Jak se konečně "pořádně" emancipovat: Rýt držkou v uloupené zemi

10. 6. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 5 minut
Někdejší hlavní Putinův spojenec v ČR Zeman v ukrajinské kauze hovoří o tom, že ruského prezidenta je třeba postavit před soud. I jinak tupému Hradu došlo, že jeho dosavadní kurz na "dohodu s Moskvou za každou cenu a za všech okolností" není udržitelný, takže se musí přinejmenším začít přetvařovat. Podobný závěr z únorového přepadení Ukrajiny vyvodily dokonce i dezinformační Parlamentní listy


K tomu, abyste dál donekonečna opakovali mantru o diplomatických jednáních a míru tam, kde veškerá diplomacie selhala a rozhodují jen zbraně - a cynický útočník poslední kolo jakobyrozhovorů využil výhradně ke shromažďování zpravodajských informací o potenciálních slabinách své oběti, na které by mohl udeřit příště - k tomu nejspíše musíte být naprostý ignorant a navrch mravní invalida.

Ukrajina nemá nejmenší důvod jednat s Ruskem, když vidí, že okupant v rámci "míru" od roku 2008 soustavně krade další a další gruzínské území. Takový "mír" není lepší než válka. Je dokonce ještě horší, protože napadeného připravil o jakoukoliv možnost se bránit a udělal z něj bezmocnou oběť naprosté zvůle okupantů.

Ukrajina při pohledu na historii syrské války nemůže najít nejmenší důvod uzavírat další z "ruských příměří", které by Kreml opět využil ke konsolidaci zle pocuchaných ozbrojených sil, nápravě jejich systémových nedostatků, postupnému doplnění arzenálu a obnovení útoku za výhodnějších podmínek, ve vhodnější chvíli, na jiných úsecích fronty.

Rusko si stále myslí, že imperialistickou válku proti Ukrajině vyhrává, že mu tedy stačí počkat na příští americké volby a pak se dohodnout s Trumpovými nohsledy, kteří zablokují Bidenovu vojenskou pomoc Ukrajině. A bude prý vymalováno. Znova vzhůru na Kyjev.

***

Je velice zajímavé, třebaže vůbec ne překvapující, že lidé, kteří v kontextu boje proti bývalému západnímu kolonialismu jsou ochotni hájit i sebevětší politické extrémy a excesy, na druhé straně nemají žádný problém s tím, že obětem kolonialismu ruského doporučují smířit se s veškerým příkořím a rýt držkou v uloupené zemi.

Problémem nejsou častý arabský obdiv k nacismu, esesácké kořeny syrských bezpečnostních služeb, černý "bojovník za svobodu", který si v rasistickém tažení proti bělochům říkal Hitler Hunzwi, ani extrémní islamismus. Vše omluvíme, protože terč "je správný".

Ale mávněte kouzelným proutkem - a antikolonialistický boj Ukrajinců se přesně v intencích moskevské propagandy zredukuje na "pouhý nacismus".

Tak totiž vypadá ono svérázné pojetí emancipace, kterým nás vybavila extrémní levice, jež má na českém území až na nečetné výjimky už po generace uloženo v ideologických genech systematické stranění ruskému imperialismu.

Oběti ruského útlaku nemají právo na nic než na kategorický požadavek samozvaných radílků, aby proboha konečně držely hubu a smířily se s bezmocností vůči koloniálním dobyvatelům.

Kdysi se s vážnou tváří tvrdilo, že za kapitalismu dochází k vykořisťování člověka člověkem, kdežto v sovětském socialismu je tomu zcela naopak.

Stejný typ reproduktorů účelově stranící kolonialistické propagandy dnes do omrzení přežvykuje řeči o tom, že palestinští teroristé mají právo použít v boji libovolných prostředků, protože Izrael je výsledkem západního kolonialismu, ale Ukrajinci musejí být zticha a bránit se nesmějí nijak, protože ruská knuta a ruské jho jim mají vonět posvátným mírem a požehnanou svobodou.

Univerzální lidská práva, hodnoty humanismu, tolerance, emancipace tedy neplatí nikdy. V boji se západním kolonialismem můžete být bezohledný terorista nebo nácek, vyhazovat do vzduchu nevinné civilisty ve veřejné dopravě, vést rasistická tažení. Ale jakmile se postavíte koloniálním mocnostem zcela svévolně ocejchovaným coby "progresívní", dostanete automaticky nálepku pravičáckého reakcionáře.

Čím dříve typ instinktivního poskoka bezohledného koloniálního násilí "ve správných barvách" definitivně splyne s otevřeně proruskými okamurofašisty, jak už se to stalo Ivanu Davidovi, Jaroslavu Baštovi nebo Jaroslavu Foldynovi, tím lépe.

-1
Vytisknout
7734

Diskuse

Obsah vydání | 14. 6. 2022