V Chersonské oblasti osvobozují Ukrajinci vesnice od ruských okupantů. Nacházejí zvěrstva

9. 6. 2022

čas čtení 5 minut

Děsivá reportáž Channel 4 News. Lidi na tomto obrázku ruští vojáci zavraždili:


Překlad:

Reportér:

Ještě před týdnem toto byl jeden z posledních ukrajinských kontrolních bodů před dosažením fronty v Chersonské oblasti.

Nyní je toto místo obsazeno místními dětmi, které si hrají na válku.

Odtud se vydáváme do sítě vesnic, které ukrajinské síly nedávno dobyly zpět.

Na setkání s dospělými, kteří si přejí, aby to, co se tu dělo, byla jen nereálná noční můra, nebo si to jen namlouvají.

Penzistka:

Je to velmi těžké, velmi těžké.

Reportér:

Tuto vesnici Ukrajinci od Rusů znovu dobyli v posledních březnových dnech. Vojáci v prudkých bojích, které pokračují nedaleko odtud. 

18818

Hladomor v Afghánistánu. Putin destabilizuje svět

9. 6. 2022

čas čtení 3 minuty

Rozhovor v angličtině ZDE

Moderátor Channel 4 News:

Britský stínový ministr zahraničí David Lammy  odletěl do afghánského hlavního města Kábulu, aby se přesvědčil o dopadech katastrofálního nedostatku potravin.
Před chvílí se mnou hovořil z první ruky. Zeptal jsem se ho, jaká je situace.

David Lammy:

Obávám se, že je neuvěřitelně hrozná.

Dnes jsem navštívil dětskou nemocnici, strávil jsem tam  čas s miminky, matkami, dětmi, které jsou zoufale podvyživené, některé velmi smutně blízko smrti, a těmi, které to  přežijí, ale protože jsou podvyživené, to samzořejmě ovlivní jejich duševní zdraví a pohodu po zbytek života.

A samozřejmě už před naším odchodem z Afghánistánu byla situace zoufalá. Je to mimořádná krize, která se odehrává v době, kdy v této zemi vzrostly ceny hnojiv o 84 %. Když ceny pšenice rostou, rostou tady i ve světě, je to zoufalé, a proto jsem sem přijel.

16578

Schopnosti českého státu od seniorů až po jednotné inkasní místo

9. 6. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 5 minut

30750

Podle informací na Seznam zprávy pět seniorů denně volá na speciální linku prospěšné společnosti Elpida, protože kvůli tomu, že se jim podařilo ušetřit na energiích, mají přijít o příspěvek na bydlení v následujícím čtvrtletí. Inu, jak to řekl dávno sociolog Buchtík v ČRo Plus: náš systém sociální podpory přistupuje k lidem v duchu hesla: na chudé musí být přísnost.

Ruská agrese na Ukrajině: Ukrajina nyní kontroluje pouze okrajové části Severodoněcku

9. 6. 2022

čas čtení 20 minut

- Ruští kolaboranti "odsoudili" tři cizince  k smrti.

Ruští kolaboranti v Donbasu odsoudili tři cizince, členy ukrajinské armády k smrti. Jsou to Britové Aiden Aslin, Shaun Pinner a Saadun Bragim z Maroka.

- Putin: Budeme okupovat, čeho se nám zachce. Putin přestal předstírat:

"Během války proti Švédsku Petr Veliký nic nedobyl, jen si vzal, co nám vždycky patřilo, i když to celá Evropa uznávala jako Švédsko. Zdá se, že teď je řada na nás, abychom si vzali zpět svá území."





S Tureckem nebylo dosaženo žádné dohody o vývozu ukrajinských dodávek obilí přes Černé moře, řekl ve čtvrtek Putinův mluvčí Peskov

Snahy Ankary byle neúspěšné, neboť Ukrajina uvedla, že Rusko klade nepřiměřené podmínky, a Kreml prohlásil, že přeprava je závislá na ukončení sankcí.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu ve včerejším projevu po boku svého ruského protějšku Sergeje Lavrova uvedl, že plán OSN na obnovení vývozu ukrajinského obilí námořním koridorem je "rozumný" a vyžaduje další jednání s Moskvou a Kyjevem, aby byla zajištěna bezpečnost lodí.

Peskov také novinářům řekl, že Rusko neočekává, že by Gazprom omezil dodávky plynu dalším evropským zákazníkům, a dodal, že jeho systém, podle kterého odběratelé platí za plyn v rublech, funguje tak, jak má.

- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij zopakoval své varování, že situace na Ukrajině vyvolá celosvětovou potravinovou krizi. Vzhledem k tomu, že Ukrajina není schopna vyvážet velké množství pšenice, kukuřice, ropy a dalších produktů, které podle jeho slov hrají "stabilizační roli na světovém trhu", Zelenskij v televizním projevu uvedl, že svět stojí na pokraji "strašné potravinové krize". 

Rozhovor Britských listů 499. Aby žádný občan nebyl obětí diskriminace

6. 6. 2022

čas čtení 1 minuta



Za Babišovy vlády se zájmy slabších menšin v České republice spíše ignorovaly. Nejen Romů, ale i třeba důchodců či invalidů nebo dětí. Klára Laurenčíková, nově jmenovaná vládní zástupkyně pro lidská práva argumentuje, že ČR má lidskoprávní zákony dobré, jen jejich realizace často kulhá. Potíž je, že ministerstva mají moc, nikoliv ale lidi s expertními znalostmi. Kdežto nevládní sektor má o problémech menšin hluboké a rozsáhlé informace a také má s nimi těsné kontakty, ovšem je frustrován, pokud nefunguje spolupráce s ministerstvy. S Klárou Laurenčíkovou hovoří o těchto věcech Bohumil Kartous. Tento rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 7. června 2022.


31023

Další úspěšná okupace veřejného mínění nadreprezentovanou uřvanou menšinou

Lékaři v drtivé většině podporují očkování, ale veřejnost si myslí něco úplně jiného

9. 6. 2022 / Bohumil Kartous

čas čtení 4 minuty

30762

Vědecký časopis Nature čerstvě vydal článek se závěry výzkumu provedeného na obřím vzorku 10 000 lékařů. Vyplývá z něj následující: 96 % lékařů by vakcínu proti covidu doporučilo svým zdravým pacientům, 90 % lékařů se buď naočkovalo, nebo se v době dotazování na očkování chystali, a 89 % odpovědělo, že schváleným vakcínám věří. Výzkumníky ale dál zajímalo, jestli o tom lidi vědí? Výsledky jejich dotazování v široké populaci jsou neskutečné: “V průměru si lidé mysleli, že schváleným vakcínám věří pouze 60 procent lékařů a že jen 57 % se chce nechat naočkovat.” Důvěru lékařů ve vakcíny podhodnotilo 90 % respondentů, poukazuje Jan Böhm z Lékařů bez hranic. To je exemplární, tentokrát vědecky prokázaná skutečnost, kdy uřvaná, nadreprezentovaná menšina dosáhne manipulace veřejného mínění v neprospěch veřejného zájmu.

