Hořící planeta: proč jsou vlny veder na světě stále intenzivnější?

19. 6. 2022

 

To ale nebylo všechno. Na severním pólu byly také zaznamenány podobně neobvyklé teploty, překvapivé pro roční období, kdy by se Arktida měla pomalu dostávat ze zimního mrazu. Podle vědců bylo v této oblasti o více než 3 °C tepleji, než je její dlouhodobý průměr.

Vyvolat vlnu veder na jednom pólu lze považovat za varování; vlny veder na obou pólech najednou začínají hodně připomínat klimatickou katastrofu.

Od té doby na meteorologických stanicích po celém světě stoupá rtuť teploměru jako globální mexická vlna.

V březnu zasáhla Indii a Pákistán vlna veder, která přinesla nejvyšší teploty v tomto měsíci od doby, kdy se před 122 lety začaly vést záznamy. Spalující počasí pokračovalo na celém subkontinentu a způsobilo katastrofu pro miliony lidí. V USA se jaro podobalo spíše polovině léta a v květnu teploty v celé zemi prudce stoupaly. Ve Španělsku se rtuť teploměru na začátku června vyšplhala až na 40 °C. Evropou se přehnala vlna veder, která minulý týden zasáhla i Velkou Británii.

Vědcům se podařilo rychle prokázat, že tyto rekordní teploty nejsou žádným přirozeným jevem. Studie zveřejněná minulý měsíc ukázala, že pravděpodobnost vzniku vlny veder v jižní Asii byla třicetkrát vyšší v důsledku lidského vlivu na klima.

Vikki Thompsonová, klimatoložka z Cabotova institutu Bristolské univerzity, vysvětlila: "Změna klimatu způsobuje, že vlny veder jsou na celém světě teplejší a trvají déle. Vědci prokázali, že mnoho konkrétních vln veder je intenzivnějších v důsledku změny klimatu způsobené člověkem. Signál změny klimatu je dokonce zjistitelný v počtu úmrtí, která jsou vlnám veder připisována."

Friederike Ottová, vedoucí lektorka klimatických věd na Granthamově institutu Imperial College v Londýně, uvedla, že jen v Evropě se četnost vln veder zvýšila stonásobně nebo více, což je způsobeno lidskou činností při vypouštění emisí skleníkových plynů do atmosféry. "Změna klimatu skutečně mění pravidla hry, pokud jde o vlny veder: jejich četnost, intenzita a trvání se zvýšily po celém světě," řekla.

Tento typ veder představuje vážnou hrozbu pro lidské zdraví, a to jak přímo, protože zatěžuje naše těla, tak nepřímo, protože poškozuje úrodu, způsobuje požáry a dokonce poškozuje naše zastavěné prostředí, jako jsou silnice a budovy. Nejvíce trpí chudí lidé, protože právě oni jsou na polích, v továrnách nebo na ulici bez přístřeší uprostřed horka a nemají luxus klimatizace, když se dostanou domů.

Samotná klimatizace je dalším aspektem problému: její rostoucí používání a masivní spotřeba energie hrozí zrychlením emisí skleníkových plynů, právě když je naléhavě potřebujeme snížit. Radhika Khosla, docentka na Smithově škole Oxfordské univerzity, řekla: : "Globální společenství se musí zavázat k udržitelnému chlazení, jinak riskuje, že se svět dostane do smrtící zpětné vazby, kdy poptávka po chladicí energii bude dále zvyšovat emise skleníkových plynů a povede k ještě většímu globálnímu oteplování."

Existují způsoby, jak snížit dopady na jednotlivce a jak přizpůsobit naše města. Pomoci může natírání střech v horkých zemích na bílo, aby odrážely sluneční paprsky, pěstování břečťanu na zdech v mírnějších oblastech, výsadba stromů pro stín, fontány a více zelených ploch ve městech. Mezi náročnější adaptační opatření patří změna materiálů, které používáme na budovy, dopravní sítě a další důležitou infrastrukturu, aby okna nevypadávala z rámů, silnice se v horku netopily a koleje se neprohýbaly.

