Obrat Emmanuela Macrona ve věci vyzbrojování Ukrajiny

24. 10. 2022

čas čtení 5 minut
Francie dlouhou dobu dodávala Ukrajině jen malé množství zbraní, čímž se dostala na konec žebříčku. Nyní prezident Macron mění kurz a oznamuje nové dodávky – a vysílá signál Olafu Scholzovi, upozorňuje Martina Meisterová.

Zdravíme z Kyjeva, tak se jmenuje hudební klip, který ukrajinské ministerstvo obrany minulý týden poslalo do Paříže. Za dychtivého milostného šeptání Jane Birkin a Serge Gainsbourga - je t'aime - moi non plus - diváka míjejí obrazy rudých růží, čokolády a pařížských klišé, dokud se Ukrajinci, kteří zjevně neztratili smysl pro humor, nedostanou k věci. "Pokud si opravdu chcete získat naše srdce," píší, houfnice Caesar je "nepřekonatelná". "Pošlete nám další."

Francie dodala Ukrajině celkem 18 kusů a začátkem října přislíbila dalších šest, které si Dánsko objednalo u zbrojovky Nexter a kterých se Kodaň nyní vzdala ve prospěch Ukrajiny. Německo dosud dodalo pouze deset houfnic PzH 2000 a nedávno přislíbilo další čtyři. Slíbená společná dodávka [slovenské] houfnice Zuzana s Norskem Dánskem by se měla uskutečnit až příští rok.

Kromě toho Paříž slíbila vycvičit 2000 ukrajinských vojáků a poskytnout fond původně dotovaný 100 miliony eur, které může Kyjiv použít na přímé zakázky francouzskému obrannému průmyslu. Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu a jeho ukrajinský protějšek Oleksij Resnikov nedávno v Bruselu podepsali příslušnou smlouvu.

Ale ten samý večer, poté, co Reznikovovo ministerstvo zveřejnilo klip, prezident Emmanuel Macron oznámil, že udělá víc. Francie konečně jde do toho a chce dodat. Jde o protiletadlové systémy, které mohou být provozuschopné během několika týdnů, a několik systémů země-vzduch Crotale NG, potvrdil o několik dní později ministr obrany Lecornu. Německá pomoc v oblasti protiletadlové obrany byla zatím minimální. Například Berlín dodal do Kyjiva systém protivzdušné obrany Iris-T, ale další budou následovat až v roce 2023 a později.

Je docela možné, že Macron chce touto změnou v politice vyzbrojování v už tak napjaté situaci mezi oběma zeměmi vyvinout tlak na svého německého kolegu Olafa Scholze podle hesla: Francie vede, zatímco Německo debatuje a pochybuje.

Macron chce ale především potlačit kritiku ve vlastní zemi. Na rozdíl od Německa se ve Francii dlouho nediskutovalo o tom, zda Paříž nedodává příliš málo zbraní. Až na konci září bezpečnostní expert Pierre Haroche vyzval v hostujícím článku v Le Monde k dodávce 50 tanků Leclerc. "Američané přemýšlí, Němci váhají. Pro Francii by to bylo silné gesto," napsal Haroche.

Pařížské ministerstvo obrany zabránilo jakékoli formě kritiky. Na dotaz pravidelně znělo, že podrobnosti o dodávkách zbraní se ze zásady nezveřejňují. Úředníci vždy tvrdili, že četné dodávky jsou pod zámkem, a proto se ve statistikách neobjevují. Prezident Macron také pracoval na tomto příběhu a hovořil o různých formách podpory, dodávkách paliva, informacích tajných služeb a "mnoha" raketách, které dodala Francie.

Veřejnost na to rezignovala, až nakonec byla zahanbena špatným výkonem v Kiel Ukraine Support Tracker, ve kterém Francie zaujímá skromné ​​osmé místo. Žebříček mnohým otevřel oči: Francie otevírá ústa dokořán, ale dělá málo. Nebyl jiný způsob, jak interpretovat špatný výkon.

Tento budíček měl na svědomí francouzský bezpečnostní a vojenský expert François Heisbourg, který odcestoval do vojenského distribučního centra v Polsku - a tam se potvrdily jeho nejhorší obavy. Podíl Francie na dodávkách zbraní na Ukrajinu činí necelá 2 %. Německo má 9 %, Polsko 22 %.

Navzdory tomu se Heisbourg dočkal v Kyjivě přátelského přivítání. "Neměl jsem pocit, že by nás Ukrajinci odmítli. Svým způsobem to bylo horší," řekl Heisbourg, jako by se s Francií už jednalo. "Měl jsem neklamný pocit, že už s námi stejně nepočítají," řekl Francouz BBC.

"Pomohl jsem vyvolat tento obrat," píše nyní Heisbourg ve výměně názorů s WELTem. Pro počáteční neochotu Francie dodávat zbraně vidí tři důvody: Za prvé, Macron nechtěl ohrozit svou roli prostředníka v konfliktu.

Za druhé, ve vedení francouzské armády, na rozdíl od Britů, panuje strach z přílišného oslabení vlastní armády, zejména s ohledem na možný konflikt s Tureckem v Řecku, kde by Francie pomáhala Aténám. Za třetí, Paříž také po desetiletí snižovala svůj rozpočet na obranu.

Ale v Paříži došlo k přehodnocení. Sám Heisbourg nastolil otázku, která mohla být docela dobře položena v Elysejském paláci: "Jak je možné, že příspěvek Francie k ukrajinskému válečnému úsilí je tak malý, když Francie chce vést Evropu do éry vojenské suverenity?"

Zdroj v němčině: ZDE

1
Vytisknout
5392

Diskuse

Obsah vydání | 26. 10. 2022