18819

Teror v pražském metru

9. 6. 2022 / Jan Čulík

čas čtení 2 minuty

30751

Ve čtvrtek ve 12.49 se stala na stanici pražského metra Staroměstská jedné naší spolupracovnici neuvěřitelná scéna.

Před vstupem do metra si prostřednictvím mobilu zakoupila jízdenku.

Po vstupu do metra a po příchodu na nástupiště jí zastavili revizoři a chtěli po ní jízdenku.

Ukázalo se, že zakoupená jízdenka dosud nepřišla. Spolupracovnice revizorům ukázala, že si na svém mobilu před okamžikem jízdenku zakoupila.

To revizorům nestačilo a začali od cestující vymáhat pokutu 1000 Kč.

Během cca dvaceti vteřin po zahájení útoku revizorů zakoupená jízdenka na mobil naší spolupracovnice došla, revizoři to viděli.

Revizorům to nestačilo, dál vyžadovali pokutu 1000 Kč a začali na spolupracovnici fyzicky útočit.

Podařilo se jí vysmeknout a utéct.

Co to je za chování?

PS. K tomu ještě dodatek. Minulý týden nás v Praze navštiívila americká turistka, která si pro jízdu pražskými dopravními prostředky pořídila trvalou jízdenku za 350 Kč. V lanovce na Petřín dostala od revizora pokutu 1000 Kč, protože si zakoupenou jízdenku neoznačila. Nikdo turisty neupozorní, že si jízdenku musejí označit a okrádání nevědomých turistů, kteří si zakoupí jízdenku v dobré víře, je zřejmě pro Dopravní podniky v Praze výhodným doplňkem jejich příjmů.

Turistka uvedla, že pokutu zaplatila kredit kartou a své bance po odjezdu z České republiky oznámí, že šlo o bankovní podvod a požádá a zrušení transakce. Což je vlastně pravda.

PPS. Předpisy DPP uvádějí, že do přepravního prostoru má právo cestující vstoupit "pouze s platnou jízdenkou". A tady samozřejmě tedy rakousko-uherským a komunistickým způsobem funguje úřední šiml a předpis je interpretován záměrně brutálně, aby mohl DPP "vydělávat". V normálních společnostech funguje totiž princip dobré víry. Jestliže tedy cestující ukáže revizorovi, že si jízdenku zakoupil, a jízdenka do dvaceti vteřin při rozhovoru s revizorem cestujícímu na mobil přijde, a on přesto od cestujícího vyžaduje pokutu 1000 Kč, a začne ho fyzicky napadat, je to naprosto necivilizovaná prasárna, proti níž by slušní politikové měli okamžitě zasáhnout.

Jeden pražský radní nám napsal: "No jo, ale to by si cestující mohl mobilem tu jízdenku koupit, až když revizora uvidí."

No a co? Cílem je snad, aby cestující měl jízdenku, ne aby byl terorizován a vydírán pro peníze... ?

18819

Teror v pražském metru II.

9. 6. 2022

čas čtení 4 minuty

K článku "Teror v pražském metru" nám poslal čtenář, který si nepřeje zveřejnit své jméno, tento příspěvek:

Vaše kolegyně měla štěstí. Já bohužel ne.

Díky blízkosti zaměstání jezdím MHD poslední roky úplně minimálně, proto mne podobná příhoda, která se mi stala letos v březnu, tak zaskočila.

Prakticky stejná situace, jen s tím rozdílem, že sms s jízdenkou mi přišla ve chvíli, kdy revizor už v ruce držel můj mobil.

 „Nesplnil jste podmínku, pane, platnou jízdenku musíte mít už v momentě, kdy vstupujete do dopravního prostředku“.

Jak by se toto řešilo v praxi, mi už ale pánové vysvětlit nedovedli. Zřejmě tedy musím příště nechat ujet několik tramvají, autobusů, atd., dokud sms po pár minutách nepřijde. 

Nesouhlasil jsem, nechtěl jsem dvěma neurvalým hromotlukům vydat své doklady.

Oznámil jsem jim, že s nimi nesouhlasím, že koupenou jízdenku mám a nevydám jim ani doklady ani peníze.

Od této chvíle už jsem ale nejednal se dvěma zaměstnanci DP, ale se dvěma vyhazovači nočního baru nebo fotbalovými chuligány.  


Fyzický nátlak, omezování a vyhrožování. Dokonce vyhrožování dalším finančním postihem, pokud se nepodvolím.

18801

Omezený postup ruské armády v Donbasu v ostrém kontrastu s náklady a ztrátami

9. 6. 2022 / Jiří Hlavenka

čas čtení 4 minuty

Tom Cooper je jeden z nejsledovanějších komentátorů k dění na Ukrajině, autor desítek a spoluautor stovek knih zejména k nedávným válkám. Není to úplně jednoduché čtení, protože se to hemží vojenskými zkratkami a terminologií, přesto doporučuji, píše na sociální síti Jiří Hlavenka. Tom Cooper píše o ruské invazi na Ukrajině od začátku a vždy byl velmi střízlivý a opatrný. Z jeho posledního shrnutí mě nicméně zaujalo následující...

Přečetli jsme jinde

Institucionální rasismus? Chce Česká republika pomáhat jen určité části uprchlíků ohrožených válkou?

9. 6. 2022

čas čtení 2 minuty

Nejhorší je institucionální rasismus, se kterým se dnes a denně potýkám a v této době vzhledem k pomoci ukrajinským běžencům čím, dál více. Člověk se nestačí divit. Z více stran a institucí, jako je například krajský úřad, policie, nebo Správa uprchlický zařízení, dostávám otázky, zda jsme ze dne na den ukončili činnost. Nestačím tuhle "fámu" vyvracet.