Tato opatření však mohou být vždy jen náplastí - klimatickému chaosu zabrání pouze drastické snížení emisí skleníkových plynů. K současným vlnám veder dochází v důsledku oteplení Země o zhruba 1,2 °C oproti předindustriálnímu období - státy se na klimatickém summitu OSN v Kodani v listopadu loňského roku dohodly, že se pokusí nedovolit, aby se oteplilo o více než 1,5 °C. Při překročení této hodnoty budou změny klimatu příliš velké na to, aby je bylo možné překonat stinnými stromy nebo bílými střechami, a při 2C bude extrémním horkem trpět odhadem 1 miliarda lidí. "Nemůžeme se přizpůsobit, abychom se vyhnuli klimatické krizi," řekla Katharine Hayhoeová, hlavní vědecká pracovnice organizace Nature Conservancy, deníku Observer. "Pokud budeme pokračovat v dosavadním vývoji emisí skleníkových plynů, není možná žádná adaptace. To prostě nejde."
 
Indie

Dokonce i hory, tradiční únik před nesnesitelným vedrem ve městech, nyní nabízejí jen málo úlevy

Každé léto, když se horko v nížinách stane nesnesitelným, dělá softwarový inženýr Akhilesh Gupta to, co dělávali Britové, když vládli Indii - naloží rodinu do auta a vyrazí z Dillí na dlouhou cestu, aby si užil chladného vzduchu v horách.

Letos se rodina nemohla dočkat. Od poloviny března se indické hlavní město zmítalo v neúprosných vedrech, kdy se teploty pohybovaly kolem 45 °C, což činilo život a práci nesnesitelnými.

V dřívějších letech bývaly tak vysoké teploty jen letmým rysem léta. Letos jsou novým normálem. Poptávka po elektřině prudce vzrostla, protože Indové používají více klimatizace. Některé oblasti postihl nedostatek vody. Nejhůře jsou postiženi ti, kteří pracují venku - stavební dělníci, autodopravci, strážníci.

Guptovi dorazili do cíle své cesty v Nainitalu ve výšce více než 2 000 m n. m. a zjistili, že ve městě panuje nejteplejší léto za posledních 30 let. Jednoho dne se teplota vyšplhala na nebývalých 34 °C.

"Jezdím sem každé léto už od dětství a nikdy jsem nepotřeboval stropní ventilátor. Nikdy tu nebývalo víc než 28C. Nemohli jsme jezdit na lodičkách, bylo takové horko. Bylo to lepší než v Dillí, ale byl to pro nás obrovský šok," řekl Gupta.

Jeho přátelé se vydali na trek do ještě vyšších nadmořských výšek a zjistili, že hory obvykle pokryté sněhem mají jen poprašek.

Vlna veder zasáhla od března většinu oblastí Indie. Údaje meteorologického oddělení ukazují, že Dillí zaznamenalo od začátku léta maximální teplotu 42 °C (a více) ve 25 dnech, což je nejvyšší počet dní od roku 2012. Březen byl v Indii nejteplejší od začátku záznamů před 122 lety.

Ke škodám na úrodě, které odborníci na klima předpovídali, již dochází. Zemědělci na severu Indie vidí, jak jim slunce spaluje pšenici. Odhaduje se, že ve státech poblíž Dillí - Paňdžábu, Harijáně a Uttarpradéši, indické "pšeničné míse" - bylo poškozeno 15 až 35 % úrody pšenice.

Odborníci na klima tvrdí, že Dillí čekají vlny veder. Podle jejich odhadů je Dillí natolik zastavěné, že přišlo o 50 až 60 % mokřadů a přirozeného ekosystému, který by mohl zmírňovat teploty.

Abinash Mohanty, vedoucí programu v Radě pro energii, životní prostředí a vodu, chce, aby byla aktualizována definice "vlny veder". Podle něj by se vlny veder neměly omezovat na dny, kdy teplota překročí určitou oficiálně stanovenou hodnotu, protože pro většinu chudých Indů žijících ve slumech v domech s plechovými střechami je teplota vždy o pět až šest stupňů vyšší než venku.

