Vzrostly obavy z šírší války: Putin si dělá nároky na celý Doněck a Luhansk

22. 2. 2022

čas čtení 9 minut
- Lavrov: "Ukrajina nemá právo na suverenitu, protože nezastupuje všechny občany, kteří na jejím území žijí"

- Území, které v současné době kontrolují tzv. lidové republiky, tvoří méně než polovinu území doněcké a luhanské oblasti, ale oba subjekty si nárokují svrchovanost nad celými regiony. V létě 2014 převzala ukrajinská armáda zpět kontrolu nad mnoha městy, která původně obsadilo Rusko.  Putin potvrdil, že uznal  svrchovanost těchto tzv. lidových republik nad celými regiony. Vyvolává to obavy z širší války, protože velká část tohoto území je ovládána Ukrajinou.

Vladimir Putin prohlásil, že Rusko podpoří územní nároky svých zástupných států na východě Ukrajiny, čímž dramaticky zvýšil pravděpodobnost větší války v blízké budoucnosti.

Putin ve vyjádření pro tisk potvrdil, že Rusko uznalo rozšířené hranice dvou Ruskem kontrolovaných území na východě Ukrajiny.

"Uznali jsme tyto státy," řekl.

    To znamená, že jsme uznali všechny jejich základní dokumenty, včetně ústavy, kde je napsáno, že jejich [hranice] jsou území v době, kdy tyto dvě oblasti byly součástí Ukrajiny.

Jeho suché vysvětlení má výbušné důsledky: Rusko by mohlo územní nároky využít jako důvod k zahájení invaze na další ukrajinské území s tím, že hájí zájmy svých zástupných států v Doněcku a Luhansku.

Putin očekává, že o rozšíření vzbouřeneckých území bude Kyjev jednat s vedením tzv. lidových republik.   

Kyjev se však vždy bránil přímému jednání s vládami Ruskem kontrolovaných území s tím, že chce jednat přímo s Moskvou.

Zdá se, že Rusko vytváří rámec pro to, co by mohlo být širším konfliktem na Ukrajině.

- Organizace Human Rights Watch upozornila na to, že Rusko bombarduje civilní infrastrukturu v Sýrii, a vyjádřila obavy, že by se "strategie válečných zločinů" mohla opakovat i na Ukrajině, pokud by se konflikt dále vyostřil.

Šéf HRW Kenneth Roth varoval, že region by se mohl "ocitnout na pokraji významného ozbrojeného konfliktu" a že vzhledem k nedávnému chování Ruska během občanské války v Sýrii je to velmi znepokojivá vyhlídka.

Roth uvedl, že syrská vláda a její ruský spojenec koncem roku 2020 "projevily bezohlednost" k životu civilistů, když usilovaly o znovudobytí provincie Idlib a okolních oblastí na severozápadě Sýrie.

Téměř rok trvající bombardovací kampaň v Idlibu "nám dává představu o způsobu, jakým ruská armáda v poslední době bojuje," řekl Roth a dodal, že ruské bombardéry "záměrně útočí na civilní instituce, aby se pokusily znemožnit život a usnadnit syrské armádě válku".

Během této doby měl podle něj ruský prezident Vladimir Putin "velitelskou odpovědnost" a udělil nejvyšší vyznamenání "velitelům, kteří dohlíželi na tuto strategii válečných zločinů".

Roth uvedl: "Jsme hluboce znepokojeni tím, že by se tato strategie válečných zločinů (mohla) opakovat v případě Ukrajiny, pokud by tam vypukl ozbrojený konflikt."


- Klíčovou otázkou dnes je, zda Rusko uzná Luhanskou a Doněckou lidovou republiku v jejich stávajících hranicích - nebo si bude nárokovat jejich hranice z roku 2014. To zahrnuje i území kontrolované Ukrajinou.

Jedním z možných precedentů je Gruzie, kde Rusko v srpnu 2008 vedlo pětidenní válku. Existují zlověstné paralely. Kreml vyslal vojáky z odtržené Jižní Osetie do "vlastní" Gruzie. Vladimir Putin se nakonec gruzínského hlavního města Tbilisi nezmocnil. Získal však další území a obnovil starou sovětskou hranici Jižní Osetie.

To zahrnovalo i zabrání města Achalgori, kde dříve žili gruzínští a jihoosetští obyvatelé v míru společně pod kontrolou gruzínské vlády. Operace byla jednoduchá. Ruské jednotky zablokovaly horskou silnici obrněným vozidlem a na hlavním náměstí v Achalgori rozmístily něco, co označily za "mírové jednotky". Město je dnes pod kontrolou separatistů.


Analytici se domnívají, že pokus zopakovat Gruzii v roce 2022 by byl mnohem těžší a krvavější a zahrnoval by plnohodnotnou válku s ukrajinskou armádou.

- Ruskem podporovaný vůdce separatistů Denis Pušilin v úterý prohlásil, že Moskva oficiáně uznala separatistický region Doněck v rámci širších hranic Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, jejíž velkou část kontrolují ukrajinské síly.

