zavelila vlavo bok... Len či?

30. 1. 2012 / Ľuboš Blaha

čas čtení 14 minut

Ralf Dahrendorf kedysi napísal, že storočie sociálnej demokracie skončilo. V dvadsiatom storočí to boli práve západní socialisti, ktorí sa najväčšou mierou pričinili o zlatý vek sociálneho štátu, plnú zamestnanosť, sociálne istoty a zvyšovanie životnej úrovne. Model sociálno-trhového hospodárstva sa po druhej svetovej vojne podarilo presadiť prakticky v celej západnej Európe. Paradoxne, sociálna demokracia takto vyčerpala svoj program a stala sa obeťou vlastného úspechu. Pri pohľade na súčasnú situáciu sociálnej demokracie v Európe to vyzerá tak, že sa Dahrendorf nemýlil: o sociálnu demokraciu v Európu už akosi nie je záujem. Otázka je, či je šanca túto jeho predpoveď zvrátiť?

Válkychtivý Izrael

31. 1. 2012 / Jiří Kalát

čas čtení 4 minuty

Sankce uvalené na Írán očividně fungují tak, jak mají. Ekonomika se hroutí, měna padá, ceny potravin stoupají, stejně jako cena ropy a všichni čekají, když už se ten nenáviděný režim položí. Západní státy doufají a netrpělivě očekávají moment, kdy hladoví Íránci ve své hondě za chlebem smetou režim Mahmouda Ahmadinežáda. Co potom? Z celkem fungujícího státu tak Izrael a USA opět vytvoří "prosperující demokratický útvar", spíše jeho iluzi, podobnou té v Iráku a v Afghánistánu. Izrael se na chvíli uklidní a pan Netanjahu i jeho pravicoví kolegové se opět půjdou věnovat svému "bohulibému" koníčku, budování osad na Západním břehu Jordánu.

Kritický průvodce "reformou" vysokých škol

30. 1. 2012

čas čtení 36 minut

Text, který Vám předkládáme, reaguje na momentální snahu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) o vytvoření nového zákona o vysokých školách a souvisejícího zákona o finanční pomoci studentům. Věcné záměry obou zákonů již v prosinci roku 2011 prošly vnějším připomínkovým řízením a byly následně na konci prosince, resp. na počátku ledna 2012 z MŠMT poslány ke zpracování Legislativní radou vlády a k projednání vládou České republiky.

Přestože se jedná o návrhy, které by, pokud by vešly v platnost, velmi radikálně změnily podobu českého vysokého školství, obeznámenost akademických obcí s jejich obsahem je stále velmi malá. Akademická obec, která by nepečovala o své prostředí, si však své svobody a práva těžko zaslouží. Na druhou stranu málokdo má čas a chuť se při svém studiu či při své vědecké a pedagogické práci zanořit do mnoha stran často jen těžko srozumitelných formulací. Cílem tohoto textu je proto informovat -- na několika málo stranách a pokud možno co nejpřesněji přiblížit základní aspekty návrhů, nastínit logiku, která za nimi stojí, a pokusit se zároveň vysvětlit, proč navrhované změny opakovaně odmítají akademické obce (akademické senáty 21 z 26 veřejných vysokých škol, samostatným usnesením i jejich předsedové) i zákonná reprezentace vysokých škol -- Rada vysokých škol i její Studentská komora a Česká konference rektorů.

Írán údajně bude mít za několik měsíců vlastní jaderné palivo

30. 1. 2012

čas čtení 1 minuta

Íránští specialisté plánují během několika měsíců použít vlastní palivové tyče ve výzkumném reaktoru v Teheránu. Oznámil to včera ministr zahraničí Alí Akbar Sálehí na summitu Africké unie. V Teheránu je nyní na návštěvě delegace Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Západ požaduje, aby se Írán vzdal obohacování uranu. Ten trvá na tom, že podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní má na mírové využití technologie jaderného štěpení právo.