"Lidé v Dillí budou v příštích letech zažívat extrémní nepohodlí. Bude to mít dopad na jejich zdraví a produktivitu, stejně jako na jejich kognitivní zdraví, protože pokud nemůžete v noci spát, nemůžete druhý den fungovat," řekl Mohanty.

Stavební dělnice již nyní trpí zdravotními problémy. "V okolí nejsou žádné čisté veřejné toalety, takže omezuju příjem vody, abych nemusela chodit na záchod. Minulý měsíc jsem skončila v nemocnici s dehydratací," řekla Sunita Devi, která odváží suť ze staveniště v Friends Colony West.

Zpráva Mezinárodní organizace práce z roku 2019 nazvaná Práce na teplejší planetě předpovídá, že Indie do roku 2030 "ztratí v důsledku tepelného stresu ekvivalent 34 milionů pracovních míst na plný úvazek".

Jednotlivci již dopady pociťují. Život lidí, jako je Virender Sharma, který prodává květiny na ulici, se stal těžším. Kvůli slunci, které květiny ničí, se jeho příjmy drasticky snížily. Každodenní nepohodlí se na něj podepisuje.


Španělsko

Zoufalí rorýsi padají z hnízd, zuří požáry - a všichni chtějí místo v městském bazénu


Stromy lemované ulice čtvrti Tiro de Línea v jižní Seville už dlouho hostí málo známého hosta: jednu z největších kolonií bahňáků ve Španělsku.

Ptáci se však tento týdendostali do ohniska zájmu veřejnosti jako nejviditelnější příznak několikadenní vlny veder, která zachvátila velkou část země.

"Bylo to dantovské," řekla Maria del Mar Molina, jedna z dobrovolnic, které se minulý týden vydaly kolonii zkontrolovat. "Byly tam stovky mrtvých ptáků a stovky dalších, kteří žili, ale trpěli."

Vlna veder - jedna z nejčasnějších ve Španělsku - proměnila jejich hnízda v pece právě v době, kdy probíhalo období líhnutí. Ekologové odhadují, že tisíce mláďat uprchly z hnízd dříve, než mohly vzlétnout.

"Láme vám to srdce," řekl Del Mar Molina, jeden z desítek dobrovolníků, kteří hlídkovali na chodnících a sbírali ptáky, které mohli ošetřit. "Jde o chráněný druh, měl by existovat nějaký protokol o klimatické nouzi pro takovéto vlny veder."

Tento pocit - že Španělsko se musí připravit na oteplování - se ozýval po celé zemi, která se potýkala s předloňskou vlnou veder, při níž se teploty v některých částech země vyšplhaly nad 43C.

"Španělsko je tradičně velmi horká země, ale začíná být ještě teplejší," řekl Rubén del Campo, mluvčí státní meteorologické agentury Aemet. Týdenní vlna veder přišla v době, kdy se Španělsko stále vzpamatovávalo z nejteplejšího května za posledních 58 let. "Během necelého měsíce jsme zažili dvě velmi vzácné epizody extrémních veder," řekl.

V osmi ze 17 regionů země se hasiči snažili uhasit více než tucet požárů. V severozápadním regionu Kastilie a León pohltily plameny více než 20 000 hektarů (49 400 akrů) a vynutily si evakuaci stovek lidí.

Jen málokdo unikl dusivému žáru, který se vznášel nad většinou Španělska. "Lidé jsou vyčerpaní," řekla Nuria Chinchilla, profesorka a zakladatelka Mezinárodního centra pro práci a rodinu na obchodní škole IESE.

Na setkání minulý týden jí vedoucí pracovníci řekli, že umožňují zaměstnancům pracovat přes oběd a odcházet dříve. "Všimli si, že horko ovlivňuje produktivitu."