V projevu v ruské státní televizi Pušilin uvedl, že otázka území, které není pod kontrolou separatistů, bude vyřešena později.


- Řecko, které má na východě Ukrajiny početnou komunitu emigrantů, uvedlo, že diplomaté v regionu byli po posledním vývoji událostí uvedeni do pohotovosti, aby 120tisícové komunitě pomohli.

Po mimořádném zasedání vládní Rady pro zahraniční věci a obranu (Kysea) Atény zdůraznily, že jsou "zcela synchronizovány" se svými partnery z EU a NATO, a označily ruské uznání samozvaných republik v Luhansku a Doněcku za "porušení územní celistvosti Ukrajiny a základních zásad mezinárodního práva".

Posílený konzulární tým v Mariupolu, frontovém městě, kde žijí převážně etničtí Řekové, je "v neustálé pohotovosti poskytnout jakoukoli nezbytnou pomoc", uvedla rada v prohlášení.

V souvislosti s eskalací napětí na východě Ukrajiny Atény upozorňují na těžkou situaci etnických Řeků, kteří tam žijí, a někteří analytici zašli tak daleko, že v případě plnohodnotné invaze by mohly být vyslány řecké námořní lodě k evakuaci členů této komunity.

V roce 2014 se Mariupol nakrátko dostal pod kontrolu proruských separatistických sil v Doněcké lidové republice.

Náměstek řeckého ministra zahraničí Andreas Katsaniotis, který má na starosti záležitosti diaspory, dnes ráno ve státní televizi uvedl, že zatímco řečtí občané, například učitelé, žijící v regionu, se vrátili do Atén, etničtí řečtí Ukrajinci s kořeny v oblasti zůstali na místě, protože "tam mají kořeny, které sahají mnoho let zpět".

"Děláme vše, co je v našich silách, abychom jim pomohli," řekl Katsaniotis a dodal, že diplomaté také apelovali na zástupce řeckých médií vyslané na Ukrajinu, aby navázali kontakt s konzulárními pracovníky.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v projevu k delegaci z Bulharska, který následoval po zasedání v Kysea, zdůraznil, jak je toto společenství pro Atény důležité.

"Naše země má při sledování vývoje další důvod k obavám," řekl, "ochrana a podpora etnických Řeků na Ukrajině a velmi početné komunity v Mariupolu, která je v regionu přítomna již více než 2000 let."


- Moskva vysílá smíšené signály ohledně toho, zda bude usilovat o dobytí dalšího území na východě Ukrajiny.

Dvě Ruskem kontrolovaná území na východě Ukrajiny tvrdí, že by měla mít více území, než v současnosti kontroluje. To zahrnuje i velké město Mariupol, které se nachází na ukrajinské straně frontové linie. Pokud Moskva jejich nárok podpoří, pak by Rusko mohlo zahájit útok s cílem zmocnit se tohoto území.

Klíčovou otázkou v Moskvě tak dnes je, zda Rusko uznává stávající hranice území - nebo území, které by chtělo kontrolovat.

Vyhlášené hranice v roce 2014 zahrnují města jako Mariupol. Současné hranice je neobsahují.

Co se tedy děje? Nejednoznačnost může být záměrná a umožňuje Vladimiru Putinovi rozhodnout se na základě toho, jak Západ zareaguje na jeho formální obsazení ukrajinského území.

Pokud bude při vyjednávání potřebovat nový trumf, může pohrozit novou válkou, aby získal další území.

Na druhou stranu je možné, že mnozí z těch, kteří hovoří, prostě neznají odpověď. Peskov, který byl dlouze dotazován novinářem BBC, řekl, že ke tomu, co řekl, nemůže nic dodat.


- Německo zastavilo proces certifikace kontroverzního plynovodu Nord Stream 2 v reakci na ruské uznání samozvaných republik v Luhansku a Doněcku na východě Ukrajiny, oznámil kancléř Olaf Scholz.

V úterý ráno dal německý ministr energetiky Robert Habeck pokyn ke stažení kladného posudku, který je nutný pro povolení plynovodu mezi Ruskem a Německem.

"Bez tohoto osvědčení nemůže být Nord Stream 2 uveden do provozu," řekl Scholz v poledne na tiskové konferenci v Berlíně.

Německý politik  označil Putinovo uznání Ruskem kontrolovaných území za "závažné porušení" mezinárodního práva, které porušuje desetiletí trvající dohody mezi Ruskem a Západem.

"Dnešní situace je zásadně odlišná."



- Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý zpochybnil právo Ukrajiny na suverenitu, protože vláda v Kyjevě podle něj nezastupuje všechny občany, kteří v té zemi žijí, uvedla agentura Interfax.

"Nemyslím si, že někdo může tvrdit, že ukrajinský režim od státního převratu v roce 2014 zastupuje všechny lidi žijící na území ukrajinského státu," řekl Lavrov.

1
Vytisknout
7624

Diskuse

Obsah vydání | 24. 2. 2022