Polsko prý žádá USA o jaderné zbraně

6. 10. 2022

čas čtení 6 minut
 
Žádost je všeobecně považována za symbolickou, protože přesun jaderných hlavic blíže k Rusku by snížil jejich vojenskou užitečnost


Polsko uvedlo, že požádalo o umístění amerických jaderných zbraní na svém území, a to v souvislosti s rostoucími obavami, že by se Vladimir Putin mohl uchýlit k použití jaderných zbraní na Ukrajině, aby odvrátil porážku své invazní armády.

Žádost polského prezidenta Andrzeje Dudy je všeobecně považována za symbolickou, protože přesun jaderných hlavic blíže k Rusku by je podle odborníků učinil zranitelnějšími a vojensky méně užitečnými. Bílý dům navíc uvedl, že takovou žádost neobdržel.




Dudovy výroky o umístění jaderných zbraní následovaly po změnách v ústavě sousedního Běloruska, které by umožnily umístění ruských jaderných zbraní na jeho území.

Polský prezident uvedl, že pro Polsko existuje "potenciální možnost" účastnit se "jaderného sdílení", při němž jsou piloti z hostitelské země cvičeni k letům s americkými jadernými bombami, které jsou uloženy na jejich území.

"Hovořili jsme s americkými představiteli o tom, zda Spojené státy o takové možnosti uvažují. Tato otázka je otevřená," řekl Duda listu Gazeta Polska.

Přesun amerických jaderných zbraní do Polska by mohl být porušením Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) a Zakládajícího aktu NATO-Rusko z roku 1997, v němž NATO po skončení studené války uvedlo, že nemá v plánu rozmístit jaderné zbraně na území nových členů. Rusko však hrubě porušilo své závazky vyplývající z tohoto aktu.

Jaderní experti rovněž dodali, že to pro Polsko ani pro NATO nemá umístění jaderných zbraní v Polsku velký strategický smysl.

Federace amerických vědců (FAS) odhaduje, že USA mají v Evropě 100 jaderných zbraní, které tam zůstaly po studené válce a které jsou rozmístěny v Nizozemsku, Belgii, Německu, Itálii a Turecku.

Všechno jsou to bomby B61, které jsou považovány za vojensky zastaralé a neměly by žádnou roli  v případě války s Ruskem. Odborníci na kontrolu zbrojení již dlouho vyzývají  k jejich odstranění z Evropy.

Byly však modernizovány jako B61-12 s ploutvemi, které umožnily navádět jejich pád. Měly by být zprovozněny v letošním roce. Bomby byly rovněž navrženy tak, aby je mohly nést nové stíhací letouny F-35A Lightning II s technologií stealth, což by z nich potenciálně učinilo součást aktivního jaderného arzenálu USA.
 

Bílý dům varoval před "katastrofálními následky", pokud by se Putin uchýlil k použití jaderných zbraní, ale neupřesnil, jaké by to byly následky. Uvedl, že soukromě varoval ruské představitele, ale není jasné, nakolik byla tato varování konkrétnější.

Polský ministr zahraničí Zbigniew Rau minulý týden uvedl, že následky by měly být nejaderné, ale "ničivé". David Petraeus, který byl dříve šéfem amerického Centrálního velení a ředitelem CIA, v neděli uvedl, že jednou z možných reakcí by byly konvenční údery NATO pod vedením USA na ruské síly uvnitř Ukrajiny a dokonce potopení ruské černomořské flotily.

Ve skutečnosti je nepravděpodobné, že by se NATO podílelo na jakékoli reakci, protože by k tomu byla nutná dohoda jeho 30 členů. Pravděpodobnější je, že by se na ní podílel Washington a jeho nejbližší spojenci, jako je Spojené království.

"Probíhají diskuse, a to již delší dobu, o různých scénářích a o tom, jak bychom mohli reagovat," uvedl jeden z představitelů Washingtonu. Evropské velení USA rovněž plánuje scénáře, uvedl úředník a dodal, že "není plánován žádný konkrétní soubor akcí".

Dilema, kterému vojenští plánovači čelí, spočívá v tom, jak jednat tak, aby Putin neměl z použití jaderné zbraně vojenský prospěch, ale zároveň ne tak razantně, aby se eskalace vymkla kontrole a neúprosně vedla k jaderné válce mezi NATO a Ruskem.

Hodně by záleželo na tom, co by Putin udělal. Rusové by mohli uspořádat "demonstrační" jaderný výbuch nad Černým mořem nebo výbuch ve velké výšce, který by generoval elektromagnetický puls, jenž by usmažil elektrickou infrastrukturu jakéhokoli města pod ním.

Tyto akce by však vyvolaly mezinárodní pobouření a měly by jen malý, pokud vůbec nějaký vliv na průběh války. Použití jaderné zbraně proti ukrajinským vojenským cílům nebo městu s cílem přimět Kyjev ke kapitulaci nebo k přijetí částečné ruské okupace by představovalo mnohem větší problém.

Škála reakcí by v takovém případě zahrnovala další sankce, včetně sekundárních sankcí zaměřených na kohokoli nebo kteroukoli zemi, která nakupuje ruskou ropu. Další možností je zvýšení dodávek zbraní do Kyjeva, včetně raket delšího doletu a stíhaček, které Ukrajinci požadují.

Údery NATO proti ruským vojenským cílům na Ukrajině by představovaly obrovskou změnu, která by konflikt změnil ve válku mezi Ruskem a NATO, čemuž se politici snaží zabránit již téměř 80 let.

"Reakce na použití jaderných zbraní by byla stejně důležitá jako samotné použití jaderných zbraní," říká Mariana Budjerynová, vedoucí výzkumná pracovnice projektu o řízení atomu při Belferově centru Harvard Kennedy School.

"Pokud to Ukrajinu donutí k nějakému urovnání a spojenci si budou myslet, že v této věci házíme ručník do ringu, pak to ukáže, že jadernými zbraněmi opravdu dosáhnete toho, co chcete," řekla Budjerynová.

"Pokud se jaderné zbraně použijí a všechny to jenom mnohem víc naštve a utuží odhodlání a nějakým způsobem zastaví Rusko v jeho postupu, pak je to jiný příběh."

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3291

Diskuse

Obsah vydání | 11. 10. 2022