O roli kritiky a pochybností ve vědě

12. 5. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Setkávám se s názorem, že věda (myslí ta přírodní, experimentální) je založena na pochybování a kritickém myšlení, což bývá často nepřímý nátlak na to, aby člověk uznal nějakou pitomost, protože by měl přece mít k jejímu odmítání kritický a pochybovačný postoj. Musím začít tím, že triumf vědy spočívá nikoli v jejích teoriích, o nichž si právem můžeme myslet, že jsou dočasné, ale spočívá v jejích experimentech, které fungují v technické praxi. Pochybování a kritické myšlení ve vědě není účelem vědy, ale je prostředkem k hledání postupů, které v reálném životě obstojí. Kdyby někdo řekl, že nebude používat žárovku nebo nepůjde na operaci slepého střeva, protože pochybování a kritický přístup znamená nevěřit v to, že budou fungovat, byl by šílenec. 

Stejně třeba stolař by se asi velmi divil, kdyby mu někdo řekl, že nemá používat osvědčené postupy, chce-li být dostatečně kritický a umět nad věcmi pochybovat. Stolař by asi měl pocit, který filozof Hilary Putnam přisuzoval pragmatismu: anti-skepticismus. Tento postoj lze vystihnout tím, že nemůžeme čekat na dokonalé poznání, jinak bychom zemřeli – musíme svůj život obstarávat s tím, co víme, a hledat lepší poznání.  

Roli kritiky a pochybnosti ve vědě můžeme demonstrovat právě na stolaři: vede-li kritika a pochybování k vynálezu lepších postupů, pak má samozřejmě velký smysl a může vést k tak zásadní technologické inovaci, že si na staré postupy nikdo nevzpomene. Stejně v případě kritiky vědeckých teorií nestačí mít pochyby a argumenty proti, ale je třeba přijít s teorií, která je lepší, tedy která predikuje všechny známé experimenty relevantní pro danou teorii a dokáže ještě také předpovědět experimenty, které nás dosud nenapadly a které predikuje v reálném světě lépe než stará teorie. 

Důležité a fascinující je, že experimenty zůstávají, fungují v běžné praxi, používají se právě v řemeslech, průmyslu, technologiích, ať už se teorie mění jakkoli. Z této schopnosti vědy měnit náš svět povstala její autorita v moderním světě. Kdyby věda přinášela jen kritiku a pochybnosti, neměli bychom moderní průmysl, medicínu, dopravu, potraviny, internet atd., měli bychom jen kritiku a pochybnosti. 

Často si představuji filozoficky provokativní, i když nijak zvláštní, situaci, kdy průmyslová výroba, založená na nějakém fyzikálním poznání, vyrábí zboží, zatímco fyzikové v tu samou dobu dojdou ke konsenzu, že teorie, na níž ta výroba je založena, neplatí. Výroba ovšemže nerušeně pokračuje dále. Právě proto, že experimenty jsou trvalé a objektivní, zatímco teorie jsou kulturní konstrukty tvořené imaginací a přijímané konsenzem. V experimentu musíte zacházet s něčím, co Kant nazval „věc o sobě“, naopak teorie se pohybuje jen v pojmech.

Filozoficky mnohem zajímavější otázka je, co vlastně znamená, že experiment dává stejné výsledky. Dnes je to vysoce aktuální téma, protože u velké části experimentů, publikovaných v biomedicíně, se zdá nemožné zopakovat je se stejnými výsledky, což z nich dělá pouhé artefakty a nikoli experimenty. Když řemeslník vyrábí podle téhož postupu tytéž židle nebo to dělá výrobní linka na výrobu aut, v jakém smyslu jsou ty židle nebo ta auta „stejná“? Jistě zde nějaký důležitý smysl tohoto slova musí být, jinak by neměla smysl kontrola kvality, ale filozoficky se zdá velmi těžko uchopitelný.  

Role kritiky a pochybností ve vědě je právem zdůrazňována jako klíčová, protože věda je cesta k novým objevům, vynálezům, teoriím, věda není opakování známého. Nicméně mít kritiku a pochybnosti jako nástroj k popírání osvědčených postupů ve jménu propagování pitomostí, předsudků, lží, propagandy a podobně je vrcholně stupidní a zhoubné. Inovace není v tom, že pouze pochybujeme a kritizujeme, inovace vyžaduje jasné prokázání, že nový postup nebo myšlenka funguje v realitě lépe než starý postup nebo myšlenka. Drtivá většina postupů a myšlenek, které se vydávají za inovace, selhává a nefunguje, o to větší hodnotu pak mají ty inovace skutečné.

1
Vytisknout
1934

Diskuse

Obsah vydání | 17. 5. 2022