"Stádní imunita" může být nyní nedosažitelná. Jak se můžeme naučit žít s COVIDem

12. 5. 2021

čas čtení 4 minuty
Na počátku pandemie výraz "stádní imunita" označoval konečné stadium. Mělo jít o bod, kdy dostatečné množství lidí bude chráněno před virovým onemocněním, takže se budeme patogenu moci zbavit a vrátit se k normálnímu životu, napsala Apoorva Mandavilliová.


USA patří k zemím, které naočkovaly více než polovinu dospělých přinejmenším jednou dávkou vakcíny. Ale počty denně očkovaných klesají a existuje rozsáhlý konsensus mezi vědci a experty na veřejné zdraví, že hranice tzv. stádní imunity dosáhnout nelze - přinejmenším v předvídatelné budoucnosti, a možná vůbec nikdy.

Místo toho dospívají k závěru, že spíše než dlouho slibovaný výstup z pandemie je reálný scénář, v němž se virus stane zvladatelnou hrozbou, která bude dál obíhat v následujících letech, nadále způsobovat hospitalizace a úmrtí, ale v mnohem menším rozsahu.

O kolik bude tento rozsah menší je však nejisté, zčásti to závisí i na tom, jakou část populace se podaří naočkovat a jak se virus bude vyvíjet. Je nicméně již jasné, že virus se mění příliš rychle, nové mutace se šíří příliš snadno a očkování probíhá příliš pomalu na to, aby byla v dohledu nějaká "stádní imunita".

Pokračující očkování, zejména u lidí s nejvyšším rizikem těžkého průběhu choroby, bude klíčem k omezení závažnosti dalších vln infekcí.

Taková změna vyhlídek znamená novou výzvu pro orgány ochrany veřejného zdraví.

Zpočátku bylo odhadováno, že k dosažení stádní imunity je potřeba dosáhnout odolnosti u 60 - 70 % populace. Většina expertů očekávala, že USA dokážou této hranice dosáhnout, jakmile budou mít k dispozici dostatek vakcín.

Jenomže během vývoje vakcín odhad hraniční hodnoty stádní imunity začal růst. Je tomu tak proto, že původní výpočty byly založeny na nakažlivosti originální verze viru. Nové mutace, zejména tzv. britská (B117), jsou ale asi o 60 % nakažlivější. V důsledku toho experti počítají s hranicí stádní imunity na úrovni nejméně 80 %. Pokud by vznikly ještě nakažlivější mutace, nebo pokud vědci zjistí, že očkovaní mohou stále přenášet virus, bude třeba kalkulaci znova revidovat.

Jenže průzkumy ukazují, že asi 30 % populace v USA stále váhá s vakcinací. Očekává se, že toto číslo klesne, ale zřejmě nikoliv dostatečně. Navíc i při teoretické proočkovanosti 95 % v celostátním měřítku může docházet k lokálnímu šíření viru např. v malém městě, kde proočkovanost dosahuje jen 70 %.

Vzhledem k pohybu lidí mezi regiony malá virová vlna může přeskočit z regionu s malou proočkovaností do oblasti, kde už je většina obyvatel chráněna.

Podobné je to s potenciálem šíření mezi jednotlivými zeměmi. A řada států světa ve vakcinaci velmi zaostává. V Indii byla plně vakcinována méně než 2 % obyvatel a v JAR dokonce méně než 1 %.

Pokud tedy není prakticky dosažitelná stádní imunita, nejvíce pak záleží na míře hospitalizací a úmrtí po rozvolnění.

Soustředěním se na očkování nejzranitelnějších skupin USA již tato čísla výrazně srazily. Pokud tímto směrem budou státy pokračovat, koronavirus se může stát sezónní záležitostí podobnou chřipce a zasahovat většinou mladé a zdravé lidi.

Z dlouhodobého hlediska - během jedné nebo dvou generací - je cílem dosáhnout toho, aby se koronavirus začal více podobat běžnému nachlazení. To by znamenalo, že k první infekci dojde v raném dětství a všechny další již proběhnou mírně, protože získaná imunita již částečně chrání před novými případy choroby.

Hrozí ovšem, že pokud nebude včas naočkováno dost lidí, mohou se vyvinout vysoce nakažlivé varianty, proti nimž vakcinace neochrání.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
6182

Diskuse

Obsah vydání | 13. 5. 2021