Proč Rusko nedokázalo vyhrát bitvu o Donbas

9. 5. 2022

čas čtení 6 minut
Když Rusko minulý měsíc přesunulo desítky tisíc vojáků svých obrněných sil z okolí severně od Kyjeva a Sum na severní křídlo donbaské fronty, panovaly obavy, že přidaná síla by mohla způsobit obrněný průlom ukrajinských linií. Po téměř třech týdnech bojů však ukrajinské jednotky linii na většině míst udržely, napsal Daniel Davis.

Neschopnost Ruska dosáhnout průlom představuje pro ukrajinské ozbrojené síly pozoruhodný úspěch. Zda tento počáteční úspěch dovede Ukrajinu ke konečnému vítězství, bude záviset na tom, jak se v následujících týdnech a měsících projeví několik klíčových faktorů. Výsledek bitvy o Donbas a rusko-ukrajinské války je stále ve vzduchu.

Co si Rusko myslelo, že je čeká

Ruské vojenské orgány pravděpodobně očekávaly, že do tohoto okamžiku dosáhnou průlomu na severním křídle ukrajinské obrany na Donbasu – a selhaly. Důvodem je, že ukrajinské jednotky nadále překonávají očekávání a ruské jednotky nedosahují patřičných výkonů (v důsledku nedostatečného/špatného taktického předválečného výcviku). Z praktického hlediska však úspěšná obrana Ukrajinců vyplývá z propracované obrany, kterou Kyjev nařídil po roce 2014.

Obrana na Donbasu zahrnuje betonové bunkry, vzájemně se kryjící pozice, vzájemně propojená palebná pole, protitankové miny a předem rozmístěná dělostřelecká postavení na pravděpodobných ruských přístupových cestách. Tyto obranné práce a plány způsobily útočícím ruským jednotkám značné škody a byly primárně zodpovědné za zabránění jakémukoli průniku. Tato úspěšná obrana však nebyla zadarmo.

Putin vrací úder

Rusko prakticky nepřetržitě buší na celou 480 km dlouhou frontu neúnavným ostřelováním těžkým dělostřelectvem, raketovou palbou a leteckými útoky. Putinovy ​​síly se zaměřily na body jižně od Izjumu, Kramatorsku, Severdoněcku a Popasné a vrhly na obránce v těchto oblastech neuvěřitelně intenzivní palbu. Takové útoky zatím nezpůsobily přerušení spojení, ale je důležité pochopit, že muži pod tímto ostřelováním nejsou imunní vůči kumulativním účinkům tolika explozí.

Dopad bitvy na Donbasu

Jedním z nejtrvalejších důsledků americké války v Afghánistánu a Iráku trvající dvě desetiletí byli vojáci – údajně jich bylo přes 400 000 – kteří utrpěli traumatická poranění mozku přílišným vystavením nepřátelským granátům, raketám a minometné palbě. Zákopová válka 1. světové války – podobná bitvě o Donbas – způsobila vojákům neúnavným dělostřeleckým ostřelováním to, co bylo známo jako "granátový šok". Na obou stranách linie bylo mnoho vojáků po příliš velkém vystavení explozím duševně invalidních. V tuto chvíli je neznámé, kdy – nebo zda – by ukrajinští obránci mohli podlehnout ostřelování a zlomit se, ale tlaky a stresy jsou skutečné a významné.

Ruské jednotky jsou také vystaveny palbě ukrajinského dělostřelectva, ale zjevně v nižších objemech, a proto by se kumulativně zdálo, že nesou menší riziko v důsledku účinků "granátového šoku". Ale i kdyby Rusko nakonec rozdrtilo ukrajinskou obranu a dobylo Donbas, budou to vyčerpané síly a nebudou schopny pokračovat dále, aby obsadily Oděsu na pobřeží Černého moře, nebo udeřily na sever, aby dobyly Charkiv. Aby zvážil jakoukoli možnost dobytí kteréhokoli města, bude muset Putin udělat to, co dosud odmítal: Zmobilizovat určité procento svých záložních sil.

Ruská masová mobilizace?

Jak to podrobně prozkoumal vojenský expert Michael Kofman, mobilizace země pro otevřenou válku proti Ukrajině by byla nezbytná k uvolnění nebo vytvoření nových bojových uskupení, které by pokračovaly ve válce na Ukrajině. Pro Putina to znamená značné politické náklady. Ale bez mobilizace by Rusko nemuselo dobýt Donbas a rozhodně by nebylo schopno dále vést válku.

Putin se proto rychle blíží ke kritickému rozhodnutí: a) doufat, že dokáže dobýt Donbas bez mobilizace pomocí jednotek, které má, a pak tam vyhlásit vítězství a ukončit válku, nebo b) provést národní mobilizaci a přidat další desítky tisíc vojáků, aby si vynutili průlom v Donbasu a případně později přidal ještě další vojáky a poté se přesunuly na Oděsu nebo Charkiv.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij má na výběr. Ukrajina dostává ze Západu velké množství stále zásadnějších zbraňových systémů, včetně těžkého dělostřelectva, tanků a raket protivzdušné obrany dlouhého doletu. Časem je možné – i když zdaleka ne jisté –, že by Ukrajina mohla s dostatkem nového vybavení a vycvičenými jednotkami vyvinout útočnou kapacitu, aby přešla z obrany do útoku a pokusila se vyhnat Rusko z ukrajinského území.

Předpokládejme, že se Zelenskij pokusí nařídit útok, než vytvoří dostatek nových jednotek. V tom případě však Ukrajina riskuje, že utrpí velké ztráty, protože ruské ofenzivy dosud trvají. Nejvýznamnější výhody Ukrajinců jsou v současnosti výsledkem připravených obranných pozic; přechod do ofenzívy by je vytáhl do otevřeného prostoru a učinil by je zranitelnými ze strany ruských obrněných jednotek.

Sečteno a podtrženo: Ukrajina byla doposud úspěšná v blokování postupu Ruska na Donbasu a bude mít solidní šanci v tomto trendu pokračovat. Je však otevřenou otázkou, jak dlouho může Ukrajina nadále trpět ztrátami z těžké palebné síly, kterou Rusko denně chrlí na obránce. Válka je nakonec soutěží vůlí. Uvidí se, kdo má na Donbasu silnější vůli. Také nevíme, kdo nejúčinněji snese nejvíce obětí a kdo se zlomí jako první. Právě teď se válka může naklonit oběma směry.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
6599

Diskuse

Obsah vydání | 12. 5. 2022