Ukrajina: Skutečný počet mrtvých civilistů je o tisíce vyšší než oficiální údaje, varuje OSN

10. 5. 2022

čas čtení 8 minut

- Počet civilistů zabitých na Ukrajině od začátku války je "o tisíce vyšší" než oficiální údaje, uvedla vedoucí mise OSN pro monitorování lidských práv v zemi.

Oficiální počet mrtvých civilistů na Ukrajině podle OSN činí 3 381 a 3 680 zraněných. Na otázku ohledně počtu mrtvých a zraněných odpověděla Matilda Bognerová novinářům:

V současné době můžu říct jen to, že je to o tisíce vyšší číslo, než jaké jsme vám  sdělili.

Tým OSN, který zahrnuje 55 pozorovatelů na Ukrajině, uvedl, že většina mrtvých byla způsobena výbušnými zbraněmi s velkou dopadovou plochou, jako jsou raketové a letecké údery.

Bognerová k tomu dodala: Nic nevíme o  Mariupolu, kam je pro nás obtížné se dostat

Bognerová uvedla, že její tým rovněž vyšetřuje "věrohodná obvinění" z mučení, špatného zacházení a poprav ze strany ukrajinských sil vůči ruským invazním jednotkám a přidruženým ozbrojeným skupinám.

Bognerová řekla: "Pokud jde o rozsah porušování práv ze strany ukrajinských sil, zatímco rozsah je výrazně vyšší ze strany ruských jednotek, dokumentujeme také porušování práv ze strany ukrajinských sil.

- Francie uvedla, že dohoda o navrhovaném zákazu ruské ropy v EU by mohla být uzavřena tento týden, a to i přes odpor maďarského premiéra Viktora Orbána, který plány přirovnal k atomové bombě.

Francouzský prezident Emmanuel Macron má později v úterý uskutečnit telefonický rozhovor s maďarským lídrem ve snaze prolomit patovou situaci. Clément Beaune, Macronův spojenec a francouzský ministr pro Evropu, uvedl, že si myslí, že "bychom mohli uzavřít dohodu tento týden".
 
Mezitím Ursula von der Leyenová uvedla, že došlo k pokroku poté, co v pondělí večer na poslední chvíli odjela do Budapešti, aby s Orbánem projednala plány.

Předsedkyně Evropské komise označila diskusi za "užitečnou pro vyjasnění otázek týkajících se sankcí a energetické bezpečnosti". Dodala: "Dosáhli jsme pokroku, ale je zapotřebí další práce." Slíbila, že uspořádá videokonferenci s dalšími zeměmi v regionu s cílem posílit spolupráci v oblasti ropné infrastruktury.

Diplomaté EU trvají na tom, že všech 27 členských států jednotně stojí za myšlenkou zákazu ruské ropy, přičemž zdroje blízké rozhovorům označují zpoždění spíše za technické než politické.

EU však doufala, že ropné embargo a nový soubor sankcí vůči vlivným Rusům oznámí před minulým víkendem poté, co von der Leyenová minulou středu představila své plány v Evropském parlamentu.


- Litevský parlament jednomyslně odhlasoval, že označuje ruské akce na Ukrajině za "genocidu" a "terorismus", a vyzval k vytvoření mezinárodního tribunálu pro stíhání podezřelých z válečných zločinů.

Návrh uvádí, že válečné zločiny ruských sil zahrnují úmyslné zabíjení civilistů, masové znásilňování, násilné přesídlování ukrajinských občanů do Ruska a ničení hospodářské infrastruktury a kulturních památek.

- Británie, EU a USA veřejně obvinily Rusko z masivního kybernetického útoku na satelitní internetovou síť hodinu předtím, než ruský prezident Vladimir Putin provedl invazi na Ukrajinu.

Digitální útok na síť KA-SAT společnosti Viasat koncem února vyřadil z provozu tisíce modemů a pomohl usnadnit Putinovi invazi do země, uvedla Rada EU ve svém prohlášení.