Marže firem významným zdrojem inflace

9. 6. 2022

čas čtení < 1 minuta



Spotřebitel v úzkých a marže v tlustých, píše na sociální stíti ekonom David Navrátil: zatímco spotřeba u nás už klesá, tak analýza inflace v USA a EMU ukazuje, že mzdy inflaci moc neovlivňují, narozdíl od 80. let. Marže firem se staly významným zdrojem inflace. buff.ly/3Qhm73x


Střední Evropa třicet let po pádu komunismu

9. 6. 2022

čas čtení 1 minuta

Dnes v 15:00 uvede Aliaksei Kazharski ve spolupráci s Visegrad Insight svou novou knihu “Central Europe Thirty Years After the Fall of Communism“ [Střední Evropa třicet let po pádu komunismu]. 


Připojte se online přes platformu Twitter spaces: https://twitter.com/i/spaces/1ypJdEBOYzaxW

Kazharského kniha se věnuje proměně zemí Visegrádu, které před třiceti lety pojilo společné úsilí „návratu na západ“ ztělesněné integrací do Evropské unie. Po roce 2015 se země Visegrádu ocitly v normativním rozporu s EU v oblasti migrační politiky. Kazharski argumentuje, že i přes tuto událost a demokratický regres v zemích V4, tak jsou tyto země na Evropě závislé na symbolické i materiální úrovni. 

Autor se v jednotlivých kapitolách věnuje také politickým a kulturním rozdílům mezi jednotlivými zeměmi V4 ve vztahu k západu a také dopadu pandemie Covid-19 na politický diskurs na národních úrovních. 

Odkaz na Google books.


18815

Hospodaření OSBL za květen 2022

7. 6. 2022

čas čtení 1 minuta

V květnu 2022 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 50 981.49 Kč,  výdaje byly  44 731.50 Kč. Finanční příspěvky čtenářů bohužel nepokrývají celkové výdaje, takže směřujeme k nule. Zůstatek ke konci května byl 31 080.96 Kč.

Děkujeme mnoha čtenářům za  finanční podporu v měsíci květnu 2022.  Prosíme, přispějte.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají -  trvale potřebujeme pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 70 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917

Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. 

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Ruská agrese na Ukrajině: Téměř 600 lidí je zadržovaných v mučírnách v Chersonu, tvrdí Ukrajina

8. 6. 2022

čas čtení 13 minut

 
- Ukrajina obvinila ruskou armádu, že unáší obyvatele Chersonské oblasti na jihu země a drží je v mučírnách. Na brífinku to uvedla stálá zástupkyně ukrajinského předsednictví na Krymu Tamila Tačejevová:

"Podle našich informací je v Chersonské oblasti ve speciálně vybavených sklepeních, v mučírnách, zadržováno asi 600 osob. Asi 300 lidí je "ve sklepě" ve městě Cherson a zbytek je v jiných sídlech regionu, uvedla Tačejevová:

"Jsou zadržováni v nelidských podmínkách a jsou oběťmi mučení. Zadržení jsou "hlavně novináři a aktivisté", kteří organizovali "proukrajinská shromáždění v Chersonu a jeho oblasti" po obsazení území ruskými vojsky, a také váleční zajatci, uvedla Tačejevová.

Někteří Ukrajinci zadržovaní v Chersonské oblasti - civilisté, ale i zadržení bojovníci - byli posláni do věznic na Krymu, dodala.


- Z Rubižného, na okraji bojujícího průmyslového centra Severodoněcku v Luhanské oblasti Donbasu, kterou se invazní ruské síly snaží okupovat, přicházejí nové satelitní snímky ukazující vážné škody.

Tyto snímky zveřejnila na Twitteru americká satelitní společnost Maxar Technologies.
Zpravodajský portál Kyiv Independent připomíná, že o Rubižné se již několik týdnů vedou těžké boje.

18688

Smrtící ideologie: jak se lživá "teorie velkého nahrazení" dostala do mainstreamu

8. 6. 2022

čas čtení 17 minut

 
14. května bylo v Buffalu ve státě New York v obchodě s potravinami zastřeleno 10 černochů. Osmnáctiletý  střelec se hlásil k "teorii velké náhrady" - rasistickému předpokladu, že bílí Američané a Evropané jsou aktivně "nahrazováni" nebělošskými přistěhovalci. Na krátký okamžik se po této události zdálo, že hrůza poslední tragédie bude stačit k tomu, aby byla tato konspirační teorie odsunuta na okraj krajní pravice, odkud vzešla. Místo toho se stal pravý opak.

18591

Jaký je plán Západu na Ukrajině? A je možné jej dosáhnout?

Rizika vyplývající z války na Ukrajině jsou enormní a mají globální přesah

8. 6. 2022 / Daniel Veselý

čas čtení 9 minut

30756

Pokud sledujete produkci českých a zahraničních médií (čest výjimkám!) týkající se ruské invaze na Ukrajinu, můžete nabýt dojmu, že neexistuje jiná cesta z konfliktu než naprostá porážka Putinova Ruska. Hovoří se o formě a intenzitě vojenské pomoci, avšak téměř se nehovoří o možnostech a limitech diplomacie, přestože se už v březnu rodil návrh mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Spojené státy s Velkou Británií v zádech však tato jednání nepodpořily, a naopak zintenzivnily přísun vojenských zásilek do válečného kotle.

Realizaci tohoto v mých očích krajně nebezpečného gambitu zastávají i moji kolegové z Britských listů, zatímco jakýkoliv jiný pohled na věc se střetává v lepším případě s nepochopením; v horším případě některé příliš horlivé hlavy hovoří dokonce o zradě a kolaboraci, což silně zavání neomccarthismem a efektivně zabíjí jakoukoli diskusi – nehledě na skutečnost, že taková debata pomalu, ale jistě probíhá jak v předních světových sdělovacích prostředcích, tak i v nejvyšších patrech americké politiky.

18817

Očekávat od Ukrajiny, že se pokusí o diplomatické mírové rozhovory s Putinem, je jako chtít po znásilňované ženě, aby vyjednávala se svým násilníkem

8. 6. 2022 / Fabiano Golgo

čas čtení 5 minut

30753

Paola Schietekatová získala práci svých snů. Sedmadvacetiletá Mexičanka pracovala jako behaviorální ekonomka pro Nejvyšší výbor pro akce a dědíctví, subjekt odpovědný za organizaci mistrovství světa ve fotbale v roce 2022 v Kataru. Její pracovní zkušenost však byla přerušena 6. června 2021, kdy do jejího bytu v Dauhá vnikl muž, zatímco spala, a fyzicky ji napadl. Paola, která se ve svých 16 letech stala obětí sexuálního násilí, se rozhodla jít na katarské úřady podat stížnost, aby se neopakovala historie beztrestnosti, jíž byla jako teenagerka obětí. Odpověď: trestní soud jejího útočníka propustil a odsoudil ji ke 100 ranám bičem a sedmi letům vězení za "mimomanželský poměr" s mužem, který ji znásilnil.