Podobné debaty se vedly na školách po celé zemi. V Katalánsku učitelé zaplavili sociální média fotografiemi, na nichž se třídy topí ve třicetistupňovém vedru, a protestovali proti tomu, že v mnoha školách jsou proti němu stále jen větráky.

"Škola je jako pec," napsal jeden z obyvatel. "Takhle se nevyučuje ani neučí, takhle se dělá pečínka."

V Madridu se obyvatelé přetahovali o nejžhavější vstupenku ve městě: o místo na městském koupališti. Ve městě, kde na každých 157 000 obyvatel připadá odhadem jeden městský bazén, to nebylo zdaleka tak snadné.

Ti, kterým se podařilo zvládnout vrtkavou aplikaci a urvat místa, která byla v prodeji 49 hodin předem, museli ještě překonat dav.

"Je to nemožné," řekl třiatřicetiletý Josué González Pérez poté, co se o to dva dny neúspěšně pokoušel. "Zůstanu doma se zapnutým větrákem."

"V posledních deseti letech jsou vlny veder dvakrát častější než v předchozích desetiletích," řekl. "Takže to, co je nyní mimořádné, bude nakonec normální."


Spojené státy

Ve Phoenixu, nejteplejším městě v zemi, neklesla teplota pod 27 °C již dva týdny.

Více než 100 milionů Američanů bylo v uplynulém týdnu vyzváno, aby zůstali doma, protože rekordní teploty způsobily smrt několika lidí a tisíců kusů dobytka.

Zatímco teploty šplhaly k nezvyklým maximům, desítky tisíc lidí v Ohiu, Michiganu a Indianě na středozápadě zůstaly po bouřkách a záplavách, které poškodily přenosové vedení, bez proudu.

Ve Wisconsinu bylo potvrzeno úmrtí dvou žen, zatímco v Arizoně vyšetřuje úřad koronera okresu Maricopa 48 možných úmrtí v důsledku horka, která se datují od dubna. Skutečný počet úmrtí bude pravděpodobně vyšší, ale smrtelné případy způsobené vedrem se nehlásí.

Extrémní horko je v Americe nejčastějším zabijákem způsobeným počasím a Phoenix v okrese Maricopa je nejteplejším a nejsmrtelnějším městem v zemi.

"Na tohle horko si člověk nikdy nezvykne, ale musíme se s ním vyrovnat," řekla 46letá Kim Gallego, zaměstnankyně městských parků ve Phoenixu, která má na nohou vyrážku z horka. Gallegová začíná pracovat v 5 hodin ráno a ve čtvrtek, když ve 13.30 hodin odcházela do práce, bylo už 44 °C.


Podle Národní meteorologické služby ve středu nejméně 16 amerických měst zaznamenalo nebo překonalo denní rekordy. Varování před nadměrnými vedry bylo vydáno pro části země, které nejsou na horké teploty zvyklé, a to zejména na začátku sezóny.

Ve státě Kansas, kde žije dvakrát více krav než lidí, bylo hlášeno 2 000 uhynulých zvířat v důsledku stresu způsobeného kombinací vysokých teplot a vlhkosti.

Na jihovýchodě a středozápadě - od Floridy, Louisiany a Mississippi až po Kansas, Missouri a Minnesotu na kanadské hranici - nadále platí varování před vedry a podle předpovědi se rozšíří i na státy východního pobřeží, jako je Karolína, kde bude kvůli vlhkosti vzduchu ještě větší horko. Léto oficiálně začíná až 21. června.

Ve Phoenixu, pátém největším americkém městě s 1,6 milionu obyvatel, teploty v červnu každý den překračovaly 38 °C a překonaly tak několik denních rekordů, přičemž v noci si lze jen stěží oddechnout. Od časných ranních hodin 7. června teplota neklesla pod 27 °C. Vliv horka je kumulativní a organismus se začíná zotavovat až po poklesu teploty pod 27 °C.

Město je rozlehlým městským tepelným ostrovem, kde beton a asfalt zachycující teplo nahradily poušť a zemědělskou půdu a zhoršují tak dopad globálního oteplování.


Zdroj v angličtině ZDE