Exekutora do každé rodiny

30. 1. 2012 / Jitka Švecová

čas čtení 7 minut

V ČR bylo provedeno od roku 2001 celkem 5 700 000 exekucí na majetek více, než dvou milionů lidí. Myslíte si, že nikomu nic nedlužíte a přesto najednou obdržíte od soudu obálku s platebním rozkazem. Překvapeně čtete, že jste před mnoha lety vypověděl a nedoplatil pojistku, či dodávku energie, neuhradil platbu operátorovi, nebo jiný poplatek, o kterém jste dlouhá léta vůbec nevěděl. Celková částka k zaplacení se od té doby i s náklady na soudní řízení vyšplhala k několika tisícům, přitom vy o tom nic nevíte a neviděli jste ani jednu upomínku. Pro právníky v české republice je výhodné zabývat se exekucemi, protože jsou nejlépe placené. Právníci jsou na roztrhání, když se jedná o bezvýznamný dluh, to je pro ně lukrativní. Dokonce si tyto případy přeposílají mezi sebou, takže si úkon účtuje více právníků a dluhy tak narůstají.

Pozn. red.: Jsou-li mezi čtenáři BL odborníci znalí práva Evropské unie, žádáme je o informace. Existuje totiž podezření, že zákony o exekucích v ČR porušují zákony Evropské unie. Je naléhavě zapotřebí, aby někdo v této věci vypracoval odbornou analýzu. Divoké exekuce se totiž konají jen v Česku a v balkánských zemích, v západních evropských zemích jsou zakázány.

Chybí "stepní požár"

30. 1. 2012 / Miroslav Tejkl

čas čtení 7 minut

Formou určité recenze reagoval dne 21. 1. 2012 pan Janíčko na Britských listech na knihu pánů Hellera a Neužila, která se jmenuje "Kdopak by se Marxe bál". V článku "Vydatný příspěvek k marxistické teorii" podle mého názoru velmi korektně a opatrně zhodnotil knihu z různých úhlů a naznačil, kde on sám má pochyby o jednotlivých tezích a tvrzeních koncepce autorů o předchozím zkrachovalém reálném socialismu, který autoři důsledně nazývají protosocialismem a o jejich poměrně ucelené koncepci samosprávného socialismu -- který by podle Hellera a Neužila měl už být tím skutečným systémovým nástupcem kapitalismu a nikoli nějakou dějinnou slepou uličkou.

Pozn. red.: Ekonomický pořad rozhlasu BBC Radio Four nedávno vysílal analýzu o družstevním podnikání, které zejména prosperuje ve Španělsku, především v obřím, úspěšném družstevním podniku Mondragon. Pořad argumentoval, že by se v nynější situaci, kdy kapitalismus krachuje, družstevní podnikání mohlo stát důležitou ekonomickou alternativou.

Uživatel "Velký bratr" byl přidán ke skupině, aneb Soumrak virtuálních subkultur

30. 1. 2012 / Karel Dolejší

čas čtení 9 minut

Subkultury bývaly tradičním útočištěm kulturní a politické subverze. Objevovaly se spontánně, jejich vznik byl klasickými mocenskými mechanismy těžko zachytitelný, obtížně se dal odhadnout jejich budoucí význam... Neobjektivizovaly se, nebo jen velice pomalu, chyběla zřetelná zpředmětnění vnitřních rituálů a pravidel, díky nimž by mohl outsider bez problému nový sociální jev prostudovat a popsat. Klasické možnosti infiltrace existovaly vždy, ale poněvadž bylo těžké vůbec určit, kdy a kde nějaká nová subkultura vznikla, jaká bude její životnost a jak může být takové uskupení potenciálně důležité, s uplatněním zpravodajských metod to bývalo všelijaké. To vše ale s nástupem internetu a sociálních sítí naráz skončilo. Svět konstituovaný narážkami v mluvené komunikaci, specifickými pozdravy a způsoby oblékání ztratil přechodem do kyberprostoru blahodárnou nečitelnost a stal se snadným terčem jednoduchých a účinných metod sledování a manipulace ze strany státní moci i byznysu. Otevřela se tak cesta k jeho exploataci a postupné kolonizaci. Slušnou šanci přežít tento trend mají pouze klasické tajné společnosti - a to, samozřejmě, vyhlídky demokracie nijak zvlášť nevylepšuje.

Klid, či neklid?