Den po útoku se ekonomka dostavila na policejní stanici v Dauhá v doprovodu tehdejšího mexického konzula v Kataru Luise Ancony. Nesli lékařské potvrzení a fotografie modřin, které muž zanechal na rukou, ramenou a zádech.

18808

Británie: Vzbouřenečtí konzervativní poslanci budou blokovat Johnsonovu legislativní agendu

8. 6. 2022

čas čtení 3 minuty

Rebelujícíkonzervativní poslanci plánují "hlasovací stávky". Dále tak oslabí postavení Borise Johnsona

Poslanci se pokusí zbrzdit legislativní agendu Borise Johnsona, počínaje návrhem zákona o severoirském protokolu
 
Rebelující konzervativní poslanci připravují plány na "hlasovací stávky", které mají ochromit tvorbu zákonů a využít dramatického výsledku hlasování o nedůvěře Borisi Johnsonovi.

Někteří ze 148 poslanců, kteří v pondělí hlasovali pro sesazení premiéra, prohlásili, že se pokusí zbrzdit legislativní agendu jeho vlády, jako se to stalo na konci éry Theresy Mayové, tím, že se zdrží hlasování o klíčových zákonech.

18164

Tak znovu: Prosíme, přispějte na provoz Britských listů

21. 12. 2021

čas čtení < 1 minuta

Finanční částka k dispozici Britským listům dosáhla rekordního minima, jak je vidět z přiloženého obrázku.

Snažíme se provozovat deník s minimálními náklady, avšak tři kmenoví autoři (nikoliv šéfredaktor) nemohou žít ze vzduchu a musíme jim hradit aspoň minimální honoráře.

Z částky 14 321 Kč to ale asi nepůjde. Potřebujeme na provoz Britských listů měsíčně cca 60 000 Kč.

Od Nového roku budeme znovu pravidelně vydávat přehled finančního stavu Britských listů, z důležitých důvodů to v druhé polovině roku 2021 nebylo možné.


Prosíme, přispějte.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917

 

Jan Čulík
šéfredaktor

Rozhovor Britských listů 495. Jak oligarcha Křetínský vydělává - a závisí - na ruském plynu

20. 5. 2022

čas čtení 1 minuta



Albín Sybera interviewuje reportéry Deníku Referendum Daniela Koteckého a Lucii Čejkovou, kteří vypracovali investigativní reportáž o tom, jak silně závisí podnikání oligarchy Křetínského na dodávkách ruského plynu. (Jejich reportáž, na níž se podílela i  Gaby Khazalová, je nyní publikována i v zahraničí, především ve Francii, kde má Křetínský podnikání a mediální vliv.) Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 20. května 2022.

Článek, o kterém je řeč:


18274

Ukrajina: Stracková-Zimmermannová požaduje rychlé schválení reexportu německých tanků ze Španělska

8. 6. 2022

čas čtení 1 minuta

Předsedkyně výboru pro obranu Bundestagu požaduje, aby spolková vláda velmi rychle schválila případnou dodávku španělských tanků německé výroby Leopard 2A4 na Ukrajinu. "Velmi doufám, že spolkový ministr hospodářství Robert Habeck okamžitě udělí souhlas s exportem," řekla SPIEGELu politička FDP Marie-Agnes Stracková-Zimmermannová.

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

30762

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Rozhovor Britských listů 496. Je politický aktivismus něco nepřístojného?

24. 5. 2022

čas čtení 1 minuta



Je politický aktivismus pro vědce či novináře něco nepřístojného? Nebo je demokracie založena na aktivní občanské společnosti? Společnost od devadesátých let děsivě zmátl Václav Klaus, který v české demokracii nadělal obrovskou paseku. Bohumil Kartous o těchto tématech hovoří s výzkumnicí Michaelou Pixovou z pražské pobočky Newyorské univerzity, která se zabývá ve své práci především ekologickou krizí a globální udržitelností. Dr. Pixová je také postdoktorská výzkumnice na BOKU, University of Natural Resources and Life Sciences ve Vídni. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 24. května 2022.

Rozhovor Britských listů 497. Generace starých se v ČR drží u moci a nepřipustí nové myšlenky

27. 5. 2022

čas čtení 1 minuta



"Moje generace, my jsme vyrůstali ve světě, kdy jsme si vždycky mysleli, že se jednou všechno obrátí k lepšímu, že budeme mít všichni rovná lidská práva, že společnost začne brát mladé lidi vážně, že budeme blíže k Západu a k Evropské unii a že se budeme moci zasazovat o to jak řešit klimatickou politiku. Ale místo toho se čím dál tím víc ukazuje, že ta generace těch boomerů a milleniálů se drží u moci a nepouští žádné nové hodnotové směry do politiky. A to dlouhodobě bude vytvářet problémy." Jan Čulík mluví v tomto Rozhovoru Britských listů s Kryštofem Stupkou, delegátem mladých lidí z ČR u OSN. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 27. května 2022.

18583

Nová ruská emigrace oprašuje "Nansenovy pasy"

8. 6. 2022

čas čtení 2 minuty

Někteří noví emigranti z Putinova Ruska usilují o oživení dvou myšlenek z 20. let 20. století. Jednou je distribuce tzv. Nansenových pasů členům této skupiny, aby se jejich status reguloval a usnadnil jim protesty. Druhou je vytvoření ruského národa v zahraničí, který by je odlišil jako "dobré" Rusy.

Rozhovor Britských listů 498. Jak Česko neléčí traumata vzniklá covidovou izolací

31. 5. 2022

čas čtení < 1 minuta



Psychiatryně Kateřina Duchoňová má zkušenosti s tím, co dvouletá covidová izolace udělala dětem v uzavřených, izolovaných rodinách. Proč to Česká republika v podstatě neřeší? S Kateřinou Duchoňovou hovoří Jan Čulík. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 31. května 2022.