Kybernetický útok měl "významný dopad" a způsobil "výpadky a narušení komunikace ve veřejných orgánech, podnicích a uživatelích na Ukrajině a zasáhl i několik členských států EU", uvádí se v prohlášení a dodává:

    Tento nepřijatelný kybernetický útok je dalším příkladem pokračujícího nezodpovědného chování Ruska v kyberprostoru, které je nedílnou součástí jeho nezákonné a neoprávněné invaze na Ukrajinu.


Britské národní centrum pro kybernetickou bezpečnost vyhodnotilo, že se ruská vojenská rozvědka  podílela na útocích na ukrajinské vládní internetové stránky z 13. ledna i na následném útoku, který 24. února zasáhl společnost Viasat.

- Na Ukrajině uprchlo z domova více než osm milionů lidí, uvádí OSN

Agentura OSN pro migraci uvedla, že od 24. února, kdy Rusko zahájilo invazi, bylo na Ukrajině vnitřně vysídleno více než osm milionů lidí.

Údaje zveřejněné ve zprávě Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) představují 24% nárůst oproti prvním údajům o vnitřním vysídlení zveřejněným 16. března.

Téměř polovina z nich zvažuje další přesídlení kvůli humanitární krizi v zemi, uvádí se ve zprávě. Domů se vrátilo více než 2,7 milionu lidí.

Průzkum zdůrazňuje, že mezi lidmi, kteří byli na Ukrajině vnitřně vysídleni, převažuje potřeba finanční podpory. Dvě třetiny lidí označily peněžní pomoc za jednu ze svých potřeb, zatímco na začátku války to bylo 49 %. Více než 70 % z nich uvedlo, že by tuto peněžní pomoc použili na nákup potravin nebo léků.

- Rusko se nezúčastní zvláštního zasedání Rady OSN pro lidská práva věnovaného Ukrajině, uvedlo ministerstvo zahraničí.

Více než 50 zemí, včetně Velké Británie, Německa, Turecka a USA, podpořilo žádost Kyjeva a požadovalo svolání mimořádného zasedání nejvyššího orgánu OSN pro lidská práva.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková a její nizozemský protějšek Wopke Hoekstra navštívili při nečekané návštěvě Ukrajiny oblasti v okolí Kyjeva zdevastované válkou.

Obě návštěvy byly neohlášené, přičemž Baerbocková navštívila město Buča, které se stalo synonymem pro obvinění z ruských válečných zločinů poté, co byly v ulicích nalezeny desítky mrtvol v civilním oblečení. Baerbocková je nejvýše postaveným německým vládním představitelem, který navštívil Ukrajinu od začátku války.


- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij prohlásil, že plánovaný šestý balík sankcí EU proti Rusku, včetně ropného embarga, je potřebný



- Nedávný nárůst úmrtí delfínů v Černém moři může být způsoben válkou na Ukrajině
, uvedli vědci.

Vědci se domnívají, že zvýšené hlukové znečištění v severní části Černého moře, způsobené asi 20 plavidly ruského námořnictva a probíhajícími vojenskými aktivitami, mohlo vyhnat kytovce na jih k tureckým a bulharským břehům, kde v neobvykle vysokém počtu uvízli nebo se chytili do rybářských sítí.

Od začátku války zaznamenalo Turecko na svém černomořském pobřeží nárůst počtu uvízlých delfínů obecných (Delphinus delphis). V západní části Černého moře bylo nalezeno více než 80 mrtvých zvířat, což Turecká nadace pro výzkum mořského prostředí (Tudav) označila za "mimořádný nárůst".

Prvotní vyšetřování Tudavu ukázalo, že přibližně polovina těchto delfínů zahynula poté, co se zamotali do rybářských sítí. Osud druhé poloviny je však podle doktora Bayrama Öztürka, předsedy Tudav, stále "nezodpovězenou otázkou", protože na mrtvolách nebyly nalezeny žádné známky zamotání ani střelná zranění.

"Akustické trauma je jednou z možností, které přicházejí v úvahu," řekl Öztürk, i když zdůraznil, že je důležité zůstat opatrný. "Nemáme důkaz o tom, co může nízkofrekvenční sonar v Černém moři způsobit, protože jsme nikdy neviděli tolik lodí a tolik hluku po tak dlouhou dobu - a věda vždy vyžaduje důkazy."

1
Vytisknout
5657

Diskuse

Obsah vydání | 12. 5. 2022