6. 10. 2022 / Boris Cvek
Ale dojemné sdílení údělu ve společném chudnutí, jako by tak všichni byli na jedné lodi a táhli za jeden provaz (jako by bylo fér, že někdo zemře hlady nebo zimou, zatímco druhý přijde o jedno ze dvou luxusních aut), není zřejmě tak úplně pravdivé. Na Seznamu se objevil článek, který dokazuje, že nejbohatší Češi si ve srovnání s loňskem polepšili, zbohatli. Vlastně není to nic nečekaného, protože ze všech krizí posledních desítek let víme, že na nich chudí chudnou a bohatí bohatnou. To jsou ta stále se opakující a už asi i nudná čísla, stejně nudná jako tvrzení, že nebe je modré, čísla o tom, že většinu majetku lidstva vlastní pár jednotlivců, kteří mají stále více a více. V dřívějších dobách, v 50. nebo 60. letech, se tohle dokonce i v USA řešilo vysokými daněmi pro bohaté, které dosahovaly i přes 90%. Nešlo o žádné porušení demokracie či kapitalismu, šlo naopak o způsob, jak je zachovat, jak z prostředků kapitalistické prosperity zajistit sociální a politickou stabilitu. Už mne otravuje to psát pořád dokola, ale bije to přímo do očí, jak dnes je všechno jinak. Mnohem raději bych jako liberál, který je jednoznačně pro majetkovou nerovnost, psal o tom, jak nám škodí přílišné přerozdělování, přílišný socialismus, ale tak to bohužel není. Je to právě naopak. Liberalismus má být na prvním místě pragmatický a realistický, to je jeho slavná tradice. Je na straně svobody a její ochrany, tedy také všeobecné prosperity, která zabrání tomu, aby se vrátil Hitler nebo Lenin. Dokonce sám Hayek, který patří mezi silně pravicové liberály, hájil představu minimálního příjmu, který by stát garantoval každému, aby nikdo nepadl do bídy. Myslím, že vývoj posledních dvaceti let, ono obscénní rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými, by pozoroval se zděšením. Pro něj kapitalismus byl totiž systém, o nějž pečuje společnost ve svém vlastním zájmu, tedy aby se díky němu mohla rozvíjet, neměl to být bůžek, jemuž položíme na oltář společenský smír a demokracii. Odkaz na článek na Seznamu.
Diskuse