Ruská agrese na Ukrajině: OSN varuje před sexuálním zneužíváním uprchlických dívek a žen

7. 6. 2022

čas čtení 12 minut

- Maturitní fotografie z Charkova - před Rusy rozbořenou školou:
- Ruský útok na východě Ukrajiny přinesl Rusku úspěch na bojišti: jeho armáda pomalu postupuje v tvrdých bojích v Donbasu. Za tyto úspěchy však platí ruská armáda vysokou cenu. Počet obětí na vysokých postech roste a že některé jednotky se zřejmě blíží vyčerpání.

S tím, jak se konflikt protahuje, někteří bojovníci veřejně apelovali na Vladimira Putina, aby prošetřil podmínky na bojišti a to, zda je jejich nasazení na frontě vůbec legální.

Ve dvou videích si bojovníci z Ruskem ovládané východní Ukrajiny stěžují na špatné podmínky a dlouhé služby na frontě, které vedou k vyčerpání. "Náš personál se potýkal s hladem a zimou," uvedli bojovníci z Ruskem řízeného 113. pluku z Doněcku v jednom videu zveřejněném na internetu. "Po značnou dobu jsme byli bez jakéhokoli materiálního, zdravotnického a potravinového zabezpečení."

Bojovníci dodali: "Vzhledem k naší nepřetržité přítomnosti a skutečnosti, že mezi naším personálem jsou lidé s chronickými zdravotními problémy i lidé s psychickými problémy, vyvstává mnoho otázek, které jsou ignorovány nadřízenými na velitelství."

A v jednom rozhovoru si ruský voják, který bojoval u Charkova a nyní se nachází na východní Ukrajině, stěžoval na vyčerpání a uvedl, že dokonce kontaktoval právníka a stěžoval si, že už několik měsíců neviděl svou ženu.

"Bojuju na Ukrajině od začátku války, už je to přes tři měsíce," řekl listu Guardian Andrej, který slouží u 37. samostatné gardové motostřelecké brigády se sídlem v Burjatsku na Sibiři. "Je to vyčerpávající, celá moje jednotka si chce odpočinout, ale naše vedení řeklo, že nás teď nemůže nahradit."
 

17453

Hladina oxidu uhličitého je nyní o 50 % vyšší než v předindustriální éře

7. 6. 2022

čas čtení 5 minut

Svět směřuje nezadržitelně ke katastrofě

Hladina oxidu uhličitého ve světové atmosféře je nyní o více než 50 % vyšší než v předindustriální éře, což dále posouvá planetu do podmínek, které jsme nezažili miliony let, tedy dávno před vznikem člověka, dokazují údaje americké vlády.

Nejnovější měření, která ukazují neúprosný vzestup CO2, následují po novém varování vědců, že svět se může dostat do katastrofálních klimatických změn i v případě, že dojde k drastickému snížení emisí ohřívajících planetu, což se vládám stále nedaří.

18809

Končí na dlouhá léta britská Konzervativní strana?

7. 6. 2022 / Jan Čulík

čas čtení 7 minut

30751
Foto: Britský tisk: Premiér lhář přežil, aby mohl dál lhát. TAK JEN POKRAČUJ, PINOCCHIO

Twitter v pondělí večer reagoval naprosto zuřivě na informaci, že 211 konzervativních poslanců podrželo lháře a podvodníka Borise Johnsona v premiérské funkci. Drtivá většina britské veřejnosti požaduje, aby odstoupil. To, že mu 211 poslanců vyjádřilo důvěru (!!) znamená naprostou diskreditaci Johnsonovy Konzervativní strany. V nadcházejících čtrnácti dnech se v Anglii budou konat dvoje doplňovací volby. V jednom z těchto volebních okrsků ukázal průzkum veřejného mínění, že labouristé mají dvacetiprocentní náskok (!) nad konzervativci.

Mimochodem, ty doplňovací volby se konají proto, že dva konzervativní poslanci museli odstoupit. Jeden proto, že byl odsouzen za trestný čin znásilnění a druhý proto, že ho přistihli, jak se v Dolní sněmovně na svém mobilu dívá na pornografii. Tolik o úrovni některých dnešních poslanců britské Konzervativní strany:




Názory na Twitteru. A v úterním britském tisku:

211 konzervativních poslanců  hlasovalo pro člověka, o němž vědí, že porušuje zákony, že systematicky lže, že je to šarlatán bez empatie a svědomí, člověk, který jasně splňuje kritéria psychopatie. To je činí ještě horšími než on. Jsou naprosto nezpůsobilí zasedat v Parlamentu.


Závěr večera:
Obtloustlá politická mrtvola, která stále páchne v Downing Street, vezme s sebou neokonzervativní stranu do jámy Avernus, kam patří: je to strana  zkorumpovaná, opovrhovaná, zkažená hanbou.

"Bylo to rozhodné vítězství" - Boris Johnson

Jiné názory, titulky novin:

Premiér lpí na moci po ponížení při parlamentním hlasování (Guardian)

Prázdné vítězství vedlo k rozervání Konzervativní strany (Daily Telegraph)

Jen tak, dál, Pinocchio! Prolhaný premiér přežil a může dál lhát


Co k tomu dodat?

James Johnson,  průzkumník veřejného mínění, konstatoval v pondělí večer v Channel 4 News, že na dotaz, jaké slovo podle nich charakterizuje Borise Johnsona, odpověděla drtivá většina dotazovaných, že slovo "Lhář" ZDE
 


Italský novinář ostře zkritizován v přímém přenosu za úslužný rozhovor s Putinovými propagandisty

7. 6. 2022 / Fabiano Golgo

čas čtení 2 minuty

30753

Italský novinář Alessandro Salusti v přímém televizním přenosu mimořádně zaútočil na svého kolegu Massima Gilettiho, který mu naslouchal z druhé strany obrazovky. Zkritizoval ho za to, že odcestoval do Ruska a vedl podle Salustiho názoru velmi úslužný rozhovor s mluvčí ministerstva zahraničí Marií Zacharovovou a moderátorem ruské státní televize Vladimirem Solovjovem, který uvádí vysoce kontroverzní pořad Nedělní večer s Vladimirem Solovjovem na kanálu Rossija 1, který je známý tím, že se ohání propagandou Vladimíra Putina a požaduje, aby Rusko vedlo válku proti celému světu.