30. 1. 2012 / Marek Řezanka

čas čtení 12 minut

V souvislosti s různými hnutími od Occupy Wall Street po masové demonstrace v Itálii, Rumunsku, ale i po odpor v Rusku a sociální nepokoje v Číně vyvstává otázka, jaká je vlastně situace v České republice. Vládne zde mír a klid? Je snad Česká republika jakýmsi ostrovem stability v čím dál více rozbouřené Evropě? Jsou na místě pochvalná slova, jež zazněla v novoročním projevu presidenta Klause, že v České republice nehoří při demonstracích auta a nevytloukají se výlohy, což má být důkazem blahobytu v Čechách a na Moravě?

Referendum

30. 1. 2012 / Přemysl Janýr

čas čtení 24 minut

Celostátní referendum se postupně stává centrální nadějí změny politických poměrů a dodejme hned, že nejen v ČR. Řada občanských iniciativ jej má jako základní či jeden ze základních požadavků, namátkou Demokracie, Hnutí za přímou demokracii, Ne základnám, Odhodlaní, Podněty.cz, ProAlt, ProReferendum, Spravedlivé obecné referendum či Vyměnili jsme politiky. Podobně jako předválečná Ústava z roku 1920 jej předpokládá i současná Ústava v čl. 2 odst. 2 a v čl. 10a odst. 2, Listina základních práv a sbobod v čl. 21 odst. 1 i Mezinárodní pakt o občanských a politických právech v čl. 25 pís. a. A podobně jako v předválečné republice, v následných dvaceti letech k němu nebyl přes celou řadu návrhů přijat prováděcí zákon. Zatím poslední návrh předložila ČSSD 26. října 2011 a nejpozději po nových volbách lze očekávat, že by po devadesáti letech mohl být konečně přijat. K jeho diskusi je tedy za pět minut dvanáct.

Liberální demokracie?

30. 1. 2012 / Stanislav A. Hošek

čas čtení 12 minut

Do série svých textů o demokracii jsem původně neměl v úmyslu zařadit zamyšlení o ideologickém rozměru demokratismu. Motivoval mne ale k němu příspěvek na webu Deník Referendum, publikovaný dne 6. 12. 2011, napsaný naším asi nejplodnějším politologem a nazvaný stejně jako tento text, jenže bez otazníku. Jiří Pehe v něm v prvé řadě nejenže charakterizuje liberální demokracii, ale užívá rovněž termín "neliberální demokracie", který vesměs dává do uvozovek. Za druhé, což mne nejvíce zaujalo, spojuje globalizací způsobovaný rozklad současné liberální demokracie za konec demokracie vůbec.

Ragnarok 2012? Jak pro koho

30. 1. 2012 / Ivan Větvička

čas čtení 7 minut

Staří Mayové nedokázali změnit chování vládnoucí vrstvy ani ji porazit, a tak ji opustili. Společenské elitě se tak zhroutil svět moci a požitků, níže postaveným lidem se však ulevilo. Podle podobného scénáře se můžeme zachovat i v současnosti. Překvapivě rychle se tak můžeme ocitnout v poměrech odpovídajících společenskému zřízení před 1000 lety či v ještě starších epochách. Při nadkritické míře beznaděje se to nemusí jevit jako špatný nápad.

Vyhlásí-li Skotsko nezávislost, Anglie přijde o přístavy pro své jaderné ponorky

30. 1. 2012

čas čtení 1 minuta

Británie nemá alternativní základnu pro své jaderné ponorky Trident než základny ve Skotsku. Znamená to, že vyhlásí-li Skotsko samostatnost, jaderné ponorky Trident nebudou mít kam jít.

To je důsledkem podrobné studie, která má být zveřejněna v pondělí. Pro velitele britské armády je to vážný problém. Začínají nyní čelit důsledkům toho, že budoucí možný skotský parlament zruší základny pro jaderné ponorky v Coulportu a ve Faslane.

Během debaty o referendu o skotské nezávislosti odpověděl skotský premiér Alex Salmond na otázku, zda si nezávislé Skotsko ponechá jaderné ponorky Trident, slovy: "Je nemyslitelné, že by nezávislý národ 5,25 milionů lidí toleroval na svém území pokračující přítomnost zbraní hromadného ničení."

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za prosinec 2011

5. 1. 2012

čas čtení 1 minuta

V prosinci 2011 přispělo finančně na Britské listy 253 osob bankovním příkazem celkovou částkou 92 904.72 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v říjnu 2011 částkou 13 487 Kč, příjem z reklamy byl 6000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 12. 2011 částku 132 801.51 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní

61148