18805

O míru a příměří

7. 6. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

30750
 



V prvních týdnech války jsem musel neustále čelit diskuzím o možných podmínkách míru mezi Ruskem a Ukrajinou a výzvám soukromých osob na Facebooku, ať se jedná, hlavně ať se jedná, že to je jediná cesta, jak válku ukončit. Jednal francouzský prezident, jednal izraelský premiér, jednali představitelé Turecka. Nic z toho nebylo. Prezident Macron dokonce sdělil, že Rusko požaduje kapitulaci.

18806

Neznámé fotky

7. 6. 2022 / Soňa Svobodová

čas čtení 23 minut

Zavítáte-li v těchto dnech na návštěvu Čapkovy Strže, pak můžete obdivovat nejen zdejší nádhernou přírodu, která dokázala okouzlit tohoto českého spisovatele natolik, že podlehl její kráse a začal sem, se svojí ženou Olgou Scheinpflugovou a přáteli jezdit pravidelně v těžkých dobách, aby zde všichni společně načerpali onu životodárnou energii – energii přírody. Proto není divu, že zde v tomto přenádherném místě vznikl Památník Karla Čapka, v němž můžete zhlédnout nejnovější výstavu s názvem: V nouzi poznáš přítele, na níž můžete obdivovat ony neznámé fotky tohoto spisovatele s jeho přáteli na Strži, ale jestli byste se chtěli o něm dozvědět ještě něco více, pak stačí vzít do ruky knihu s názvem Karel Čapek s podtitulem V slzách a věčnosti, jejíž autorkou je známá česká uměnovědkyně a spisovatelka PhDr. Michaela Košťálová.

Paní Košťálová, jak se zrodila vaše myšlenka, vytvořit knihu na téma Karel Čapek?

18811

"Do roka bude v háji". Britský tisk o Johnsonově pyrrhickém vítězství

7. 6. 2022

čas čtení 6 minut

Poté, co 41 % jeho vlastních poslanců hlasovalo pro jeho odvolání, se za Borise Johnsona postavily jen dva nejpravicovější bulvární tituly
 

Zatímco Česká televize zavádějícím způsobem "informuje", že Johnson hlasování o důvěře "vyhrál", situace je zjevně mnohem složitější.

Z titulních stran mnoha novin po dramatické noci krvavého boje v  Konzervativní straně ve Westminsteru hledí z titulních stran strašidelně vyhlížející Boris Johnson

Na titulních stránkách novin jsou fotografie Johnsona, odváženého z Dolní sněmovny zpět do Downing Street poté, co vyhrál hlasování konzervativních poslanců  o nedůvěře  v jeho vedení poměrem hlasů 211 ku 148.

Ačkoli toto vítězství označil za rozhodující a slíbil, že bude ve vládě "pokračovat", reakce některých novin podporujících konzervativce naznačuje, že se mu v dohledné době nepodaří udělat tlustou čáru za svými problémy způsobenými  Partygate.

 
"Zraněný vítěz," píší Timesy vedle obrázku Johnsona, který se zdá být až děsivě podobný slavnému obrázku Margaret Thatcherové odvážěné z Downing Street poté, co byla svržena při stranickém puči konzervativců

List dodává, že pro Johnsona to byl horší výsledek, než se očekávalo, a nadhazuje další paralelu s Thatcherovou, když konstatuje, že proti ní hlasoval stejný podíl poslanců jako proti jejímu současnému skandály sužovanému nástupci. Ta o dva dny později odstoupila.

18814

Český Červený kříž pomáhá na Ukrajině

7. 6. 2022

čas čtení 2 minuty

tisková zpráva

Za 100 dní trvání současného ozbrojeného konfliktu na Ukrajině jsme již vypravili 26 misí vezoucích pomoc válkou zkoušené zemi. To představuje přes 170 tun pomoci – především zdravotnického materiálu.

Těžištěm naší pomoci je i nadále posilování dostupnosti zdravotní péče na Ukrajině, což je základ a nutný předpoklad jakékoli další pomoci, píše Český červenž kříž.

18810

Západ USA postižen obrovskými vedry

7. 6. 2022

čas čtení 4 minuty


Intenzivní letní vedra budou na západě USA v průběhu týdne narůstat a v pátek na suchem sužovaném západě dosáhnou svého vrcholu, který může být smrtící, varuje společnost CNN.

Teploty vystoupí nad 40 stupňů Celsia a v mnoha oblastech dosáhnou nebo překonají rekordy.

Meteorologové jako Chris Kuhlman z Národní meteorologické služby ve Phoenixu doporučují, aby lidé zůstali doma.

"Bude větší horko, než jaké jsme letos zatím kdy viděli," řekl Kuhlman pro CNN Weather.

18808

Borisi Johnsonovi vyjádřilo hlasováním nedůvěru celých 148 konzervativních poslanců

6. 6. 2022

čas čtení < 1 minuta



V hlasování o vyjádření nedůvěry britskému premiéru Borisi Johnsonovi, které se konalo v Dolní sněmovně v pondělí večer poté, co příslušný parlamentní výbor obdržel plných 54 dopisů požadujících toto hlasování, Johnsonovi vyjádřilo nedůvěru 148 poslanců proti 211.

Znamená to, že Johnson hlasování o důvěře přežil. Úřad premiéra by musel opustit, kdyby proti němu hlasovalo více než 50 procent konzervativních poslanců.

Ovšem počet 148 poslanců proti němu je nesmírně vysoký. Proti Johnsonovi hlasovalo více než 40 procent konzervativních poslanců, více než kolik vyjádřilo nedůvěru Therese Mayové v prosinci 2018 (37 procent) a ta za pár měsíců rezignovala na svou funkci,.   Tak vysoký počet konzervativních vzbouřenců se neočekával a znamená to, že Johnsonovo premiérství je nyní ochromeno.

16578

Jak se v ČR osvobodit z otroctví?

6. 6. 2022 / Pavel Veleman

čas čtení 9 minut

Carové a carevny v každé firmě, úřadu, škole, továrně, politické straně, hnutí…Nenápadná a první zeď obrany před občanskou společností v každé oligarchii…

Na institucích mě sere to, že v nich vždycky začne jít o něco jiného, než kvůli čemu vznikly. Brzy se vytvoří taková věrchuška, která tu instituci promění v nástroj k dosažení svých cílů. A myšlenky, které jí daly vzniknout, v ideologii…Nikdo už na to nedá. Lépe řečeno, ten kdo na to dal, zjistil, že je mu to k ničemu.

(Ivan Vyskočil, spisovatel, divadelník, psycholog…)

Od těchto často usměvavých, sympatických a někdy i oblíbených "manipulátorů a manipulátorek" se odvíjí budoucí každé velké společenské zlo. Náš ústup z cesty těmto ženám a mužům znamená primární rezignací na individuální, lidskou slušnost a morálku v každém kolektivu… Další naše prohry a ústupky budou následovat...

Česká společnost v tomto roce zažívá největší propad životní úrovně ve svých třicetiletých dějinách. A možná, že právě na té číslovce lze ukázat zásadní omyl mé generace po roce 1989 ohledně ekonomického vývoje naší země. "Za třicet let budeme mít životní úroveň na podobné úrovni jako v Rakousku, Německu" …To byla "krásná pohádka", kterou jsme v roce 1992 slyšeli od (v tu dobu) politicky nejsilnější české politické strany ODS a které věřila (nejen) moje generace, zakládající tehdy rodiny. Děti vítězů, cha, cha….

16830

Zpověď kurdského a arabského bratra

6. 6. 2022 / Kateřina Paříková

čas čtení 3 minuty

Od nejmenovaného Kurda: "My Kurdové jsme součástí syrského lidu a náš vztah s arabským lidem je velmi dobrý. Jsem Kurd a je pro mě nepřípustné, aby Turecko vytvořilo rozpory a nepřátelství mezi mnou a mými arabskými bratry. Mám problém s Tureckem, ale nikdy jsem neměl problém se syrským arabským bratrem. Nenechte Turecko nebo zločinecký režim Bašára Asada hrát na tuto strunu, aby nás rozdělili, prosím."

Od nejmenovaného Araba: "My jako Arabové milujeme Kurdy více než kdokoli jiný. Protože Kurdové jsou bližší našemu myšlení, našim zvykům, tradicím a společně obýváme jak "arabský dům", tak "kurdský dům" bez ohledu na jazyk. Znám mnoho Arabů, kteří mluví kurdsky, i když jsou Arabové, neboť sdílí svůj život s Kurdy. Žádný počestný Arab nemůže požadovat, aby Kurdové opustili jakýkoli jiný region v Sýrii. Kdo to dělá, je rasista."

18577

Rusko: "Válku s koalicí 45 vlád nelze vyhrát"

6. 6. 2022

čas čtení 1 minuta

Rusko může ještě maximálně na dva měsíce znovu získat iniciativu ve válce na Ukrajině, využít síly, které už nemusí soustředit kolem Mariupolu, a využít vysychání polí, což mu umožňuje mobilnější typ boje, napsal vojenský analytik Andrej Kolesnikov.

18805

Ruská agrese na Ukrajině: Británie dodá Ukrajině rakety dlouhého doletu

6. 6. 2022

čas čtení 11 minut

- Vladimir Putin varoval, že Moskva zasáhne nové cíle, pokud Západ dodá Ukrajině rakety dlouhého doletu. "Zasáhneme ty cíle, které jsme dosud nezasahovali," řekl Putin státní televizi Rossija, aniž by upřesnil, o jaké cíle se jedná. Komentáře zazněly v reakci na příslib, že ze strany USA proběhla dodávka raketového dělostřelectva Himars, kterou Bílý dům slíbil minulý týden.

- Británie dodá Ukrajině raketové dělostřelectvo dlouhého doletu, a to navzdory nedělní hrozbě ruského prezidenta Vladimira Putina, že bude bombardovat nové cíle, pokud budou podobné zbraně z USA dodány Kyjevu.

Spojené království pošle několik sledovaných raketových systémů M270 s vícenásobným odpalováním, které mohou zasáhnout cíle vzdálené až 80 kilometrů, v naději, že se jim podaří narušit soustředěné ruské dělostřelectvo, které ostřeluje města na východě Ukrajiny.

Ben Wallace, britský ministr obrany, uvedl, že rozhodnutí poslat raketomety je oprávněné, protože "jak se mění taktika Ruska, musí se měnit i naše podpora Ukrajině". 

Spojené království společně s USA a dalšími západními zeměmi zahájilo válku příslibem, že dodá pouze "obranné zbraně", které pomohou Ukrajině odrazit ruskou invazi. Jak však Rusko dosahuje  úspěchů na východě a na  jihu země, západní země postupně posílají  smrtonosnější zbraně.
 
Londýn uvedl, že úzce spolupracuje s Washingtonem. Britské oznámení přišlo několik dní poté, co USA uvedly, že pošlou čtyři podobné systémy Himars na nákladních automobilech. Americké a britské systémy se mají vzájemně doplňovat. Dosah obou je mnohem větší než u všech pozemních zbraní, kterými Ukrajina v současnosti disponuje.

Stejně jako Spojené státy, i Velká Británie si od Kyjeva vyžádala ujištění, že systémy M270 nebudou použity k úderům na cíle v Rusku. Britský obranný zdroj uvedl, že zbraně budou použity "k obraně Ukrajiny, na Ukrajině". Dodali: "Jsme přesvědčeni, že zbraně budou použity odpovídajícím způsobem." Jeden americký vojenský činitel se však vyjádřil, že pokud Rusko odpaluje proti ukrajinským městům rakety z ruského území, je legitimní tyto raketomety v Rusku zničit.

Británie neuvedla, kolik M270 posílá, ačkoli jejich počet je malý a bude srovnatelný s rozhodnutím USA poslat čtyři Himary. Ukrajinské jednotky budou ve Velké Británii vyškoleny, jak odpalovací zařízení používat, dodalo MO, a kyjevským silám budou dodány příslušné rakety "ve velkém".

V Mariupolu zřejmě začala epidemie cholery

6. 6. 2022

čas čtení 10 minut

- Takto nyní vypadá Rubižne v Luhanské oblasti po ostřelování Rusy:


- Ruské úřady v okupovaném Mariupolu podle ukrajinských úřadů uzavřely toto město do karantény kvůli možnému vypuknutí epidemie cholery.

Poradce starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko řekl ukrajinské televizi, že se město připravuje na epidemii, protože se ve městě hromadí mrtvoly  a odpadky.

Andrjuščenko, který město opustil na počátku války, se odvolal na své zdroje, které jsou stále ve městě, a řekl:

    Mezi místními činiteli  a jejich nadřízenými je ve městě stále častěji slyšet slovo "cholera". Pokud můžeme soudit, epidemie už víceméně začala.

Uvedl, že vědí o ojedinělých případech v Mariupolu, kde byla většina infrastruktury města zničena ruskými leteckými údery.

Podle listu Kyiv Independent ukrajinské ministerstvo zdravotnictví varovalo, že masové pohřbívání a špatný přístup k čisté vodě vytvářejí v Mariupolu riziko výskytu cholery.

Podle listu začalo ministerstvo hlásit podezření na výskyt cholery v regionu 1. června.



Nové ruské útoky na Kyjev, ohrožena jaderná elektrárna

5. 6. 2022

čas čtení 10 minut

- Rusko lhalo, že prý v Kyjevě "zničilo sklad se západními tanky a další západní infrastrukturu". Nezničilo. Bombardovalo opravnu železničních vagónů pro přepravu zrna a železa:




- Rusko ničí potraviny. Ti, kdo proti rusku nebojují, mají vážné etické problémy.
Rusko zničilo hlavní ukrajinský terminál na vývoz obilí v Mykolajivu, který hraje klíčovou roli v mezinárodní potravinové bezpečnosti. Tento cílený útok je dalším důkazem toho, že Putin používá útoky proti potravinám, které vyvolají globální hladomor,  ve snaze vydírat mezinárodní společenství.




- Avšak nezapomínejme: Nesmíme ponižovat Rusko:

- Rusko v neděli poprvé po pěti týdnech zahájilo letecké útoky na Kyjev a prohlásilo, že zničilo tanky dodané Západem. Vladimir Putin varoval, že pokud budou dodávky zbraní pokračovat, budou zasaženy další cíle.

Možná na znamení nového přístupu Putin řekl státní televizi Rossija, že Rusko zasáhne nové cíle na Ukrajině, pokud USA dodají rakety delšího doletu, které Kyjevu slíbily minulý týden.

Pokud by takové rakety byly dodány, "zasáhneme ty cíle, které jsme dosud nezasahovali", řekl Putin.

-  Ukrajinské letectvo a kyjevský starosta uvedli, že ruské strategické bombardéry Tu-95 v neděli časně ráno odpálily rakety na Kyjev z Kaspického moře a dvěma východními čtvrtěmi ukrajinského hlavního města otřásly exploze při útoku, který byl zaměřen na železniční infrastrukturu v Kyjevě. Starosta Vitalij Kličko uvedl, že nejméně jedna osoba byla převezena do nemocnice; bezprostředně nebyly hlášeny žádné oběti na životech.

Agentura Reuters:

Nad čtvrtěmi Darnytskyi a Dniprovskyi, kde se ozvaly výbuchy, stoupal k nebi tmavý dým.

Byly to první střely, které zasáhly hlavní město od konce dubna, kdy byla zabita produkční Rádia Svoboda, když ruská střela zasáhla budovu, v níž bydlela.

Podle předběžných údajů Rusko odpálilo rakety z letounů Tu-95 z Kaspického moře," uvedly ukrajinské vzdušné síly v prohlášení.

Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak vyzval Západ, aby na Rusko uvalil další sankce, které by ho potrestaly za údery, a aby Ukrajině dodal více zbraní.

Kreml se uchyluje k novým zákeřným útokům. Dnešní* raketové údery na Kyjev mají jediný cíl: zabít co nejvíce lidí," napsal.

Starosta nedalekého historického města Brovary  vyzval lidi, aby zůstali uvnitř svých domů, protože se objevily zprávy o zápachu sazí, který vycházel z kouře.

Komentátor Guardianu Simon Tisdall kritizuje NATO. Zajistilo pokračování ukrajinského konfliktu tím, že se nepostavilo Rusku. Nese vinu za systematické vraždění civilistů, proti čemuž nehne prstem.

Neochota NATO chopit se iniciativy je nepochopitelná. Návrhy na vytvoření bezletové zóny a bezpečného útočiště na západní Ukrajině jsou opakovaně odmítány jako příliš riskantní. Odvažte se tedy zkusit něco jiného! NATO na to má síly a prostředky. Mohlo by udělat mnohem více, aby zastavilo systematické zabíjení civilistů a zatlačilo Rusko zpět.

Zelenskij, ponechán v boji sám, prosí o těžké zbraně, ale jeho prosby stále často zůstávají nevyslyšeny nebo se reakce odkládají. "Musíme se vážně zabývat zásobováním [ukrajinské] armády, aby mohla dělat to, co po ní svět žádá: bojovat na bojišti sama proti světové supervelmoci," říká americký generál Philip Breedlove, bývalý velitel NATO v Evropě. Má pravdu.
 

Bezdomovectví | Rakousko | Automobilismus | Drogy | Zakázaný film ČT o Andreji Babišovi Selský rozum | Přímá demokracie | Norsko | Komunistická idea a její reflexe v politice i teorii | Katolická církev | Brexit | Islamofobie | Slovensko | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Očkování a racionalita | Srbsko | Japonsko | Státní správa v České republice | Budoucnost médií | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | Film | Donald Trump | Popkultura a společnost | Vědecký výzkum, Akademie věd a společnost | Povodně a změna klimatu | Demokratický proces se zasekl | Mučení | Český film | Kavkaz, Náhorní Karabach, Čečensko | Český památník z velkého roku | Írán | Genderová nerovnost ve společnosti | Řádění exekutorů v České republice | Druhá světová válka | Školství | Venezuela | Kuba | Václav Havel - dramatik a politik | Prezident Miloš Zeman ve funkci | Konec Obamovy agendy, selhání reforem v USA | Wikileaks | Korupce | 21. srpen 1968 | Čína | Německo dnes | Chudoba | Jemen | Nobelova cena míru | Turecko | Technologie | Globalizace | Životní prostředí | Občanská společnost | Ekonomika | Lidská práva | Kulturník | Extremismus | Sýrie | Spam a šíření dezinformací na internetu | Sociální poměry | Joe Biden | PPF | ISIS, Islámský stát | Česká literatura | Babiš | Léková politika, zdravotnictví | Rozhovory Britských listů | Doprava | Energetické úspory | Imigrace do Evropy | Česká republika | Velká Británie - politika a společnost | Polsko | Francie | Ekologie | Lidské zdraví | Zdravotnictví a reformy | Ukrajina, Rusko a dodávky plynu do Evropy | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Evropská unie | USA | Gruzie, Rusko a Jižní Osetie | Linefall | Petr Fiala | Sdělovací prostředky | Koronavirus | Česká politická scéna | Identita | Budoucnost NATO a OSN | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Globální oteplování | Rusko za Vladimíra Putina | Ukrajina
19275